Co je dendrochronologie? Řeknu to ve verších ****************************************************************************************** * Co je dendrochronologie? Řeknu to ve verších ****************************************************************************************** Jiří Mašek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dokázal, že i o tak složité problem je dendrochronologie, lze mluvit vtipně, a dokonce v rýmech. Díky svému originálnímu předn poslední kolo celouniverzitní soutěže Science Slam [ URL "https://scienceslam.cuni.cz/SCIS vysvětloval, jak se změny klimatu promítají do letokruhů a ovlivňují růst dřevin. Jak vás napadlo připravit prezentaci ve formě básně? Docela jednoduše. Jsem fanouškem slam poetry, což je druh performativní poezie. Nikdy jsem aktivně nevěnoval. Říkal jsem si, že je to skvělá možnost, jak si ji konečně také vyzkouše své zájmy – výzkum a performanci. Zapojil jste se až v závěru projektu, nestihl jste se ani zúčastnit workshopů, jež měly so vystoupení připravit. Nevnímal jste to jako handicap? Ani ne, e-mail s pozvánkou k účasti, který pravděpodobně obdrželi všichni doktorandi Unive přišel na podzim loňského roku. Zaujalo mě to a řekl jsem si, že to prostě zkusím. Ve výsl pětiminutového vstoupení nezabrala zase tolik času. Zhruba čtrnáct dní. Pracoval jsem na n během cest v MHD, kdy mě občas napadl nějaký veršík. Nutno ovšem přiznat, že k výsledné po prezentace výrazně přispěl můj kamarád Lukáš Macek, který se slam poetry věnuje. Já jsem d základní obsah a on mi ho uhladil a vyšperkoval. Původně jsem chtěl převyprávět svou diplo jednu kapitolu po druhé, ale to nefungovalo. Začal jsem tedy o tématu přemýšlet jinak – gl mě napadl vtipný verš, který shrnoval určitou část problematiky, a postupně jsem přidával postřehy. Do jaké oblasti vědy dendrochronologie spadá? Pod fyzickou geografii, kterou studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zkoum principech příroda funguje. Zabýváme se hydrologií, klimatologií, meteorologií, geomorfolo biogeografie, jejíž podsekci dendrochronologii se věnuji já. Analyzujete letokruhy dřeva. Co jste zjistil? Jsem teprve v začátcích výzkumu. Snažím se propojit informace z letokruhů s daty z družico Extrapolovat informaci, již sám zjistím v terénu z několika stromů, do většího prostoru. D například zjistit, jak lesní ekosystémy reagují na klimatické změny. Jak velkou plochu republiky vaším výzkumem pokrýváte? Nemáme stabilní síť. Vybíráme si taková stanoviště, jež dobře charakterizují porost, který Musí jít o přírodní lokalitu minimálně ovlivněnou člověkem. Působíme tudíž ponejvíce v chr krajinných oblastech, kde se co nejvíce přírodních jevů děje samovolně. Konkrétně já se za borovici a smrk, jakožto představitele nejklasičtějších jehličnanů u nás. Pracuji napříkla Kokořínsku, kde rostou původní dřeviny – pozůstatky pralesů starých tisíce let. Ve škole jsme se učili číst z letokruhů roční období. Světlé a tlusté označovaly léto, zat zimu. Je to tak? Částečně. Máte pravdu, že strom roste ve chvíli, kdy venkovní teploty dosáhnou určité hodn jara do konce léta, a začne tvořit světlou část letokruhu. Od srpna do září se začínají bu jsou menší, mají tlustší stěny a tvoří tmavou část letokruhu. V zimě strom aktivní není a netvoří. Ale takto ukázkově to funguje pouze v případě, pokud mu nic nechybí. Současná obd je čím dál víc a jsou stále intenzivnější, se významně projevují právě celoročním zužování

Smrky ve vyšších nadmořských výškách žijí ve vhodných po dost sil se s kůrovcem vyrovnat.

