COVID-19: Fakta o dětech, stáří a kolektivní imunitě ****************************************************************************************** * COVID-19: Fakta o dětech, stáří a kolektivní imunitě ****************************************************************************************** Stejně jako v první fázi COVID-19 jsou rozhodující zodpovědnost a vzájemná solidarita, osv respektování dostupných faktů. Náš příspěvek k této druhé fázi shrnujeme do sedmi přehledn dále vysvětlujeme v následném textu. 1. PLOŠNÁ KARANTÉNA JE NEEFEKTIVNÍ: Vir bude přirozeným způsobem prostupovat populací. Akt osob s koronavirem má smysl pouze v ohrožených skupinách. 2. NOŠENÍ ROUŠEK MÁ SMYSL: Roušky je třeba nosit v místech s vysokou koncentrací lidí, a t člověk sdílí domácnost s někým z nejvíce ohrožené skupiny (pacient se závažným chronickým či více onemocněními apod.). Získání a průběh nemoci závisí i na tom, jak často a jak dlou vystavena viru, tedy nositeli choroby. 3. TOTÁLNÍ IZOLACE STARŠÍCH LIDÍ JE DLOUHODOBĚ NEBEZPEČNÁ: U starších lidí bez rizikových dispozic není nutné „zbortit“ životní způsob, zastavit jejich aktivity, zpřetrhat jejich r kontakty. 4. JE NEZBYTNÁ POMOC STÁTU V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍ PÉČE A LDN: Klienty Pobytových zařízení s služeb (dále jen PZSS) a pacienty gerontologických oddělení a Léčeben dlouhodobě nemocných neochránily ani drastické plošné restrikce. Personálu není v PZSS dostatek a není trénovan používání ochranných pomůcek. Zde je nutné pomoci a přesně zacílit pomoc především ze stra dalších subjektů, jako např. Armády ČR, hasičů, Červeného kříže a dobrovolníků. 5. ONEMOCNĚNÍ NEMÁ TĚŽKÉ DŮSLEDKY U DĚTÍ A MLADŠÍCH LIDÍ: Těžké důsledky se netýkají dětí lidí (pokud nejsou zdravotně v indisponováni). Příznaky COVID-19 u dětí jsou zpravidla mír Otevření předškolních zařízení a základních škol a - po vyhodnocení stavu s dvoutýdenním o nepředstavuje pro zdravé děti žádná zásadní ohrožení. 6. JE NUTNÉ ZAJISTIT PRŮBĚŽNÝ SBĚR KVALITNÍCH DAT O VÝSKYTU INFEKCE. Navrhujeme proto prov longitudinální studie na speciálně vybrané kohortě reprezentující populaci ČR, se zvláštní k oblastem a sociálním skupinám, mezi nimiž se virus nejvíce šíří. Požadujeme, aby se na d důležité studie imunitní odpovědi na pandemii podíleli i relevantní specialisté. 7. STUDIE KOLEKTIVNÍ IMUNITY NEPOSKYTNE OBJEKTIVNÍ DATA: Studie kolektivní imunity SARS-Co organizovaná Ministerstvem zdravotnictví, není prováděna takovým způsobem, aby poskytla ob o tvorbě protilátek v populaci. Zejména její dobrovolnická část neumožňuje žádným způsobem spolehlivému odhadu skutečného výskytu protilátek, a to ani v testovaných oblastech. V Praze dne 28. 4. 2020 Podepsáni (v abecedním pořadí): • doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D. • prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA • prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. • MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. • prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D. • doc. Mgr. Michal Kulich, Ph.D. • prof. MUDr. Robert Lischke, PhD. • prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA • prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. • MUDr. Jaroslav Svoboda • prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. • prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA ****************************************************************************************** * ODBORNÉ PŘÍLOHY K VÝŠE UVEDENÝM SEDMI BODŮM: ****************************************************************************************** Ad