Jak využít poznatky o čtenářských prožitcích ****************************************************************************************** * Jak využít poznatky o čtenářských prožitcích ****************************************************************************************** Na Filozofické fakultě UK vystudovala literární komparatistiku a skandinavistiku. Pak Anež zamířila na Stockholmskou univerzitu, kde získala doktorát, sbírala zkušenosti a bádala té v Dánsku, Anglii či Kanadě. Od Nového roku je i díky programu Primus zpátky na Univerzitě Proč se po dvanácti letech vrací? „Měla jsem ve Stockholmu termínovaný postdoktorální úvaz v lednu skončit. Trval poměrně dlouho, poněvadž mám dvě děti a ve Švédsku si můžete z důvo odložit výkon práce včetně té vědecké. Nicméně poslední dva roky jsme hodně intenzivně pře a chtěli se vrátit do Čech,“ říká Anežka Kuzmičová, jež se nově zabývá čtenářstvím v Ústav a teorie komunikace FF UK. Žádost ke svému projektu nejprve připravovala do Grantové agentury ČR, ale vedoucí katedry navrhl, zda nezkusit interní Primus, tedy podporu mladých vědců pro zakládání nových vědec UK, která v březnu zahájí už pátý ročník. Kuzmičová spolu s dalšími jedenadvaceti vědci us další tři roky získala čtyři miliony korun pro své badatelské téma. PRIMUS - ve skvělé společnosti Kuzmičová patří mezi 22 mladých vědkyň a vědců, jimž Univerzita Karlova od letoška na tři výzkumných skupin. V již čtvrtém ročníku unikátní a štědré podpory byli nejúspěšnější expe v minulosti řada příjemců Primusu dosáhla později i na prestižní grant Evropské výzkumné r Za čtenářskými prožitky Tím je výzkum čtení, zvláště dětského, v přirozeném prostředí. „Chtěla jsem pracovat v tým nějak formalizovaný. Až dosud jsem totiž měla individuální postdok, poslední dva roky půso a všechny kontakty i spolupráce závisely na mé osobní iniciativě, šlo o neformální akademi neposvěcené velkým grantem,“ vypráví již v Praze.Přesně věděla, co a koho chce. „V týmu js skupina lidí, z nichž každý do výzkumu přináší něco úplně jiného, je pro mě tou hlavní rad Tříletý projekt nese název Integrální výzkum textu a četby. Anežčinou seniorní kolegyní je Markéta Supa z Fakulty sociálních věd UK, jež se zabývá med a třeba i tím, jak děti prožívají média, jejich sdělení a narativy. „Hodně mě inspirovala, zkušenosti ze zahraničí a doktorát z Velké Británie. Staví něco, co v Česku nebylo,“ chvál přičemž sází ještě na dvě mladší kolegyně, doktorandky – jednak Janu Segi Lukavskou, zabýv kulturou, a Kamilu Homolkovou, jejíž odbornou doménou je mimo jiné didaktika a komunikace Sama se dlouhodobě a mezioborově noří do hlubin čtenářství, o němž publikovala řadu studií kupříkladu, jak důležité jsou při čtení niterné prožitky, čtenářské situace i vizuální výj v paměti. Jednoduše řečeno: jak knížky spoluvytvářejí celé lidské osobnosti. Nechybí však v týmu psycholog? „Mohl by chybět, nicméně s psychology jsem již hodně spolup i konzultanty. My ovšem nechystáme experimentální výzkum. Zajímá nás především čtení v jeh prostředí. Půjde nám o reálný terén, o to, co se děje ve škole. Jak se ke čtení přistupuje škole,“ vysvětluje a dodává, že je domluvena se školami v Česku. Vedle toho budou vědkyně analyzovat také čítanky. „Cílíme na mladší školní věk, v našem př až pátá třída základní školy, což je období, kdy je strašně důležité rozvinout čtení na mo Chtěly bychom, aby naše poznatky byly aplikovatelné. Pro mě je ohromně důležité vybudovat vztah s učitelským sektorem, přičemž si uvědomuji, jak těžké