To je zvláštní. Vždyť pokud se v zimě drží průměrná teplota na hodnotách typických pro jar letokruhy růst po celý rok. Teoreticky ano. Dřeviny mají možnost být aktivní delší dobu a mohly by tedy vytvářet širší letokruhy. Ale v praxi bývá teplo, a hlavně sucho už tak velké, že některým stromům vadí. stanovišti. Například v horských polohách se vyšší teplota projevuje dobře. Zatím. Je tam chladno a vlhko, a při současných vyšších teplotách tak mají delší čas na růst a tvorbu dř to pro ně ovšem problém jistě bude. Teploty stabilně narůstají a bude se vysušovat i tato Oproti tomu borová stanoviště na Kokořínsku, kde je většinu roku sucho, strádají už teď. K potřebují teplo a vodu. Teplo mají stále, to problém není. Limitujícím faktorem je právě v Z pohledu veřejnosti je pro smrky největší problém kůrovec. Ten se masivně vyskytuje přede porostech. Původní dřeviny si s ním dokáží poradit. Je to tak. Smrky ve vyšších nadmořských výškách, kam odjakživa patří, žijí ve vhodných pod dost sil se s tímto škůdcem vyrovnat. Já se ovšem problematice kůrovce odborně nevěnuji. Názor na plošné kácení napadených smrků tedy nemáte? Mám a klidně vám ho řeknu. Myslím si, že je to špatně. Měli bychom přírodu nechat být, ona několika set let by se vzpamatovala, začala fungovat jinak, a vůbec ne špatně. Jenže my ch rychle. Odvážet dřevo z ekosystému je chybný postup, který nerespektuje přirozený koloběh umělé vysazování dřevin, kterým by se v holinách teoreticky mohlo dařit, nic neřeší. Ekosy určitým způsobem a my mu cpeme něco, co do něj nepatří. Jak by měl vypadat přirozený český les? Tvořil by ho především buk, který by ve vyšších oblastech přecházel přes jedle k smrkům. J co člověk od lesa, jenž spravuje, očekává. Zda chce mít autentickou přírodu, anebo dřeviny Čistý les bez popadaných stromů není pravou přírodou, je to jen naše představa, kterou nap S globálním oteplováním souvisí skleníkový plyn oxid uhličitý. V přednášce jste tvrdil, že zvýšené množství prospívá. Čím to? Stromy ho potřebují k fotosyntéze. Aby ho mohly načerpat, musí otevřít své póry, jenže tím drahocennou vodu. Když byly v ovzduší nižší koncentrace CO2, trvalo dlouho, než ho načerpa množství, a tudíž přitom ztratily hodně vody. Dnes jsou koncentrace tohoto plynu výrazně v stromům stačí otevřít póry jen na chvilku, a vody tak ztrácí méně. Teoreticky by s ní tedy lépe hospodařit. Zda to tak funguje i v praxi, bychom rádi ověřili výzkumem. Čistě z vědeckého pohledu jste raději, když prší? Osobně mám raději sucho a teplo, ale jakožto přírodovědce mě to těší. Česká republika je t střechou Evropy – máme zde celoevropské rozvodí, odtékají od nás všechny velké řeky, ale k nic. Jsme závislí na tom, co nám spadne z nebe. Navíc jsme v minulosti kvůli výstavbě přeh řek udělali tu chybu, že jsme toky uměle narovnávali. Zkrátili jsme si tak vodní síť zhrub Chybí meandry, voda teče rychleji, tudíž i rychleji mizí a nemá čas rozlévat se do okolí. Co bychom měli udělat, abychom vodu u nás, když ne udrželi, tak aspoň pozdrželi? Pomohlo by už třeba jen omezení plošného kácení napadených stromů, protože mezi mrtvými, p rašícími stromky se vláha udrží snáz než v holinách. Globální oteplování bylo nastartováno námi. My jsme ho svým chováním pouze urychlili. Změna by nastala tak jako tak, ale v mnohe horizontu a příroda by se na ni dokázala snáze adaptovat. Myslím, že i kdyby se celý západ striktně cestou ekologie, vývoj to nezvrátí, maximálně se lehce zpomalí. Fyzická geografie právě proto, že díky ní dokážeme předpovídat, jak se bude planeta chovat. Ale stejně tak d dokázat se poučit z chyb. Pochopit minulost znamená připravit se na budoucnost. Jiří Mašek věděl už na základní škole, že se chce věnovat přírodovědě, zajímal ho hmyz, sb katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V dokto Science Slam na UK je soutěžní formát, během něhož vědci, respektive doktorandi, formou st publika porota. Vedle publika hodnotí každé vystoupení také odborníci. Před oficiálním vys workshop [ URL "https://scienceslam.cuni.cz/SCIS-24.html?event=20748&lang=cz"] Jak přesvěd Projekt: Zkvalitnění strategického řízení na Univerzitě Karlově v oblasti lidských zdrojů Registrační číslo projektu: CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_028/0006210