bod 1 a bod 2 • Imunitní systém a COVID-19, základní epidemiologická data COVID-19 je infekční virové onemocnění způsobené RNA koronavirem vykazující podobné znaky onemocnění SARS a MERS. Toto onemocnění, způsobené virem SARS-CoV-2, se vyznačuje poměrně prostřednictvím symptomatických i asymptomatických nosičů, avšak nedosahuje nakažlivosti n lidských spalniček. Pro COVID-19 bylo vyhlášeno průměrné reprodukční číslo Ro 1,4-3,9, což SARS, MERS i chřipka, ovšem mnohem nižší, než mají např. spalničky (R0 12-18). Chřipka má kratší (1-4 dny) než COVID-19, a právě šíření nákazy COVID-19 prostřednictvím asymptomatic má za následek vysoce nakažlivou povahu tohoto onemocnění. Další srovnání s chřipkou: v ob epidemie v roce 2019, které trvalo 6 kalendářních týdnů, bylo v České republice hlášeno 99 chřipkou, což odpovídá světovým statistikám (10 % populace), a cca 1500 úmrtí (www.szu.cz www.szu.cz/tema/prevence/je-koronavirus-jako-chripka?highlightWords=chřipka"] ). Číslo hlá je však ještě podhodnocené především z důvodu, že řada pacientů s chřipkou lékaře nevyhled testována (www.szu.cz [ URL "http://www.szu.cz"] ). I přes masivní testování na COVID-19 j 2020 evidováno 7431 nakažených a 222 úmrtí. • Imunitní systém v obraně proti infekci obecně Výsledek imunitní reakce na infekci je vždy dán interakcemi mikrob/hostitel. Zjednodušeně mikroba je to množství (load) a jeho virulence. Na straně hostitele jsou to genetické fakt HLA, polymorfismy cytokinových genů) a aktuální stav (přidružené choroby, léky, stres...). • Imunitní systém v obraně proti SARS-CoV-2 Vstupní bránou infekce jsou zejména sliznice dýchacích cest. Vstupu viru do buňky mohou za IgA, o nichž ale zatím nejsou dostupné informace, zda se po infekci tvoří a jak ev. dlouho Jsou údaje, že experimentální vakcína proti MERS indukovala tvorbu sekrečních IgA, pokud s nasálně nebo sublinguálně, ale nikoliv intramuskulárně. Po infikování cílové buňky (u SARS-CoV-2 jsou to hlavně plicní alveolární buňky - přes rec nastupuje sekrece interferonů typu I, což je přirozená reakce epiteliálních buněk na virov Interferony navozují v sousedních buňkách antivirový stav a zabraňují infikování dalších b kooperaci s NK buňkami. Je možné, že jedinci s funkční produkcí interferonů a při přiměřen náloži se s infekcí vypořádají na této úrovni a nemusí dojít k aktivaci adaptivní imunity být pozitivní při záchytu PCR, ale nemusí vytvořit protilátky nebo specifickou buněčnou od ontogeneticky daná vyšší aktivita tohoto systému u dětí může vysvětlovat nízkou prevalenci infekcí u dětí a prakticky nulovou úmrtnost. Pokud tato linie obrany virus neeliminuje, je pohlcen fagocytujícími buňkami: Plicní makro dendritické buňky prezentují antigeny T a B lymfocytům ve spádových lymfatických uzlinách indukci specifické imunitní reakce. Byla popsána přímá schopnost koronaviru SARS-CoV-2 rep makrofázích a T buňkách. To vysvětluje, že zejména při masivní infekci může dojít k syndro makrofágů s vysokou tvorbou prozánětlivých cytokinů TNFa, IL-6, následně CRP, až cytokinov má za následek těžké průběhy infekcí COVID-19, při níž se uplatňuje léčebně anti-cytokinov a protizánětlivá terapie. I zde záleží na virové náloži: pokud je vysoká, spíš dojde k tét aktivaci nespecifické imunity. Pokud je nižší, má adaptivní imunita čas se vytvořit přiměř směrem. V periferní krvi lze u vážnějších průběhů onemocnění detekovat nižší hladiny T lym tedy k lymfopenii, která je častá i u jiných virových onemocnění (např. spalniček) a která buněčný deficit, jenž se může podílet na zhoršené schopnosti eliminace viru a snadnějšímu superinfekce. Při