Rouškomil či haranténa. V čase koronaviru vzniklo 400 slov ****************************************************************************************** * Rouškomil, koronaut, haranténa... S koronavirem vzniklo 400 nových slov ****************************************************************************************** „Čeština není světovým jazykem, a nepociťujeme proto takový tlak na srozumitelnost jako tř Můžeme si s ní po libosti hrát,“ říká novinář a copywriter Martin Kavka. „A zároveň se nem budoucnost,“ doplňuje lexikograf Michal Škrabal z Ústavu Českého národního korpusu FF UK [ ucnk.ff.cuni.cz/cs/"] . Před jedenácti lety založil Kavka web neologismů Čeština 2.0 [ URL cestina20.cz/"] , do něhož může přispívat široká veřejnost, a společně se Škrabalem vydali knižně. Současná krize je samozřejmě netěší, ale díky zálibě v češtině se při ní dovedou i Kolik neologismů teď zhruba denně přibývá do vašeho online slovníku? Kavka: Přes dvacet, což je asi trojnásobek obvyklého počtu. Koronavirus překonává všechna měřítka. První slovo skoronavirus se u nás objevilo 28. ledna a znamená chřipku tak silnou podezření na onemocnění Covid-19. Od té doby jich přibylo přes tři sta. Škrabal: Zapisuj, barde, střádej a až jich budeš mít pět set, přijď, sepíšeme spolu nějako společnosti taky trochu užiteční (smích). Kavka: Brzy se přehoupneme přes čtyři stovky, možná pět, neboť je to fofr převeliký. Odkud ta zvýšená potřeba vytvářet novotvary pramení? Kavka: Je to jedna z možností, jak novou situaci často s nadsázkou popsat a tím se s ní po Vzpomeňte si, když se objevil Facebook, Twitter a jiné moderní technologie, přišla s nimi převzatá z angličtiny, a tak třeba místo líbí se mi uslyšíte lajkuju. Uchytí se slova jedn výstižná. Proč se zdržovat zdlouhavým opisováním, když se můžeme vyjádřit rychle. Čeština úžasně tvárná. Umožňuje nám neologismy bez potíží skloňovat, časovat, přidávat předpony a (v)olajkovat, (v)odlajkovat. Nepůsobí to nijak násilně ani uměle. Připadá mi, jako by novotvary zmírňovaly společenské napětí. Znějí sympaticky nenuceně. Na koronáč nepůsobí tak depresivně jako koronavirus. Kavka: Přesně tak. Nová slova vypovídají nejen o současné době, ale i o kultuře národa, ja specifický smysl pro humor. Promítá se do nich náš postoj k životu. Krizová opatření se do každého a lidé mají potřebu na ně reagovat – třeba právě tvorbou nových slov. Škrabal: Pěkný aktuální příklad je slovo promořování, to zní děsuplně – v laicích musí nut hrůzu a paniku, zvláště sedí-li nalepení u televizních obrazovek, sjíždějí statistiky a ne masírovat tou mediální hysterií. Jenže pak si poslechnete rozhovor s odborníkem, který dan opravdu rozumí, protože se mu, na rozdíl od jiných, věnuje dlouhodobě, a dokáže vše srozum Nikdy by mě nenapadlo, jakým balzámem pro uši i duši může být prostý rozhovor s někým, kdo mluví klidně, střízlivě a věcně. Pátráte po autorech neologismů, které vám přichází? Kavka: Snažím se, ale je to podobné jako s dobrým vtipem. Pokud dokážu z otevřených zdrojů člověka, který použil slovo jako první, ve slovníku ho uvedu. Většinou mi ale pět různých určitý výraz vymysleli právě oni. Řeším to tak, že pod každým neologismem zveřejňuju jméno mi ho poslal jako první, což ovšem neznamená, že jde o autora. Hrajeme si se slovy více než jiné národy? Kavka: Nemyslím si, že bychom byli výjimeční. Existuje například slovník slangů a novotvar urbandictionary.com, což je