Horný: Jít v USA k lékaři je ruleta, může vás to finančně položit ****************************************************************************************** * Horný: Jít v USA k lékaři je ruleta, může vás to finančně položit ****************************************************************************************** „?Zkoumám, jak nejlépe nastavit spoluúčast pacienta, aby lékařská péče byla dostupná pro v k lékaři je ruleta, může vás to stát 20 nebo 20 000 dolarů,“? říká Michal Horný, který půs zdravotnictví na Emory University v Atlantě. Profesí jste Health Services Researcher a Health Economist. Co to znamená? Má to vůbec čes Health economics lze přeložit jako ekonomie zdravotnictví. Doktorát jsem získal v oboru He Research a k tomu český ekvivalent asi není. Ekonomii zdravotnictví vnímám jako podobor He Research – což je široká oblast výzkumu, která zahrnuje vše, co se týká zdravotnictví, kro léčení. Nestuduje, zda pacientovi s vysokým tlakem máme dát lék A nebo B, ale studuje, jak péče organizovaná, poskytovaná a financovaná. Je to široký obor na pomezí sociologie, ekon psychologie. Čím se zabýváte konkrétně? Můj výzkum je založený na datech od zdravotních pojišťoven, kterým lékaři posílají výkazy péči, kterou poskytli. Když to velmi zjednoduším, tak sleduji, jak nové regulace nebo naří zdravotní péči – zda se pak využívá více či méně a zda je to dobře. Některá péče je využív – když to přeženu, není potřeba, aby každý z nás každý den podstoupil magnetickou resonanc péče, kterou pacienti nedostávají, i když by to bylo potřeba. Co je největší problém amerického zdravotnictví? V USA je zdravotní péče velmi drahá a tím pádem pro spoustu lidí nedostupná. Jít k lékaři stres, už jen kvůli samotnému zdravotnímu problému. V USA se lidé navíc bojí i toho, zda j nepoloží – neví dopředu, kolik to bude stát. Je to taková ruleta. Pacient navštíví lékaře čeká, zda dostane účet na 20 nebo 20 000 dolarů. České bezplatné zdravotnictví je zase dru je zdravotní péče zdarma, lidé ji využívají více, než by měli. Část mého výzkumu se teď sn jak nejlépe nastavit spoluúčast pacienta tak, aby lidé nechodili k lékaři zbytečně, ale zá zdravotní péče dostupná pro všechny. Seriál „Czexpats in Science z UK“? přináší rozhovory s úspěšnými absolventy Univerzity Kar Vzniká ve spolupráci s Czexpats in Science [ URL "http://czexpatsinscience.cz/"] , spolkem republice. Jak se ekonomie zdravotnictví dívá na prevenci? Pokud se budeme dívat pouze na efekt na zdraví, tak většina prevence má veliký smysl, a po poskytovaná správně a ve správný čas, tak zdraví zlepšuje. Pokud do toho ale zahrneme i ná obrázek minimálně šedivý. O prevenci se často říká, že se vyplatí, protože ušetří peníze z nemoci. To se ukazuje, že není tak úplně pravda. Prevence nemusí být nutně drahá, ale rozh peníze. Efekt na zdraví je ale nezpochybnitelný a ne vše se dá převést na peníze a počítat nákladů a výnosů. V souvislosti s koronavirem se často hovoří o ceně lidského života – je vhodné ji z pohled etiky počítat? Ekonomicky to vyčíslit lze a poměrně jednoduše. Ale jakmile se do toho zahrne etika, je to složité. A to se týká i například vzácných onemocnění, jejichž léčba je složitá a drahá. L taková léčba nemá cenu, že se to nevyplatí? V době pandemií je vyčíslení ceny lidského života důležité pro rozhodování na makroúrovni. jediný faktor, proč udělat rozhodnutí A nebo B, ale je to informace založená na datech, kt pomoci udělat to nejlepší rozhodnutí. Nejde to ale dělat na úrovni jednotlivce a rozhodova Nováková má mít nárok na plicní ventilaci. Jak ze své profese vnímáte prezentaci často neúplných dat a predikce ohledně koronaviru? Pokud můžeme rozhodování založit na datech, je to vždy lepší než na pocitech. A teď jsme v kdy data nejsou, nebo se mění v reálném čase. Snažíme se dělat, co můžeme. Ale i tak je ve interpretace a kontext. Na pár bodech nelze dělat velké predikce, například jak to bude vy měsíců. Ale pořád jsou tři body lepší než žádný. Je to těžké soudit, je lepší dělat něco n Jak se podle vás změní přístup veřejnosti k vědě a vědeckým faktům po koronaviru? Jsem často naivní optimista, tak doufám, že se aspoň něco zlepší. Zároveň ale nevěřím, že zajímavé, když člověk vykoukne ze své bubliny. Jsem obklopený vědci a chytrými studenty, a na internetu podívá, co se děje v jiných sociálních bublinách, tak tam pořád převládají ná virus neexistuje, že důvod proč lidé nemohou dýchat a končí na jednotkách intenzivní péče mobilní sítě, která ničí kyslík... Nedělám si iluzi, že lidé, kteří věří podobným věcem, z Myslíte si, že se změní samotná věda? Je budoucnost vědy online? Mnoha oborům současná situace ukázala, že lze stejně dobře pracovat z domova. Myslím, že v tolik nefungovalo, ale pro akademiky v Americe je běžné, že vědci, kteří mohou, pracují z Ohledně online konferencí mám rozporuplné pocity. Dnes už cílem konferencí není sdílet nej