nižší virové náloži ev. u lidí s mírnými příznaky onemocnění k lymfopeni Dynamika tvorby protilátek je velmi variabilní. Přibližně u 94 % pacientů jsou pozorovány třídy IgM patnáctý den od nákazy, protilátky třídy IgG jsou 15. den detekovatelné u 79 % p onemocnění COVID-19 byla pozorována souběžná tvorba IgM i IgG protilátek. Detekce protilát je možná jen u malého procenta pacientů a v diagnostice je na místě detekce viru pomocí PC protilátky přetrvávají a zda jsou protektivní, není zatím známo. U analogického onemocnění protilátky až 6 let. Virově specifické T lymfocyty se obtížně laboratorně detekují a není přetrvávání zatím mnoho informací (viz zde: 26. Zhao J, Yuan Q, Wang H, et al. Antibody re CoV-2 in patients of novel coronavirus disease 2019. Clin Infect Dis. 2020 Mar 28) • Praktická doporučení pro zvládání šíření nákazy COVID-19 z pohledu imunologa A) Vzhledem k tomu, že virová nálož velmi determinuje průběh nemoci, je nošení roušek hlav šíření závažných forem onemocnění. Roušky je třeba nosit v místech s vysokou koncentrací l pokud člověk sdílí domácnost s někým z nejvíce ohrožené skupiny (polymorbidní pacient, pac chronickým onemocněním apod.). Nezáleží na typu roušky, i doma vyrobené mají vysokou účinn Ma Q. X., Shan H., Zhang H. L. et al. Potential utilities of mask wearing and instant hand fighting SARS-CoV-2. J Med Virol 2020 Mar 31, doi: doi.org/10.1002/jmv.25805 [ URL "http:/ jmv.25805"] .) B) Opatření vedoucí k eliminaci viru (typu plošných karantén) nepovažujeme za efektivní. A vyhledávání nosičů má smysl pouze v ohrožených skupinách (personál ošetřovatelských zaříze se za současných podmínek, není-li dostupná vakcína, eliminovat z populace nedá. A pokud b plošným karanténním opatřením, pouze se problém posunuje do budoucna. C) Může vakcinace problém vyřešit? Podle našeho názoru v budoucnu snad ano. Vývoj vakcíny akcelerované procesy zdlouhavý. Navíc nevíme, do jaké míry je protektivní imunita založena Vakcínu, která by indukovala protektivní buněčnou imunitu, neumí dosud nikdo vyrobit - dod vakcínu na HIV, EBV, CMV. Další věc je ochota populace se nechat očkovat: kolik lidí přesv před chřipkovou sezónou nechali očkovat? Proč máme zejména díky odmítačům očkování za rok přes 90 tis. případů spalniček se stovkami úmrtí dětí? A to je zcela prověřeně očkováním o choroba. Snad jen medializace COVID-19 by přispěla k ochotě občanů nechat se očkovat. Pak doporučujeme, aby se podobná medializace využila např. pro ochotu k očkování jiných preven D) Pohled imunologa říká: nechme infekci nadále přirozeným způsobem prostupovat populací - opatřeními chránícími zejména ohrožené skupiny před masivní virovou náloží, a uchovejme do lékařské péče. Pro oprávněnost tohoto postupu svědčí i studie francouzských autorů hodnotí respiračních infekcí vyvolaných běžnými koronaviry ve Francii v období 1. 1. 2013 až 2. 3. jejího porovnání s dosavadní letalitou infekce vyvolané SARS-CoV2. Závěr této studie zní: pokusili korigovat fobii spojenou s šířením SARS-CoV2 reálnými údaji o nakažlivosti infekc běžnými lidskými koronaviry. Uvádějí, že tato letalita činila ve Francii v letech 2013–201 %. Poukazují na vysoký podíl asymptomatických nosičů běžných koronavirů a také na fakt, že respirační infekce je velmi závislá na kvalitě a dostupnosti lékařské péče (Roussel Y., Gi Jimeno M. T. et al. SARS-CoV-2: fear versus data. Int J Antimicrob Agents 2020 Mar 19: 105 Ad bod 3 a bod 4 COVID-19 neohrožuje všechny lidi stejně. K účinnějšímu zacílení obrany teprve z kvalitních pochopíme, kdo, proč a kdy je ohrožen. Je zřejmé, že těžké důsledky