takový anglický ekvivalent a předobraz našeho webu Čeština 2.0 lingvista a bohemista Jiří Marvan, který přednášel o českém jazyce snad na všech kontinent češtiny je její správná velikost. Není ani velká, ani malá, a protože nejde o světový jazy být srozumitelný všem, může si dovolit větší nadhled a vtip. Využívá svůj potenciál sama p brát ohled na nerodilé mluvčí. Angličtinou mluví celý svět a tlak na jednoduchost je u ní zatímco my si s naším jazykem můžeme po libosti hrát. Škrabal: Nové situaci se museli přizpůsobit, a to i verbálně, všichni lidé na této planetě řeč. V tomto ohledu asi opravdu nebudeme o nic více či méně hravější než třeba takoví Urug Tonžané, i když co já vím o Tonžanech, že... Spíš bych v tom viděl jakousi všelidskou univ dává rodu Homo onu obdivuhodnou míru adaptability na nové podmínky a schopnost v nich přež Vzpomenete si na první slovo, které vás přivedlo na myšlenku sbírat neologismy? Kavka: Úplně přesně. Zaslechl jsem kdysi v tramvaji, jak říká jedna slečna druhé, že její sračkogán – sprosťák. Začal jsem si novotvary zapisovat, a když už jsem jich měl pěknou řá založit pro ně webovou stránku a umožnit tak i ostatním lidem přidávat další. Výhodou onli jeho aktuálnost. Shromažďuje slova rychle, průběžně, mohou se na něm podílet všichni a pom neologismům hned po jejich vzniku. Klasické akademické tištěné slovníky rychle stárnou. Ne vydat, některá slova už ani novotvary nejsou, stanou se součástí běžné řeči, zatímco jiná vymizí, a budou čtenářům nesrozumitelná. I vy jste se ovšem rozhodli vydat slovník knižně. Nebáli jste se, že ho potká stejný osud? Kavka: Připravili jsme ho k desetiletému výročí vzniku Češtiny 2.0. Nejedná se ale o klasi spíš jsme se chtěli pokusit představit uplynulou dekádu z pohledu moderního živého jazyka. každé slovo přidával někdo jiný, liší se i jejich citové zabarvení, jsou to takové hravé m Nesnažili jsme se hrát si na arbitry a posuzovat, zda je konkrétní slovo vhodně utvořené, by být srozumitelné co největšímu množství lidí a z jeho definice zřejmé, proč vůbec vznik Škrabal: Hacknutá čeština nebyla myšlena jako seriózní slovníkové dílo, to je úkol, ba údě Spíše jsme ji zamýšleli jako takovou kroniku své doby, jak říká Martin, konkrétní řez na č Primárně šlo o to čtenáře pobavit, sekundárně je donutit zamyslet se nad některými otázkam slovní zásoby a jazyka obecně. Jak jste si při práci na knize rozdělili úkoly? Škrabal: Já jsem byl pomyslným garantem lexikografické štábní kultury. Martin, jakožto svě uvědomělý amatér, to jest milovník českého jazyka, se obrátil na člověka z oboru, v němž s v kramflecích – očividně nechtěl riskovat, že výsledný artefakt bude odbytý, polovičatý, z přístup oceňuji a přál bych si, aby jej zastávala co největší část populace. Současná kriz ukazuje, že, navzdory všemožným kecálkům a rozumbradům, potřebujeme lidi vzdělané a odborn že se zkrátka neobejdeme bez specializace. Dnes je zapotřebí epidemiolog, zítra to bude tř kdoví, pozítří možná etymolog. Dokážete odhadnout, které novotvary se usadí v českém slovníku natrvalo? Kavka: Líbí se mi třeba haranténa nebo naroušitel. Trefně zachycují atmosféru ve společnos je v nich takový zdvižený koutek v úsměvu, milá nadsázka. Ale jestli se opravdu udrží, pro lidé. Určité náznaky jsou už v online slovníku. Lidé mohou každý přidaný novotvar ohodnoti nahoru, nebo dolů. Nejoblíbenější slova jsou právě ta, která se nejčastěji překlápí do