Vědci z 1. lékařské fakulty možná našli kosti lipanských bojovníků ****************************************************************************************** * Vědci z 1. lékařské fakulty UK možná našli kosti lipanských bojovníků ****************************************************************************************** Tým odborníků vedený Václavem Smrčkou nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpod z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování i poškození kostí naznačuje, že se Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků. Práce profesora Václava Smrčky z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakult Karlovy [ URL "https://udl.lf1.cuni.cz/"] začala v kostnici v Žehuni u Kolína již v roce 2 směřoval pilotní projekt výzkumu napříč českými kostnicemi. Profesor Smrčka si na žehuňský stop po zraněních. Zatímco většina kosterních pozůstatků je v tamní kostnici napevno zabud částí volně uložených kostí mohli vědci svobodně zacházet a podrobit je bližšímu zkoumání. „Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně jako napříkla řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty ce kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší a také poranění sudlicí či sekerou,“ k pozůstatků Václav Smrčka. • Rozpad uhlíku stáří potvrdil Deset lebek ze Žehuně podstoupilo CT vyšetření na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK a VFN radio.lf1.cuni.cz/"] , kde primář Josef Hořejš vytvořil 3D rekonstrukci poranění. Tato uni vedla odborníky k tomu, aby provedli radiokarbonové stanovení stáří kostí. Vzorek jedné z lebek proto putoval na datování do radiokarbonové laboratoře v polské Poznani. Zde pomocí radionuklidu uhlíku (14C) zjišťují věk archeologických památek a geologických útvarů. Labo 95% pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–14 dokonce stanovilo 65% pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444, přičemž bitv se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bi pocházejí. Porovnáním s každým dalším vzorkem kosti z Žehuně se datování ještě dále zpřesňuje, proto poslali i druhý kosterní vzorek. Ten ukázal, že v kostnici jsou také pozůstatky bojovníků válek z poloviny 18. století. Nyní vědci čekají na závěry vyšetření třetího vzorku. Očekáv pravděpodobnost shody s obdobím bitvy u Lipan se ještě zvýší. • Žehuň pro raněné i padlé Žehuňská kostnice byla zbudována v 18. století z kostí pocházejících z hromadných hrobů. Z bílé, což značí zasypání vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných u o bojovníky, dokládá mimo jiné i to, že na kostech vědci nalezli i starší zhojená válečná to, že jde přímo o bitvu u Lipan, v níž mezi sebou bojovali radikální a umírnění husité, h kostech byla nalezena právě zranění husitskými zbraněmi. Žehuň u Kolína [ URL "https://www.zehun.cz/"] je od Lipan vzdálena více než 30 kilometrů. mohly kosti husitů objevit tak daleko od místa bitvy? „Žehuň je v bezprostřední blízkosti pocházel jeden z velitelů radikálních husitů Jan Čapek ze Sán. Ten po prolomení vozové hra evidentně prohranou bitvu, aby se skryl se svými jezdci za hradbami Kolína. Navíc bylo teh poraněné na vozy a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se mohly do Žehuni,“ vysvětluje dále profesor Smrčka. • Co bude dál? „Víte, vše je ještě třeba probrat a vycizelovat s historiky. Ano, pro určení přesnějšího č to vypadá velice nadějně. Ale až sympozium, které je naplánováno na letošní březen, potvrd jsou naše domněnky správné,“ uzavírá profesor Václav Smrčka. V rámci areálu barokního kost v Žehuni, který je v současnosti rekonstruován, plánuje obec vytvořit novou expozici. Ta n výsledky nálezů přiblíží veřejnosti. Pozn.: Žehuňská kostnice vydala své tajemství. Informace o drobných sakrálních stavbách na republikou přináší kniha Kostnice v českých zemích [ URL "https://www.academia.cz/kostnice zemich--rendek-jan--academia--2019"] autorů Jana Rendeka a Františka Libenského.