se bez určitých zdravo netýkají dětí ani mladších lidí. Věk hraje roli zřejmě především v důsledku kumulace choro špatného stavu a nízké odolnosti a event. malnutrici. Riziko nákazy i komplikací zhoršuje virů – těsný kontakt, pobyt v masivně zamořeném prostoru s více nakaženými lidmi. V tom sp klienty i personál ústavů bez ochranných pomůcek. Všichni lidé mají právo na informace i solidaritu, aby si mohli život uspořádat podle konk možností podpory. Každý sám musí uvážit, jaké riziko stojí za změnu životního způsobu. V USA uváděl CDC USA weekly COVID-19 Surveillance Report pro období 12.2.-16.3. 2020 výsky důsledků COVID-19 (přijetí na JIP, úmrtí) ve věku 45-54 let (5.4 %, 0.5 %), 55-64 let (4.7 65-74 let (8.1 %, 2.7 %), 75-84 let (10.5 %, 4.3 %), 85+ (6.3 %, 10.4 %). Čínské studie st smrtnost u příznakových lidí pro věk 50-59 let na 3 %, 60-69 lety 4 %, 70-79 let 8 % a tep (Wu Z., McGoogan J. JAMA 2020, 323 (13):1239-1242). Podle Verity R. et al. (Lancet Infect 30. doi: doi.org/10.1016/S1473-3099(20)30243-7 [ URL "https://www.thelancet.com/pdfs/journ PIIS1473-3099(20)30243-7.pdf"] ) byla case fatality rate v Číně 1.38 % (1.23-1.53), ve věk (0.27-0.38), ve věku 80+ 13.4 % (11.2-15.9). Velkou roli přitom hrála dostupnost zdravotní al. (Lancet Global Health 2020, 8, 4), Li H. et al. (doi: https://doi.org/10.1101/2020.02. "https://doi.org/10.1101/2020.02.25.20027672"] ). Zřejmě tedy není nezbytně nutné ani u starších lidí bez rizikových zdravotních dispozic „z životní způsob, aktivity, rodinné a sociální kontakty nad rámec obecných protikovidových o je vyloučit do izolace, pasivity, úzkosti, poškození z nečinnosti, jejichž závažnost a fre než riziko přijetí na JIP při komplikacích případné nákazy. Přísnější ochranný režim je na místě u oslabených a zdravotně rizikových jedinců – míru oh posoudí lékař znalý stavu i situace daného člověka. Obecně by zdravotně ohrožení lidé (bez měli důsledně dodržovat sociální distanci, hygienu, dezinfekční pravidla, vyhýbat se rizik více lidmi (zaplněné obchody, hromadná doprava) a při rizikovějších kontaktech (včetně něk v rámci rodiny) pokud možno používat místo roušek účinnější FFP2 respirátory. Lze doporuči na odlehlejších nepřelidněných místech (např. chaty), významná je rodinná, sousedská, komu dovážka nákupů. Zachování dostatečného pohybu ve volném prostoru i bezpečných sociálních k nezbytné. Nová řešení jsou nutná pro karanténní opatření v domácnostech se zdravotně rizikovými osob zdravotně sociálním pomezí. Pokud se někdo ocitne v domácí karanténě pro podezřelý kontakt s nakaženým člověkem, musí styku se zdravotně ohroženými, byť na jeho péči závislými lidmi ve společné domácnosti. Ka rámci jednoho bytu nestačí. Řešením může být dočasné přemístění ohroženého člověka k příbu (pokud sám ohrožený není v karanténě), což vyžaduje rychlé kvalitní testování. Na komunitn jít např. o karanténní pensiony ke krátkodobým pobytům s pečovatelskou službou. Ty náš sys mohou však zachránit život. Největší obavy se týkají PZSS. Ty neochránily ani drastické plošné restrikce. Dosavadní no provozu dle kovidové zkušenosti zjevně nestačí a musí se také ujasnit zdravotně sociální f regionech. Nad rámec neformálního dodržování kvalitní hygienické prevence to znamená zvažo resortů, profesních sdružení, na kompetenčních pomezích - řešit např.: • Nedostatečný počet personálu PZSS – při krizi se rychle vyčerpává, nemožné se též stává týdenních turnusech „hermetické karantény“, která dnes ovšem nemá ani pracovně právní op nutné podpořit vytváření „pomocných ošetřovatelských záloh“, s jejichž místním výcvikem • Personál není trénovaný v praktickém používání ochranných pomůcek, bez nacvičených doved nebezpečně pro sebe i klienty – proto: prakticky trénovat s personálem (nejednoduché) po jak nabídl např. ČČK, jinak nemají karanténní režimy v zařízeních větší smysl • Nedostatečné vybavení pobytových zařízení ochrannými a hygienickými pomůckami– nutné zaj • Základním opatřením proti zavlečení nákazy je kromě disciplinovanosti personálu a důsled hygienického režimu frekventní provádění spolehlivých testů umožňujících zjistit v řádu čekání na protilátky infekciozitu – nutné provádět v gesci Hygienické služby kvalitní ča personálu a při podezřelých projevech též u klientů PZSS • Většina PZSS nemá prostorové podmínky pro účinný karanténní režim či nemá nacvičené jeho proto: požadovat nejen často formální karanténní plán, ale pod vedením odborníka (předev služby) jej pro konkrétní zařízení nastavit a kvalifikovaně nacvičovat, jak to již někte realizují – tato angažmá hygieniků, epidemiologů vyžadují jejich posílení • Stávající normy a standardy PZSS vyžadují v kontextu epidemiologické a hygienické zkušen COVID-19 zpřísnění – jde např. o závazné snížení počtu klientů na pokojích či epidemiolo velkokapacitních PZSS ve prospěch malokapacitních oddělených budov • Kritickým bodem je řešení nákazy na zdravotně sociálním pomezí tak, aby nedocházelo k př zdravotnického systému, k eticky nepřijatelnému odpojování určité skupiny (např. klientů potřebné zdravotní péče ani k zanedbání ochrany ostatních klientů před nákazou – nutné: podmínky vypracovat zdravotně sociální řešení epidemií typu COVID-19 ohrožujících PZSS, bylo reálně možné přemisťovat včas pozitivně testované klienty do prostorově, personálně oddělených prostor, aby v případě neexistence takového prostoru přímo v PZSS (většinová možný překlad na zdravotnická karanténní (expektační) lůžka pro pozitivní avšak bezpřízn kde by mohli vyčkat do vyhojení či do překladu na akutní lůžko (standardní nemocniční od při rozvoji významných příznaků. Jde o diferencovaný systém pro COVID+ • Karanténní režim v PZSS leckdy odpovídá „kárně zostřenému vězeňskému režimu samovazby se i pohybu mimo celu“, což má dopad na duševní stav i pohyblivost klientů a je dlouhodobě Obava z opakování několikaměsíčních „kovidových krizí“ vyžaduje vytváření epidemiologick návštěvních místností vzduchotěsně rozdělených na klientskou (čistou) a návštěvnickou (p kontaminovanou) část s vlastním vchodem zvenčí, což umožní vizuální a hlasový kontakt • Humanizaci vyžaduje při předpokladu dlouhodobých opakovaných karantén též rozloučení nej umírajícími v PZSS i v nemocnicích umožněním epidemiologicky bezpečné návštěvy v komplet obleku, s čímž stávající pravidla ani praxe nepočítají. Ad bod 5 Mezi dětmi je výrazně méně hlášených případů než mezi dospělými. Celkem tvoří děti 1-5 % v infikovaných COVID-19. V italské studii publikované 22. dubna v JAMA Pediatrics autoři analyzovali 815 článků, z studií s celkem 1065 dětmi a adolescenty s potvrzenou infekcí SARS-CoV-2. V této skupině n žádný případ úmrtí dítěte ve věku 0-9 let. Ve věkové skupině 10-19 let bylo zaznamenané je studii byla zkoumána data 1065 dětských pacientů zejména z Číny ve věku do 19 let. Data by začátku prosince 2019 do 3. března 2020 Děti bez ohledu na věk měly jen mírné respirační o horečku, suchý kašel a malátnost nebo byly zcela bez obtíží. Hlavní znaky na zobrazovacích ztluštění bronchiální stěny a oblasti s denzitou mléčného skla. Tento nález byl patrný i u nemocných. Jiná studie ukázala pouze 14 diagnostikovaných pacientů mladších 10 let z celkového počtu