běž Jazyk je ohromně demokratický orgán. Lidé budou používat jen to, co se jim líbí, jde jim d ně emocionální hodnotu. Slova, která znějí příliš uměle či kostrbatě, zaniknou. Škrabal: Já se v tomto ohledu nic predikovat neodvážím, jakkoliv Martinova úvaha dává smys si říct, že už tady máme několik adeptů na Slovo roku. Kupříkladu rouška či ústenka udělal „kariéru“. Tak mě napadá, Martine, ústenka by mohla být i propustka do Ústí nad Labem, kdy karanténě. Vzpomínám, když bylo město zaplavené, tuzemští vtipálci ho překřtili na Ústí po z nesčetných důkazů, že se o naši mateřštinu opravdu nemusíme bát, třeba co se týká vlivu přejímek. • Novotvary poslední doby (převzato z online slovníku Čeština 2.0 [ URL "https://cestina20 prymulex – soubor vládních opatření kvůli koronaviru; podle hlavního epidemiologa Romana P deprymulovaný – deprimovaný opatřeními navrženými epidemiologem R Prymulou koronaut – zdravotník oblečený do ochranného oděvu při koronavirové epidemii rouškomil – člověk, který nosí roušku i při činnostech, kdy to není povinné koronovela – nekončící detailní zpravodajství o koronaviru netkafe – dálkové setkání u kávy koronáfuka - člověk, který ví o koronaviru první poslední, a kdyby stát řídil on, nikdo by koronášup – druhá vlna nákazy zoombík - uživatel Zoomu (aplikace pro videokonference, používaná v karanténě) covidět se – mít videokonferenci během koronakrize zaprymulovat se – zavřít se doma a nevycházet; podle epidemiologa Romana Prymuly Z pohledu jazykového odborníka a sběratele neologismů musí být současná krize docela zábav Kavka: Rozhodně mě těší, jakým způsobem se s ní vyrovnáváme. Dokud neztrácíme humor a nadh ji zvládnout. Spíš by mě vyděsilo, kdyby žádná nová slova nevznikala. Doufejme, že se z to a budeme zase tvořit novotvary k veselejším záležitostem. Neztrácím naději, protože kreati evidentně neztrácejí ani moji spoluobčané. Škrabal: Mě každý první kontakt s neologismem příjemně rozjitří. V posledním newsletteru U "https://ukpoint.cuni.cz/IPSC-1.html"] se například píše: Už jste orouškovali všechny své prostší, o to efektnější a půvabnější. Ale co je obzvlášť potěšující, tato kreativita se n akademické či umělecké prostředí, jde napříč celou populací. Mimořádně vynalézaví jsou kupříkladu v proseckém minipivovaru Beznoska: kdysi uvařili pivo dnes tam mají Respivátora a Nouzového zelenáče. To má člověk chuť všeho nechat, rozjet se zdegustovat. Ještě bych zmínil skvostný příklad devulgarizace vulgarismu: V počátku doby k na balkoně jednoho dejvického činžáku viděl prostěradlo s nápisem „Noste roušky čůráci“ – Ta důrazná, zároveň však havlovsko-hrabalovsky poetická výzva mě úplně rozněžnila. Smekám básníkem. ██████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████ Martin Kavka vystudoval obchodní akademii v Ostravě. Pracoval jako novinář, editor a marketingový speci cestina20.cz/"] a o deset let později k němu připravil spolu s M. Škrabalem jeho tištěnou cestina/"] , do níž vybrali tři tisíce nejzajímavějších výrazů nestandardní češtiny, převá ██████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████ Michal█Škrabal,█Ph.D.█████████████████████████████████████████████████████████████████████ vystudoval obor český jazyk a literatura – lotyština a matematickou lingvistiku na Filozof [ URL "https://ucnk.ff.cuni.cz/cs/"] . Pracoval jako redaktor časopisu Tvar a jazykový kor aby se stal plnoprávným, tzv. dvouokým, baltistou.