Příroda nabízí útěchu a klid. Snad teď získá na vážnosti ****************************************************************************************** * Příroda nabízí útěchu a klid. Snad teď získá na vážnosti ****************************************************************************************** Koronavirová současnost nás naučila setrvávat na jednom místě, ven do ulic vycházíme jen v případech. Lidé se v centrech měst téměř nevyskytují, a když, tak s náležitým odstupem jed Městský život ubral na hlučnosti, a to včetně automobilové dopravy. To vše se zákonitě mus projevit na životním prostředí. Změny spojené především s úbytkem provozu ve městech, a to jak aut, tak pěších lidí, jsou Například v Praze poklesla automobilová doprava zhruba o 35 procent. Redakce iForum oslovi Reifa z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK [ URL "https://www.natur.cu zivotni-prostredi"] a Ondřeje Sedláčka z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK [ URL www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie"] a společnosti Ochrana fauny ČR [ URL "http://www.och zeptala se: Prospěl více než měsíc trvající kolaps životu v přírodě? Dopravní špičky jindy Snížení emisí a také hluku vytváří zdravější ovzduší, které může mít pozitivní efekt jak n tak i na zdraví městské přírody. „Je známo, že citlivě na množství emisí reaguje například se může projevit i na populacích živočichů, které se hmyzem živí,“ uvádí jako jeden z přík Sedláček. Podle něj je dalším zajímavým fenoménem posunutí dopravních špiček – v Praze se večer posunula zhruba o dvě až tři hodiny později. „To například znamená, že ranní zpěv pt ruší. Dá se také vysledovat, že zatím neprobíhá například sečení městských trávníků v obvy skutečnost může mít opět pozitivní vliv na hmyz a další organismy,“ říká ekolog. Zvěř v centrech měst Obecně také dochází ke změnám „distribuce“ živočichů ve městě. „Ptáci i někteří savci mají místech více klidu a můžeme je tedy pozorovat, jak tento prostor rychle osidlují – sbírají staví hnízda,“ uvádí Sedláček a konkretizuje, „kosi naprosto nerušeně posedávají na zastáv kavky se producírují na náměstích, špačci sbírají potravu na opuštěných stadionech. Ze svě případy, že do měst duchů se stěhují z okolí i velké šelmy, prasata, divoké kozy, jeleni a benátských kanálů proplouvají medúzy, v Jaderském moři delfíni a velryby apod.“ Populace známa příští rok Pozitivní přínos „korontény“ [ URL "https://iforum.cuni.cz/IFORUM-16752.html"] na množství ornitologa Jiřího Reifa tak jednoduché zjistit: „Změny vždy detekujeme až s jistým zpožděn u nás sčítají hlavně v hnízdní době. Kupříkladu hlavní monitoring, kdy jsou sčítány hnízdí květnu a v červnu. Proto data pro nějakou hlubší analýzu budeme mít až v létě,“ říká ornit Reif upřesnil: „Pokud se teď bude ptákům dařit lépe, budou se třeba úspěšněji rozmnožovat, jejich populace projeví až v příštím roce.“ To totiž dospějí letošní mláďata a sama začnou předtím ale musí přečkat zimu. Menší aktivita lovců ptáků Podle Jiřího Reifa se mezi ornitology hovoří o jednom zajímavém úkazu: „Nákaza se v oblast pravděpodobně projevuje i na nižší aktivitě lovců ptáků. Pokud by to byla pravda, měly by zjara vidět po návratu na hnízdiště vyšší počty u těch druhů, které Středomořím protahují netají svou spokojenost ornitolog. Jak už Reif řekl, na rigorózní data si budeme muset počkat někdy do léta. Přesto i jeho ko pocitově zdá, že letos je ptáků v přírodě opravdu více. Co se týče jeho vlastního pozorová odpovědět zodpovědně: „Mám život úplně vzhůru nohama, home office trávím s rodinou na chal obvyklé pražské trasy domov – děti do školy – práce – děti ze školy – domov, na níž skoro nevidím, teď chodím každé odpoledne do přírody. Tam si pozorování užiji spoustu!“ Příroda snad získá na vážnosti Jak se oba ekologové z přírodovědy shodují, současný stav přináší i zajímavé nepřímé efekt mohly mít důležité důsledky v budoucnu. „Lidé si snad začali trochu více vážit přírody. Uc ní jako k jistotě, která jim nabízí útěchu a klid v těžké době. Hlavně tedy proto, že mají nikam jinam než na procházku do lesa nemohou, ale stejně…,“ konstatuje Ondřej Sedláček, kt konečně mnozí uvědomí, jak je pro nás příroda a biodiverzita důležitá. „Pokud se tato troc zkušenost projeví ve vztahu společnosti k otázkám životního prostředí, vezmi čert to, že l ruší hnízdění ptáků nebo čerstvě narozená mláďata. S tím si příroda poradí!“ uzavírá Sedlá Vliv ekonomické krize V neposlední řadě se na vývoji životního prostředí zcela jistě podepíše ekonomická krize. se podle ekologa Sedláčka v souvislosti s tím obávají, „že společnost odsune ochranu příro kde se dají podobně jako v kultuře v klidu škrtat výdaje, protože důležitější bude průmysl zdravotnictví, nezaměstnanost. Na druhou stranu se, doufejme, minimálně odsunou, kéž by úp zrůdnosti typu výstavby desítek nových přehrad nebo plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. Pro to nebudou peníze,“ uzavírá odborník na ekologii.