povolání to je v praxi a že m teoretické rady,“ usmívá se. Užít si chvilku pro sebe Její starší potomek přešel z britské do běžné české školy. „Po návratu jako rodič pozoruji mi třeba, že se učitelé poměrně málo aktivně snaží, aby dítě bylo ve škole rádo a mělo z u přiznává Kuzmičová. Jednou z cest ke zvýšení potěchy jsou například aktivity, které propag hnutí Kritické myšlení – to školí některé pedagogy, aby pěstovali v dětech čtenářskou rado vyměňují prožitky a povídají si o nich. „Smyslem našeho projektu je podívat se, jakým způsobem děti jsou – nebo by mohly být – ved aby si začaly všímat toho, že čtení je celostní záležitost; že to není jen něco abstraktní v jejich hlavě, ale i něco, co prožívají tělesně a co je může formovat,“ říká Kuzmičová s  četba je také sociální činnost, kdy slovy Ondřeje Hausenblase „lidé obcují s textem“. Děti užít, aby měly chuť se o textech bavit do hloubky. Vědce zajímá, jak se taková vůle ke čtení dá rozvíjet, jak ji ponoukat a šikovně stimulova literatura bývala pojmem. Jak to tam vypadá se čtením dnes? „Mediální obraz je zřejmý: švé podobně jako u nás. Ale ony samozřejmě čtou. Některé školy zavedly ráno deset minut poslec vybrané audioknížky, takže děti mají chvíli na prožitek a soustředění; učiteli je jakoby j téma jde, ale důležité je nastavení ‚teď si tohle užívám a mám čas si i všimnout, jak se p doplňuje literární vědkyně, která z odborné i rodičovské praxe ví, jak je pro děti důležit životních etapách okouzlení tématem knihy: děti se pak soustředí na výběr toho, co je práv dobrodružná literatura, příroda… Česká prý společnost preferuje výchovu ke čtení pro dohledání informace, později zase pro literatuře, přičemž tu možná trochu opomíjíme stránku prožitků, výjevů, vizualizace a rado škoda, když učitelé dětem vůbec neříkají, co a jak oni sami čtou,“ míní. Proto chce na Fil UK učit nový kurz Čtení: Teorie, praxe, reflexe. V průběhu semestru si vysokoškoláci vezmo již si dlouho chtěli přečíst, ale nemohli se k tomu dostat, a během dvanácti týdnů ji sebe stylem přečtou a důkladně rozeberou nejen ji, ale hlavně své čtenářské procesy. Výsledky pro vědu i praxi Poznatky, které čtyřčlenný tým za tři roky nejen na základních školách získá, hodlá využít studiích a k vypracování metodiky. S tím už má Kuzmičová bohaté zkušenosti, neboť publikov vědeckých časopisech jako Semiotica, Communication Theory, Journal of General Psychology č Loni v říjnu se v rankingu ekonomicko-společenského magazínu Fokus dostala na první příčku humanitními vědci ve Švédsku, což ji samu notně překvapilo. „Myslela jsem si, že se spletl Metodologie žebříčku však vycházela z prací publikovaných v letech 2012 až 2015, sledování oborovým koeficientem, na což dohlížel expert podílející se na reformě financování švédské školství. Druhý v rankingu byl religionista ze Stockholmu, třetí docentka antické kultury Jakou nejdůležitější dovednost se ve světě naučila? „Hlavně pracovat v prostředí, kde mě n obory vypadají v různých zemích jinak; to mi dalo možnosti definovat si, co a jak dělám, a na poměrně velká témata. A nejlepším rozhodnutím hned na začátku bylo začít psát všechny s anglicky,“ uzavírá žena, jež původně vystudovala švédštinu. ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░ Anežka░Kuzmičová░(37)░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░ Literární░vědkyně,░původně░skandinavistka.░Od░ledna░opět░na░Filozofické░fakultě░UK░po░návr výzkumnou░skupinu░InT&L,░jež░se░zabývá░čtením░v přirozeném░prostředí░a░dopady░na░osobnost.