Univerzita bez studentů? I to už tady v minulosti bylo ****************************************************************************************** * Univerzita bez studentů? I to už tady v minulosti bylo ****************************************************************************************** Koronavirová pandemie zapříčinila, že akademická obec opustila posluchárny a přešla na dis Studenti zdravotnických oborů nastoupili do první linie a začali pomáhat v nemocnicích, pr se dotkla i sociálních a psychologických oborů. Pražské učení však podobnou situaci nezaži místo výuky pomáhali už během morových epidemií a válečných nepokojů. Zprávy o „černé smrti“ a jejích dopadech na pražskou univerzitu zaznamenáme jak v sedmnáct století, kdy epidemie moru zasáhla i hlavní město. V sedmnáctém století postihlo Prahu hne epidemie, nejsilnější v letech 1679–1681. Karel Havlík a Jiří Černý ve své publikaci Jezui že mor byl koncem května v roce 1680 důvodem předčasného ukončení semestru v Klementinu. S odešli do Liběšic na Litoměřicku, mladí teologové pak do Tuchoměřic u Prahy, kde měla tehd kolej své statky. Studenti na prázdniny, lékaři do nemocnic Poslední vlna morové epidemie dorazila do Prahy z Vídně v roce 1713 a byla mnohem silnější v roce 1680. V Praze v jejím důsledku zemřelo kolem 13 tisíc lidí (což byla v té době čtvr v celé zemi to podle odhadů bylo až 200 tisíc lidí. V té době již byl při epidemii předpok lékařské fakulty nad zemským zdravotnictvím, a tak byla hned v roce 1713 svěřena péče o ne fakultě, jejím profesorům i absolventům. Výraznou osobností, která se zasadila o boj s dým Alexandr Antonín Ignác Šamský (uváděn též jako Schamsky), jenž byl považován za jednoho z absolventů pražské medicíny. Sám morové nákaze pravděpodobně podlehl, když byl vzhledem k na vrchní příkaz vyslán do Loun. Publikace Jezuité a mor zmiňuje, že do Klementina epidemie nepronikla, ze studentů se nikd a mezi zemřelými byli jen ti, kteří sloužili nemocným mimo kolej. I tentokrát však epidemi akademický rok. V polovině srpna 1713 vznesl rektor dotaz na místodržitelství, zda se v ča beztoho již mnoho studujících odešlo, mají školy zavřít. Místodržitelství do několika dní zavření škol ještě není čas, ale protože prázdniny jsou přede dveřmi, bylo žákům dovoleno Morová epidemie také tehdy na dva roky přerušila jednání univerzitní komise, která měla ře inspirované návrhy Petra Theodora Birelliho, jenž kritizoval soukromé přednášky profesorů veřejných, příliš mnoho prázdnin a svátků, jež narušují výuku, či přílišnou autonomii prof A také znovu oživil myšlenku spojení arcibiskupského semináře s teologickou fakultou. Protimorová opatření Určitě stojí za zmínku, že už tehdy panovník jen nepřihlížel, ale společně s městy se snaž ochránit a finančně jim pomoci. Odliv venkovských studentů z města stejně jako útěk bohaté a šlechty způsobily pokles příjmů živnostníků a řemeslníků, zatímco ceny potravin a léků p nahoru. Proto císař Karel VI. už v listopadu 1713 osvobodil Pražany na tři roky od placení další úlevy a podporu musely poskytnout městské obce. Do pražských měst pak nesměl být vpu nepředložil osvědčení, že přichází z místa, které nebylo postiženo nákazou, nebo se nepohy kde se vyskytovala morová nákaza. Bezpečnostní opatření prováděli i lékárníci, kteří si vymohli od akademického senátu dovol nesmí vstoupit do lékárny, ale recept prostrčí pootevřenými dveřmi a lékárník jim v kleští Války, stávky, revoluce… Mnohem častěji než při morových epidemiích byla činnost univerzity omezena kvůli válečným revolucím, či stávkám. Úplně nejdéle, po celá dvacátá léta 15. století, bylo pražské učení husitských válek. Činnost univerzity se pak rozjížděla jen velmi pomalu, první mistrovský až v roce 1440. Univerzita byla uzavřena také v roce 1741, kdy se dostala do centra veřejných událostí v p válek o dědictví zemí Koruny české. Na univerzitě tehdy vznikla akademická legie k obraně Marie Terezie, která dokonce zasáhla do bojů na pražských hradbách, některé koleje pak v t jako vojenské kvartýry. Praha však tehdy kvůli nedostatečné armádě padla. Tehdejší akademi odeslal 14. prosince 1741 novému panovníkovi Karlu Albertovi Nejponíženější žádost o povol studií na pražské univerzitě, panovník však svolení nedal, a výuka se nerozběhla. Aktivně příslušníci lékařské fakulty, kteří ošetřovali zraněné. Studenti se do poslucháren mohli v roku 1743. Ve dvacátém století musela univerzita svou činnost omezit nebo zcela přerušit hned několik první světové války, při studentských stávkách v letech 1968 a 1989 a zejména po listopadu byla Univerzita Karlova v Praze uzavřena na dlouhých šest let (Německá univerzita v Praze připojila k svazku univerzit říšských a zanikla s koncem nacistické říše). Redakce děkuje za pomoc při vyhledávání informací PhDr. Marku Ďurčanskému, Ph.D., a prof. Svobodnému, Ph.D., z Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Archivu Univerzity Karlovy.