a poznatky vědy, k tomu máme internet. Ale hodnota je v tom, že se vědci setkají, přiřadí jménu a třeba začnou spolupracovat, protože si velmi dobře popovídali u večeře. V tom vidí konferencí. Možná budoucí generace, která už od dětství žije s technologiemi, to bude mít sociální interakce bude stejně dobře navazovat online, ale myslím, že současná generace je Na Univerzitě Karlově jste získal dva bakalářské tituly. Co vás k tomu vedlo? Na gymnáziu mě bavila matematika, a tak jsem směřoval na MatFyz. Ale říkal jsem si, že byc jistotu přihlásit alespoň na dvě školy a kamarádi mi tenkrát poradili matematiku na FSV. V a já se v prvním roce rozhodl pro MatFyz. Tam mi ale rychle vysvětlili, že mi ta matematik nejde, a proto jsem se o rok později znovu přihlásil na FSV, že tam to třeba bude lepší. N dokončil obě. Oba programy se doplňovaly a zároveň byl každý jiný. Získal jsem větší rozsa Co vás přivedlo k ekonomii zdravotnictví? To byla dlouhá cesta, dlouho jsem nevěděl, co bych chtěl dělat. Během školy jsem začal pra úvazek v bance. Po dvou letech jsem zjistil, že to dělat nechci, že mě to nebaví. Pak jsem čas pracoval pro Deloitte v týmu, který dělal zakázky pro veřejný sektor včetně nemocnic a pojišťoven. A tam mi začalo docházet, že tohle odvětví mě zajímá. Určitě mě také ovlivnilo jsou lékaři. Během studia v Amsterodamu už jsem věděl, že chci pomocí statistiky a matemat zdravotní systém. A tak jsem se přihlásil na Ph.D. v Americe. Co byste poradil českým studentům? Nechte na jiných, aby vám řekli „ne“. Spousta studentů se podceňuje, nevěří si, a sami seb přesvědčí, že nemá cenu o něco usilovat (např. přihlášení se ke studiu na prestižní zahran přihlášení své práce do soutěže). Ono to mnohokrát skutečně nevyjde, ale občas se sejde sp a hodnotící porota zrovna hledá přesně to, co člověk nabízí, občas se na člověka prostě je Čím více se toho zkusí, tím větší šance je na úspěch. A každý sebemenší úspěch otevírá nov možnosti. Na Emory University učíte, dokonce i předměty „jak učit“. Jaké jsou největší rozdíly oprot školství? Během svého studia v ČR jsem se setkal s mnoha výbornými učiteli, ale obecně je výuka v ČR přednášky, kdy vyučující jen odvypráví skripta. V Holandsku i Americe jsou přednášky mnohe diskuze a praktických příkladů – probírá se, jak metody aplikovat v praxi. V ČR mi při stu „proč?“ - k čemu danou metodu využiju. • Emory University sídlící v americké Atlantě je světově známá především svým výzkumem. Em zahrnující univerzitní nemocnice tvoří největší zdravotní systém ve státě Georgia. Unive umisťuje v řadě žebříčků - například Emory University School of Medicine se se svým výzk jako 24. nejlepší v USA. Motto univerzity je: The wise heart seeks knowledge (Moudré srd vědění). Co by českému prostředí mohlo pomoci? Určitě pomáhá, že studenti jezdí do zahraničí a pak se z nich stávají učitelé. Možná by i mohli na chvíli odjet (směje se). Ale určitě to není chyba jen školství a vyučujících, je kulturou. A měnit kulturu je obtížné a nejde to ze dne na den. Ale opravdu mám dobrý pocit generace, která cestuje, vidí, jak se to dělá ve světě a může to přivézt zpět. V Americe je také kladen mnohem větší důraz na popularizaci vědy. Co je ta správná strateg Popularizace vědy je nesmírně důležitá, je veliká škoda, když vědci pracují na důležitém v pak skončí v šuplíku a přečte si ho jen pár kolegů, kteří tomu rozumí. Popularizaci hodně – blogy, sociální sítě. Například se mi moc líbí Dr. Aaron Carrol [ URL "https://www.youtu thehealthcaretriage"] z Indiana University, který se věnuje výzkumu zdravotního systému a publikuje 5–7 minutové video, kde vysvětluje nějaký konkrétní problém – co víme, co nevíme současná věda, proč nemáme dělat unáhlené závěry, co ještě musíme zkoumat... Má dar vysvět jednoduše tak, že to pochopí téměř každý. Co vás baví na vědě? Nejvíce mě baví ten proces před vyřešením problému. Koukala jste na Dr. House? Jeho vždy b na to, v čem je problém, ale samotné léčení pak nechával druhým. Tak já to mám podobně. Mo dobrou otázku, vymyslet, jak ji zodpovědět, získat data, analyzovat je. Když už pak vím vý moc nebaví to sepisovat. Ale i to k tomu patří, je to součást vědecké práce. Jak vás napadají nové myšlenky nebo řešení vědeckých problémů? Na nové otázky přicházím nejčastěji během práce na současných projektech. Správný projekt otázku a pět dalších otevře. Na rozlousknutí složitých problémů mi dobře funguje procházka řešení napadá pět minut poté, co ulehnu do postele, takže mám vedle postele notýsek. Myšle zapsat, protože kdybych usnul, tak je myšlenka pryč. ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░ Michal Horný, Ph.D., MSc. Na Univerzitě Karlově získal dva bakalářské tituly – v oboru Finanční matematika na MatFyz uvědomil, že se do budoucna chce věnovat ekonomii zdravotnictví. Proto nakonec vystudoval vědec i učitel na Emory University v Atlantě v USA.