Tomáš Halík mimořádným profesorem Boston College ****************************************************************************************** * Tomáš Halík mimořádným profesorem Boston College ****************************************************************************************** Americká jezuitská univerzita Boston College každý rok rozšiřuje své řady o významného zah teologa. Ten má za úkol představit studentům i veřejnosti největší teologické výzvy svého Bostonskou Duffy Chair in Global Christianity letos obsadí Tomáš Halík z Filozofické fakul Co pro Vás znamená možnost přednášet na prestižní Boston College? Pozice Duffy Chair in Global Christianity byla vytvořena proto, aby dala prostor pro víceh křesťanského myšlení a pro reflexi zkušeností ze zcela různých kulturních prostředí. Pro m v tomto případě reprezentovat – a zároveň kriticky reflektovat – nejen české, ale i evrops zkušenosti. A jak zdůrazňuje text ustanovení této katedry, jde o to, nejen shrnout stav te bádání v daném regionu, nýbrž nabídnout nové perspektivy, nové vhledy, položit nové otázky přitahovaly obtížné úkoly – a tohle je nepochybně jeden z nich. Je nějaký důvod pro to, proč si na letošek zvolili právě evropského teologa z Univerzity K Na to by asi nejlépe odpovědělo vedení Boston College. Předpokládám, že mnohé překvapí, že mluvit občan země, která je považována za jednu z "neateističtějších" zemí světa. Země, kd teologická práce po desetiletí zakazována a drastické vytlačení náboženství z veřejného pr způsobilo náboženský analfabetismus velké části společnosti. Když někdy slyším renomované zejména přírodovědných oborů mluvit o náboženství, nevím, zda se smát či plakat – jejich n o této dimenzi evropské kultury jsou leckdy politováníhodně nekryté jakoukoli solidní vědo zkušeností. Mně osobně však prostředí, ve kterém je víra takto nesamozřejmá, připadá mnohem zajímavějš inspirativní než tradičně náboženské země. Nutí člověka kultivovat a prohlubovat vlastní s dialogem se skepsí, pochybnosti a ateismem. Možná jsem byl pozván právě proto, že ve svých tento dialog víry a nevíry. Já hluboce respektuji mnohé ateisty, uznávám, že člověk může m nevíru přinejmenším subjektivně čestné důvody, ale nedokážu si vážit naprosté ignorance v zvláště když se projevuje agresivně, podobně jako se projevují fanatičtí náboženští fundam Ve svých přednáškách se budete věnovat největším teologickým výzvám našeho kontinentu. Můž z těchto výzev je pro Vás osobě nejpalčivější? Souvisí to s tím, co jsem právě řekl. Kulturní a politické dějiny Evropy už od osvícenství vztah dvou dědictví tradičního premoderního křesťanství – konfesionálního náboženství a se humanismu. Oba směry vyrostly na troskách středověké „Christianitas“ obdobně, jako na tros jeruzalémského chrámu a starého izraelského náboženství vyrostla dvě různá dědictví a rozd hermeneutické přístupy k hebrejské Bibli – rabínský judaismus a mladé křesťanství. Tragédie 20. století otřásly nejen tradiční náboženskostí, ale i sekulárním humanismem neb Nastává čas pro to, co můj učitel Jan Patočka nazýval „solidarita otřesených“. Víra i seku ve svých nejlepších představitelích prošly změnou, uzrály – a mohou se potkat na vyšší úro filozof náboženství Richard Kearney – kterého na Boston College konečně osobně potkám – ml anateismu: věřit „znovu“, ale „hlouběji“, nevracet se ani ke starému premodernímu teismu a ateismu. Proto mluvím o době „post religiózní a post sekulární“. Kearney říká, že se znovu situaci Pascalovy sázky, víry jako volby – tentokrát nikoliv jen intelektuální, nýbrž exis Hovoříte o tom, že sekularizace není koncem dějin náboženství, ale výzvou k transformaci p v naší společnosti. Jakou roli bude podle Vás hrát náboženství v životech jednotlivců do b Sekularizace nezanechala po sobě nikde společnost bez náboženství, avšak náboženství se po transformovalo. Nejživější je na dvou opačných pólech spektra: jako politický instrument v skupinové identity, kam spadají zejména fundamentalistické formy náboženství a na druhé st spiritualita, která jde často přes hranice náboženství a existuje bez pevné vazby na nábož Oba póly je nutné kultivovat. Proti politické ideologizaci a instrumentalizaci náboženství rozvinout veřejnou teologii (tzv. public theology), která se jazykem srozumitelným sekulár ujme kriticko-prorocké role víry a ukáže na nebezpečí idolatrie absolutizace a sakralizace hodnot jako je národ, strana, nositelé politické moci apod. Také žízeň po spiritualitě by komercionalizována do podoby módního zboží (psychologické "wellness"), nýbrž je třeba ji s smyslu, zejména v mezních a krizových situacích. Proto tak oceňuji kategoriální pastoraci nemocnicích, vězeních, armádě i na univerzitách: jsou tam pro všechny, nejen pro věřící. S hledání smyslu. Odolá katolická církev současnému společenskému vývoji a zachová si svůj pohled např. na c stejného pohlaví nebo se bude „reformovat“? Katolická církev za pontifikátu papeže Františka navazuje na reformy 2. vatikánského konci na znamení doby, jako je odpovědnost za životní prostředí, rodinu, dialog kultur, sociální solidarita se sociálně marginalizovanými apod. Naráží samozřejmě na odpor jistých církevní Velkou zkouškou bylo a je odstranění jevů, jako bylo sexuální zneužívání ze strany duchovn papež odvážně ke kořenu problému – ke „klerikalismu“ (mocenskému chápání náboženství), zat klerikálních postojů tyto problémy bagatelizují a zastírají. Já se snažím – i v přednáškác rozvíjet Františkův obraz církve jako „polní nemocnice“. Ukazuji, jak je třeba rozvíjet di teologie (provádět teologickou hermeneutiku kulturních a společenských změn), preventivní univerzity a svobodný tisk by měly vytvářet „imunitní systém“ proti infekcím populismu, na rasismu aj.), terapii a rehabilitaci (hojení ran minulosti, osobních traumat, usilovat o s odpuštění v rozdělených společnostech) aj. Víc než klasická misie je potřebné dialogické d duchovně hledajících ve vzájemném respektu, učit se jedni od druhých. Ty mediálně atraktivní otázky, které zmiňujete – celibát a vztah k LBGT – osobně považuji druhořadé; také mají rozdílnou váhu. Celibátní závazek pro všechny kněze je středověké opa užitečnosti pro dnešek se v církvi debatuje a dřív nebo později latinská církev bude násle východní větev a bude světit ženaté muže – už dnes to jako jisté výjimky i v latinské círk Oproti tomu manželství z podstaty věci zůstane vždy v katolickém pojetí svátostným spojení ženy; avšak církev zároveň hledá cestu větší pastorační vstřícnosti k stejnopohlavním párů prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., dr. h. c. je český katolický kněz, teolog, religionista a držitelem mnoha domácích i zahraničních ocenění, roku 2018 obdržel Zlatou medaili Univerzi