Agha: Velká vyprávění se k právu tradičně váží ****************************************************************************************** * Agha: Velká vyprávění se k právu tradičně váží ****************************************************************************************** Nová kniha Nakladatelství Karolinum [ URL "https://www.cupress.cuni.cz/ink2_ext/"] Právo v umění, filmu a literatury zkoumá klíčová témata práva a právní vědy prostřednictvím zásadn uměleckých, a literárních děl. „Čtenářům ne-právníkům může ukázat, proč je důležité právo proč je důležité nežít jen ve světě práva, ale že je důležité zároveň číst knihy, chodit n dívat se okolo sebe,“ představuje knihu vedoucí autorského kolektivu Petr Agha, který před politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy (PF UK). O čem pojednává nová kniha, kterou jste společně s kolegy právě dokončili? Tato kniha je unikátní v tom, že je to první text tohoto typu, který na Právnické fakultě posledních 30 let. Ta kniha je záznamem dlouholetého pedagogického působení členů katedry sociologie na Právnické fakultě UK, kde se vyučují kurzy Právo v umění, Právo a film, Práv Právo v kontextu. Tyto čtyři kurzy se snaží společně hledat to, jakým způsobem umění, film prostupují do práva a jakým způsobem právo působí na tyto oblasti lidské činnosti. Právo v zkoumá právo očima jiných společensko-vědních disciplín. Všechny čtyři předměty dohromady pro studenty, aby přemýšleli o právu z jiných než doktrinálních pozic. V knize Vy i kolegové odkazujete na případy z knih či filmů, které vznikly před mnoha lety společenských podmínek. Tehdy ale přece fungovaly jiné právní předpisy... Ta poznámka určitě není od věci, nicméně si musíme uvědomit jednu věc: právní řád je dlouh který má jednak určitou genezi a také určitou setrvačnost. A hodnoty, které jsou v těchto obsaženy, jsou zásadními stavebními kameny současného systému liberální demokracie. A jaký vliv na právo má dílo spisovatele Michele Houellebecqua, jež často zmiňujete? Houellebecq pro mne v té knize představuje brutální kritiku současného světa a jeden ze zp nahlížet na krizi, kterou Evropa prochází. Zaměřuje se na podoby a důsledky západního indi liberalismu. Ukazuje, že na rozdíl od proklamovaných cílů vedla sexuální revoluce 60. let pouze k většímu cynismu, frustraci a nedostatku svobody. Jinými slovy, šedesátá léta nám slíbila naději na osvobození a jednotu, ale to, co jsme zí negativní svoboda – neoliberální svoboda, která nám přinesla pouze svobodu atomu, který be osamoceně driftuje prázdnotou. Houellebecqovy romány jsou hluboce pesimistické, ale také, přinášejí kritiku stále více se rozbíhající krize (západní) společnosti, kterou vidí právě atomizaci. Hraje dnes právo výraznější roli ve společnosti než v minulosti? Právo do společnosti neustále expanduje. Dříve se člověk setkal s právníkem, soudem, nebo politickou mocí ve výjimečných případech. Vy jste si žil nějaký komunitní život a spravova pomocí zvykových norem – formalizovaný systém práva jste poznal v podstatě jen tehdy, když oženit a poté, když vám někdo blízký zemřel. A mezitím jste se do kontaktu s právem, jak h nedostal. Politické a kulturní spory se potom odehrávaly v jiných segmentech společnosti, v hospodě. Dnes dochází k tomu, že právo expanduje do všech oblastí struktury lidského života. Je to se rozpadá schopnost politických orgánů v zemi generovat řešení, která by byla nějak celos legitimní. A tím pádem se dostalo právo, jako určitý normativní systém v poměrně vysokou m a efektivnosti dostávat do popředí a začíná tyto politické orgány nahrazovat. Tato cesta o řadu problematických aspektů a dlouhodobě negativních efektů. Právo má tendenci depolitizo a odstraňovat různé kulturní kontexty, a převádí tak společenské spory na rovinu technické které do velké míry abstraktní právo má převážit a tento spor potom rozhodují experti, ted už společnost, která je těmito pravidly vázána. Aby se však lidé mezi sebou vždy na všem domluvili bez zásahu práva, je téměř nereálné... Je to nereálné i proto, že se neuvěřitelným způsobem zkomplexňuje celá společnost. Byly do nebyl tak propojený. Dnes je naše vědomí propojené přes všechna média a ovlivňují nás i vě konce světa. Když například v Číně hoří pralesy, pocítíme ty důsledky i u nás. A vy se sam tradičním způsobem domluvit s někým z Číny, k tomu už potřebujete experty, expertní řešení vědění, svět je nyní neuvěřitelně komplikovaný. Pochopitelně že se mnohem lépe domluví pan farář s panem starostou na nějaké vesnici než n kde máte multikulturní složení společnosti. Další věc je, že globální kapitalismus otevírá hranice a tím se rozšiřuje diverzita celé s zároveň jsou však v tom diverzifikovaném prostředí potřeba normy, které nám umožní tuto di spravovat, což se může dařit právě pomocí jednotných norem a standardů.Je větší a větší tl toho, jak lidé žijí a fungují. Ve vaší kapitole knihy tvrdíte, že společnost je ovládána „technickou racionalitou“. Co tí Vyspělé post-industrialní společnosti se ve své komplexnosti začínají poněkud paradoxně re formu racionality, a to je racionalita technická. To neznamená, že nás ovládají inženýři, životy začínají postupně ovládat jazyk institucí a práva, které se zdají být jedním z efek jak řídit společnost. To s sebou však nese i potenciálně problematické důsledky. Řada velm kulturních a politických sporů se totiž redukuje právě jen na určitou technickou volbu. Vezměme pro příklad otázku seniorů, kteří dlouhodobě leží v nemocnicích. Jaká racionalita při uvažování nad tím, jak tu situaci řešit? Řešíme náklady na lůžko, nebo např. jejich dů samé platí pro vzdělání. V současné době se zdá, že převládá takové chápání vzdělání, kter za osobní investici do každého z nás, tato investice nám má potom umožnit soutěžit s jiným a prodávat naše schopnosti eventuálnímu zaměstnavateli. Ale na vzdělávání se také můžete d statek, který patří společnosti jako celku. Budou vaší knize rozumět i čtenáři, kteří se v oblasti práva nepohybují a jeho jazyku ne v Tato kniha nejen studentům Právnické fakulty, ale komukoliv, kdo si ji koupí, může otevřít jim, že právo nemusí být jen soubor nějakých studených norem. Čtenářům ne-právníkům může u je důležité právo znát a právníkům může zase ukázat, že umění, film a literatura je mohou profesně obohatit buď proto, že z těchto neprávních systémů mohou získat informace o tom, společnosti reflektované anebo i proto, že jim mohou pomoci získat hlubší porozumění zásad kterými se právo potýká. ▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓ Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D. Přednáší na katedře politologie a sociologie Právnické fakulty UK, je spoluautorem několik Otázce lidských práv se zabýval také jako spolupracovník Úřadu vlády ČR v letech 2003-2008 univerzitě v Kodani.