Síť hub postupně umírá ****************************************************************************************** * Petr Kohout: Síť hub postupně umírá ****************************************************************************************** Přírodovědci bijí na poplach. Český systém obhospodařování krajiny dlouhodobě ničí půdu. „ svůj přístup nezmění, ztratí půda efekt zachycování a filtrace vody,“ upozorňuje na jeden Petr Kohout. Zájem o obor mohou vyvolat různé podněty. U Petra Kohouta to byla v šestnácti letech návšt Academia, kde ho zaujala publikace Mykorhizní symbióza od Milana Gryndlera. Když si ji pro se, že právě této problematice se chce v budoucnu věnovat. Mykorhizní symbióza zní trochu jako zaklínadlo. O jaký druh symbiózy jde? Je to vzájemně prospěšný vztah mezi rostlinou a houbou. Houba svým podhoubím vstupuje do k kde vzniknou symbiotické orgány, a na rozhraní mezi houbou a rostlinou díky tomu dochází k Rostlina jako zelený organismus vytváří uhlíkaté látky – cukry –, které poskytuje houbě, t předává živiny jako fosfor či dusík, jež získává svými malinkými vlákny podhoubí z nejjemn Touto schopností disponují všechny houby? Hub, které v průběhu evoluce získaly schopnost mykorhizní symbiózy s rostlinami, jsou desí Tato schopnost u nich vznikla nezávisle asi osmdesátkrát, jednotlivé skupiny hub se tedy v tom, co rostlinám poskytují. Některé jim dokážou lépe předávat dusíkaté látky, jiné třeba rostliny interagují s desítkami až stovkami hub najednou, aby pokryly všechny své potřeby. Může se stát, že rostlina ve svém okolí žádnou „spolupracující“ houbu nenajde? V každém gramu půdy se nacházejí stovky druhů hub, takže to, že v okolí roste zrovna jen j neznamená. Nad zemí vidíme asi jen procento organismu, zbytek je pod ní, navíc naprostá vě plodnice, takže jsou našemu zraku skryty, ale rostlina si je najde. V odborné literatuře je zdokumentováno, že jedno mycelium houby (shluk vzájemně propletený pozn. red.) dokáže najednou kolonizovat šestatřicet různých jedinců stromů. To dělá plochu i tisíců metrů čtverečních. Síť propojující rostliny je tedy opravdu obrovská, a rostliny komunikuji. Povedlo se prokázat, že pokud je rostlina napadena patogenem, umí o tom prostř mykorhizních hub předat informaci vedlejší rostlině. Ta si začne preventivně vytvářet obra Dokážete z hub také vyčíst, zda je na tom půda v Česku opravdu tak špatně, jak se říká? Česká příroda si nese smutné dědictví minulosti. Když jsem zkoumal diverzitu hub, ukázalo nejnižší v celé Evropě, což je pravděpodobně dáno velkými koncentracemi dusíku v půdě, kte zanášejí větry z Německa a částečně ho vytvořily naše vlastní továrny. V důsledku toho v h celé skupiny mykorhizních hub a jen postupně se začínají vracet. V lese jste třeba dlouho lišky. Jak dlouho může obnova půdy trvat? Řekl bych, že minimálně desetiletí, se systémem našeho zemědělství ovšem regenerace možná nenastane. Se změnou režimu se totiž u nás nezměnil systém obhospodařování krajiny, jednot družstva se jen přeměnila na akciové společnosti. Každý, kdo překročí hranice, musí vidět, se nevyskytují stohektarové lány, ale malé kousky obhospodařované země s obrovskou diverzi navíc plodiny neobměňují, pšenice se pěstuje několik let po sobě, což způsobuje snížení di pokles organické hmoty i méně zachycené vody. Dokud se u nás bude vše pěstovat na obrovský dokola, budeme se pohybovat v začarovaném kruhu. O půdu se zatím staráme jako o výrobní nástroj, a ne jako o něco dlouhodobě udržitelného. že se půda stane jen neživým substrátem, kde porostou kořeny, jimž budeme dodávat potřebné v půdě i za cenu vyšších nákladů udržíme, ale půda přijde o efekt zachycování a filtrace v a voda bude ztrácet na kvalitě. Do budoucna můžeme očekávat i větší kůrovcové kalamity, pr budou v souvislosti se změnou klimatu vystaveny daleko většímu stresu a nepředají si s hou Může k obnově půdy nějak přispět i člověk, který není zemědělec? Pokud vlastníte alespoň kousek půdy, je vhodné nechat část pozemku zdivočet. Nepřerývat ho na něm vyšší rostliny, aby se symbiotickým houbám lépe dařilo. Na trávníku, který každý tý nedokáže rostlina vytvářet tolik uhlíkatých látek, a nemůžete je tedy ani předat do půdy. Lze výsledky vašeho výzkumu ještě nějak využít ve prospěch přírody? Jeden z aspektů našeho výzkumu se týká koloběhu uhlíkatých látek a rozkladu kořenů. Mykorh kořenech rostlin a pomáhají jim s výživou. Každá rostlina ale jednou umře a my zatím přesn děje s jejími kořeny. Máme však už poznatky, že mykorhizní houby ovlivňují rychlost a char kořenů. Mým přáním je, abychom byli schopni ovlivnit, co se stane s mrtvými kořeny v půdě, aby se proměnilo na půdní organickou hmotu a neztratilo se jako CO2 zpátky do atmosféry. Tato org v půdě v současnosti velmi chybí, neboť se v přírodě používá málo živočišné produkce. Poku povedlo, půda by se výrazně oživila a lépe by zadržovala vodu. A až se vyřeší za sto dvě s s atmosférou na Marsu, mohly by výsledky tohoto výzkumu přispět k rychlejší tvorbě půdy a To už jsou ale mé představy tak trochu z oblasti science fiction. Proč si ovšem dávat malé ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░ Mgr. Petr Kohout, Ph.D. Působí na katedře experimentální biologie rostlin PřF UK a v Mikrobiologickém ústavu Akade krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živ ****************************************************************************************** * ******************************************************************************************