Gin Kletetschka na stopě 12 800 let staré srážce s kometou ****************************************************************************************** * Günther Kletetschka na stopě 12 800 let staré srážce s kometou ****************************************************************************************** Geofyzik Günther (Gin) Kletetschka [ URL "https://www.natur.cuni.cz/geologie/hydrogeologie je členem mezinárodního týmu vědců, který je na cestě k potvrzení hypotézy, že život během ledové ovlivnila srážka s vesmírným tělesem. Další střípek do skládačky vedoucí k objevu k přinesl v březnu článek otištěný v časopise Scientific Reports [ URL "https://www.nature.c s41598-020-60867-w"] . Kdyby mohl, byl by teď nejraději na palubě lodi brázdící moře kolem břehů Islandu. Místo t své podkrovní pracovně nedaleko Říčan, kde se probírá dostupnými daty, a jak sám říká, sna to, co znamenají... Svědectví roztavené ve skle Svědectví o tom, že „něco divného“ způsobilo na Zemi prudké ochlazení klimatu, přinesly vě Severní Americe a Mexiku. Zajímavé nálezy v podobě jezerních sedimentů byly objeveny dokon Před lety se vědcům podařilo získat také data z oblasti v Sýrii?. „Až teď jsme si konečně údaje ze syrské Abú Hurejry (Abu Hureyra) vypovídají a co nám přinášejí,“ připouští vědec fakulty UK. Jak dále geofyzik popisuje, z archeologického průzkumu v dané lokalitě se poda že vlivem obrovské energie, která ohřála prostředí na teplotu zhruba 2 200 stupňů Celsia, roztavení celé vesnice, natavila se vegetace, obydlí a třeba i hrnce v nich. Ve vrstvě sta byla nalezena skla vykazující velmi malý podíl vody. Což je charakteristické právě pro obl vystaveny působení obrovské tepelné energie. „Tímto objevem jsme mohli rozbít naši domněnku, že jde pouze o lokální jev, skla podobného donedávna pocházela pouze ze Severní Ameriky. Postupně se k nim ale přidala i Chile, Afrik Opravdu to vypadá na globální záležitost,“ komentuje Gin Kletetschka, který se dlouhodobě skla a jeho magnetických vlastností. Proto je jeho úlohou ve vědeckém týmu porovnávat odeb jednotlivých lokalit a zaměřit se především na jejich magnetismus. Za vším hledej magnetismus „Právě magnetické vlastnosti skla totiž mohou mnohé napovědět o jeho původu,“ prozrazuje v sklo, které vznikne roztavením horniny při silném elektrickém výboji (blesku), má magnetis už namagnetovat více nejde, je prakticky magneticky saturováno. „Výzkum syrského skla, kte v magnetické laboratoři Geologického ústavu AV ČR v Průhonicích, ukázal, že sklo je magnet asi z jednoho procenta. Jeho vznik při blesku zkrátka můžeme vyloučit,” konstatoval v rámc Kletetschka. Kometa je „ta okatá s dlouhými vlasy“ S čím si teď nejen Gin láme hlavu, je fakt, že dosud nebyl nikde nalezen kráter, který by Země s mimozemským tělesem potvrdil. „Máme svědectví o destrukci, o přítomnosti prvků, kte ve volném prostoru na Zemi nevyskytují, to všechno máme. Ale jak to všechno vysvětlit?“ ne „skleněný“ odborník ptát. A zeptal se i mě. Prý jestli vím, co je to kometa. Samozřejmě, ž ji úplně všichni, ne? Taková ta hvězda nad Betlémem… Než se stačím rozvyprávět, sympatický z obrazovky? (nacházíme se přece v čase striktních pravidel „korontény“) zvesela spustí: „ usmívající se okatá hvězda s hrozně dlouhými vlasy. Je na ní zajímavé, že má velice malou si, že okolní vzduch má hustotu zhruba jednu tisícinu hustoty vody.“ K lepšímu pochopení se mi dostane příběhu o kometě vzniknuvší zjednodušeně řečeno z páry, hmotný objekt „rozhodne“ proletět kolem Slunce a cestou zmrzne. Výsledkem je specifická fo zanedbatelnou hodnotou hustoty, která se téměř blíží hustotě vzduchu. Něco jako pěněný pol Chuchvalec s hrozně malou hustotou, podobnou zemské atmosféře… Teď už chápe snad každý. Vzorek sedimentů ze dna oceánu Nejbližší metou v rámci bádání doc. Kletetschky je dostat se na palubu jedné ze tří lodí z a Číny, které v rámci projektu International Ocean Drilling Program „vrtají“ ve dnech oceá by rozšířil tým vědců o jednoho zástupce ze suchozemské České republiky. „Všechny země, kt přímý přístup k moři, tam své vědce mají, my ne. Zdůvodnění, že nám moře schází, nemá žádn opodstatnění,“ netají své rozčarování vědec. „Protože v oceánech probíhá sedimentace velmi bych získal vzorek jádra vykazující stáří mnou zkoumané periody, tedy zhruba těch 13 000 l proč by letos v létě ze všeho nejvíce chtěl ke břehům Islandu, ostrova ležícího na linii d desek, euroasijské a severoamerické. „Zlom mezi evropskou a americkou částí je pro mě hodn Děje se tam z pohledu mého výzkumu řada zajímavých úkazů způsobených pohybem oceánské kůry jižně od ostrova způsobuje velké nánosy sedimentu. Věřím, že tam bude to gró celé události velice rád pomyslně uchopil.“ Přes Sýrii zase o krok blíže Až pak bude moci Gin Kletetschka prohlásit: Ano, byla to kometa. Nebo naopak možná řekne: bylo to něco jiného... „Série uveřejněných vědeckých článků vždy o kousek posunou pravdu,“ geofyzik. Posledním místem, které bylo geologickým týmem prozkoumáno, je významná archeolo Hureyra v severní Sýrii, podél řeky Eufrat. „Je to poprvé, kdy lze dobře pozorovat zlom v místních obyvatel – na konci poslední doby ledové přešli od lovu k zemědělskému způsobu ži nebráním teorii, že tuto radikální změnu životní strategie způsobila právě rozsáhlá přírod Právě naopak,“ uzavírá Günther Kletetschka. Doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D. ? pracuje na Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fa ? vystudoval geofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK a geologii a geofyziku na Unive ? na Přírodovědecké fakultě UK, v Geologickém ústavu AV ČR, a Geofyzikálním ústavu na Univ na Zemi, magnetismem stromů, vývojem Marsu, kontinentálním ledovcem v Antarktidě a přežití ? věnuje se též analýzám stop po tzv. tunguzské události na Sibiři v roce 1908 ? je stálicí v mezinárodním týmu vědců zabývajících se od roku 2007 problematikou impaktov ? v roce 2020 byla týmu kolem dr. Richarda Firestona z prestižního pracoviště v USA Berkel před nástupem holocénu a zároveň příčinou vyhynutí populací velkých pleistocenních savců i