případů. Příznaky COVID-19 u dětí jsou zpravidla mírné nebo žádné. Příznaky u dětí nejčastěji zahrn suchý kašel, únavu, rýmu, bolest hlavy, méně často pak bolest břicha, zvracení a průjem. D často asymptomatické – 90 % diagnostikovaných dětí je asymptomatických či má mírný průběh. případů u pediatrických pacientů má těžký průběh. Zpravidla jde o pacienty mladší jednoho dalšími onemocněními. Pokud jsou děti hospitalizované, zpravidla vyžadují pouze podpůrnou dětí se vyléčí během jednoho až dvou týdnů. Nejčastější způsob přenosu na děti (56 %) je od osob s nimi žijících a od rodiny. Průměrná dětí je kratší než u dospělých, a to 5,4 dnů. U dospělých je to průměrně 6,5 dní. Neexistu vertikálním přenosu z matky na dítě v těhotenství. • Polymorbidní děti Liší se informace ohledně toho, nakolik jsou ohrožené polymorbidní děti. Dosavadní výzkumy polymorbidní děti mají větší pravděpodobnost těžkého průběhu. Jiné výzkumy však tvrdí, že není výrazně riziková. Ad bod 6 a bod 7 Právě probíhající "Studie kolektivní imunity SARS-CoV-2" organizovaná Ministerstvem zdravo prováděna takovým způsobem, aby poskytla objektivní data o tvorbě protilátek v populaci, n imunitě. Zejména její dobrovolnická komponenta neumožňuje žádným způsobem dospět ke spoleh skutečné prevalence protilátek, a to ani v testovaných oblastech. Není ani jasné, jakým zp propojeny jednotlivé komponenty studie. Na základě této studie není možné přijímat rozumná opatření. Je nepochopitelné, proč plán studie, způsob sběru dat a jejich zpracování nebyl oponentuře, která by pomohla včas podchytit alespoň některé elementární chyby designu. Je třeba zajistit průběžný sběr kvalitních dat o výskytu infekce v celé populaci, aby bylo sledovat průběh epidemie a včas reagovat na případné změny dynamiky šíření. Navrhujeme pro longitudinální studie na speciálně vybrané kohortě reprezentující populaci ČR, se zvláštní oblastem a sociálním skupinám, mezi nimiž se virus nejvíce šíří. Kohorta by měla být vybrá respektováním zásad provádění populačních výběrů, v rámci celé ČR. Vzorky by měly být sbír členy vybraných domácností nebo pohromadě žijících jednotlivců (domovy seniorů apod.), a t pravidelných intervalech po celou dobu, kdy bude potřeba šíření SARS-CoV-2 sledovat a kont vzorků by měl být mobilní, přímo v domácnostech, pomocí k tomu určených a trénovaných mobi Taková studie by dokázala poskytovat spolehlivá a téměř aktuální data dlouhodobě. https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/2765169 [ URL "https://jamanet journals/jamapediatrics/fullarticle/2765169 "] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32232980 [ URL "https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32 https://www.gosh.nhs.uk/news/coronavirus-covid-19-information-hub/coronavirus-covid-19-and children [ URL "https://www.gosh.nhs.uk/news/coronavirus-covid-19-information-hub/coronavi vulnerable-children "] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32304191 [ URL "https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32 https://www.gosh.nhs.uk/news/coronavirus-covid-19-information-children-young-people-and-fa "https://www.gosh.nhs.uk/news/coronavirus-covid-19-information-children-young-people-and-f https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32232980 [ URL "https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32232980 [ URL "https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32 https://www.gosh.nhs.uk/news/coronavirus-covid-19-information-children-young-people-and-fa "https://www.gosh.nhs.uk/news/coronavirus-covid-19-information-children-young-people-and-f