Bez laboratorních zvířat se věda zatím neobejde ****************************************************************************************** * Bez laboratorních zvířat se věda zatím neobejde ****************************************************************************************** Na 24. dubna každoročně připadá Mezinárodní den laboratorních zvířat. Co se vám vybaví jak Pravděpodobně to bude bílá myš, což je nejpoužívanější laboratorní zvíře. Myši jsou vhodný organismus, protože mají vysoký reprodukční potenciál, jejich chov je ekonomicky výhodný a přes 95 % genů shodných s člověkem. ░░░░░ Pokusy na zvířatech mají dlouhou historii – už starověký lékař Galénos díky pitvám zv•řJak fyziologických funkcí, William Harvey popsal oběhovou soustavu a funkci srdce, Louise░Ppův vakcíny, a tak bychom mohli dlouho pokračovat. Využití laboratorních zvířat v experimenpoj ░░░░░ pravidly, a i sami vědci vždy, pokud je to možné, volí jiné modely. Krom legislativníchpok pokusy na zvířatech náročné časově i finančně. Výběr zvířat se řídí cílem výzkumu – proPrá a studium genů, nemocí a fyziologických funkcí se nejčastěji používají myši, laboratornvyh ░░░░░ (nejčastěji danio pruhované – zebrafish). Větší zvířata, například prasata, jsou nenahrzví nových chirurgických postupů nebo nových metod transplantace orgánů. Naopak testování░kpot Evropské unii a řadě dalších zemí zcela zakázáno. ░░░░░ ░░░░░ „Bez pokusných zvířat se věda zatím neobejde. Ale ne vždy to musí končit smrtí zvířete – p se používají i při výuce a v pokusech, kdy se jim nic nestane. Ale některé experimenty jso neslučitelné s dalším životem zvířete,“ říká doc. RNDr. Stanislav Vybíral, CSc., z Přírodo UK, který je zároveň garantem předmětu Kurz práce se zvířaty. A dodává: „Vše počítačem nah také snaha používat i jiné modely – ať už organismy na nižším stupni vývoje, tkáňové kultu ideálně člověka. Sám jsem se podílel na řadě výzkumů na lidech – na otužilcích, anorektičk tlouštících. Výzkum na lidech je samozřejmě lepší a více vypovídající, ale někdy jsou zvíř možností,“ dodává. Podle údajů z Ministerstva zemědělství [ URL "http://eagri.cz/public/web/mze/ochrana-zvira zvirata/prehled-zvirat-pouzitych-k-pokusum/tabulky/"] bylo v ČR v roce 2019 k pokusným úče celkem přes 236 tisíc zvířat. Celkový počet pokusných zvířat zůstává již od roku 1995 pomě Mění se ale druhové zastoupení zvířat – došlo k poklesu používaných myší a potkanů, naopak pokusných ryb. „Na Přírodovědecké fakultě používáme do 3 000 pokusných zvířat ročně – myši králíky, ryby, ale i méně tradiční druhy jako žáby, morčata, křečky nebo slepice. Pokusná k vědeckým experimentům a také k výuce studentů například na pitevních praktikách. Vždy se minimalizaci počtu a maximální využití zvířete – například využití co nejvíce orgánů k dal říká doc. Vybíral. ░░░░░░░░░░░░ Výrazně se zlepšují podmínky chovu laboratorních zvířat a také je kladen velikKoncepce░tří utrpení zvířat bylo co nejmenší. Což potvrzuje i doc. Vybíral: „Hodně se mění •aReplacemen laboratorních zvířat – je stanovena teplota, osvětlení, typ a velikost klecí, zvvývoje░(hm ░░░░░░░░░░░░ hračky nebo šlapadla. O zvířata se může starat pouze řádně proškolený personál•░Reduction░ probíhá podle předem schváleného projektu pokusů a ve všech plánech musí být u•lRefinement tří R, aby se během pokusů zabránilo zbytečnému použití zvířat,“ vysvětluje. ░░či░anestet ░░░░░░░░░░░░ I tak ale zvířecí modely zůstávají nenahraditelné a vděčíme jim za řadu významných objevů Například udělení téměř všech Nobelových cen za fyziologii a medicínu od roku 1901 je zalo na zvířatech. S rozvojem technologií a stále lepších in vitro modelů (modelů mimo živý org např. tkáňových kultur pěstovaných v laboratoři) můžeme v budoucnu očekávat stále klesajíc laboratorních zvířat, ale i tak se bez nich zatím neobejdeme.