Hanč: Imunitní systém je rébus, baví mě snažit se ho rozluštit ****************************************************************************************** * Hanč: Imunitní systém je jako rébus, baví mě snažit se ho rozluštit ****************************************************************************************** „Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká v rozhovoru neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical Scho Po magisterském studiu imunologie na Univerzitě Karlově jste pokračoval na Ph.D. do Londýn Harvardu. Jak na magisterské studium vzpomínáte a jaké jsou hlavní rozdíly studia v Česku Na studium na Univerzitě Karlově vzpomínám rád, ale už je to dávno – 9 let. Za největší vý školství považuji to, že je cenově dostupné. Jako další výhodu vidím, že když jsme končili později magisterské studium, měli jsme slušné praktické zkušenosti z laboratoří. Absolvova povinných laboratoří v rámci předmětů, a hlavně jsme měli možnost pracovat v laboratořích věd. To v Anglii i v Americe občas chybí. Naopak v českém kurikulu chybí větší důraz na sc prezentovat a psát. Co byste poradil studentům, kteří zvažují vědeckou kariéru? Ať to opravdu dobře zváží. Věda je často frustrující, nevděčná. Člověk stráví mnoho hodin finále nefunguje, a i pokud to funguje, málokdo to ocení. A výše příjmu taky není úplně ad ale i tak touží stát se vědcem, doporučuji vycestovat do zahraničí. Je to dobrá zkušenost. samotné Ph.D. nebo alespoň jako postdoktorand. Seriál „Czexpats in Science z UK“? přináší rozhovory s úspěšnými absolventy Univerzity Kar Vzniká ve spolupráci s Czexpats in Science [ URL "http://czexpatsinscience.cz/"] , spolkem republice. Co vás baví na vědě? Na vědě mě nejvíc baví teoretická stránka věci – rád o výzkumu přemýšlím, bavím se s další dokonce rád i labmeetingy, které dost lidí otravují. Provádět samotné experimenty mi nevad to není něco, co bych si užíval. Na druhou stranu, mám rád to, že když člověka napadne něj nebo teorie, má možnost ji prakticky zodpovědět, vyzkoušet, zda to tak opravdu funguje. Ba objevit něco nového, najít ten další kousek skládačky. Proč jste se rozhodl právě pro imunologii? Začínal jsem jako biochemik. Už na magisterském studiu jsem se dostal k imunologii a už js Nedokážu říci přesný důvod. Začalo mě to bavit. Co vás na tom baví? Imunitní systém je poměrně komplikovaný, je to takový rébus. Baví mě snažit se ho rozlušti Kolik toho o imunitním systému ještě nevíme? Myslím, že většinu. Trochu přeháním, ale ještě mnoha věcem nerozumíme, leckdy i těm základ objeví nová publikace, často si říkáme, jak je možné, že to někoho nenapadlo už dříve. Ve svém výzkumu se zabýváte neuroimunologií – komunikací mezi senzorickými nervy a imunitn si pod tím představit? Senzorický i imunitní systém nás chrání před vnějšími vlivy. Já se konkrétně zabývám nocic senzorické neurony, které přenáší bolestivé stimuly. To znamená, když sáhnete na horkou pl nociceptory se aktivují a přenesou signál z ruky až do mozku, že hrozí nebezpečí. Jejich j je ochrana před vnějším prostředím, před nebezpečím. A imunitní systém dělá v principu to zkoumáme a snažíme se pochopit, jak tyto dva systémy spolu interagují. • Harvard Medical School je jedna z nejstarších a zároveň nejprestižnějších lékařských uni Byla založena v roce 1782. Na univerzitě krom výuky probíhá i špičkový výzkum – z Harvar pochází 16 držitelů Nobelových cen za fyziologii a medicínu Co zkoumáte konkrétně? Zkoumáme, jak neurony předávají informace dendritickým buňkám – to jsou buňky imunitního s jsou důležité pro zahájení imunitní odpovědi a zároveň integrují informace z vnějšího pros molekulární úrovni sledujeme, jak na tyto neuronální signály dendritické buňky imunitního jaké molekuly začnou produkovat, jak změní své chování. Co je cílem projektu? Snažíme se pochopit, jak tato interakce mezi nervovým a imunitním systémem funguje. Pokud nerozumíme, neumíme ho využít. Věnujeme se základnímu výzkumu, praktické využití v tuto ch prioritou, ale jednou by se tyto poznatky daly využít například v nádorové imunoterapii ne vakcín. Nervový a imunitní systém jsou samy o sobě velmi komplexní. Jak se studuje jejich interakc Studovat tyto systémy v celé komplexnosti je nesmírně složité, v některých ohledech až pra proto využíváme principy redukcionalismu. Ke studiu používáme zjednodušené systémy – v mém například neurony uměle pěstované v laboratoři. Tak můžeme hledat odpovědi na konkrétní ot tyto dva typy buněk spolu interagují. Bez komplexnosti celých systémů můžeme lépe nalézt p jednotlivých interakcí. Člověk ale samozřejmě musí vést v patrnosti, že realita je komplex poznatky, které z takto zjednodušených systémů získáme je nutné ověřit in vivo (v živých o Jak vypadá váš den v laboratoři? Zjednodušeně řečeno mé experimenty zahrnují činnosti jako přípravu a pěstování neuronálníc různých podmínek a v přítomnosti konkrétních látek nebo jiných typů buněk a jejich následn pod mikroskopem, za pomoci průtokového cytometru nebo třeba imunologickou metodou ELISA. I experimentů spočívá v experimentech na myších, ale princip je podobný. Opět je potřeba myš látku a následně analyzovat, jaký efekt má a jestli efekt bude jiný, například když myš po gen. Co podle vás bude trendem blízké budoucnosti v imunologii? Myslím, že neuroimunologie ještě chvílí „cool“ bude. Je to poměrně nové odvětví a stále je neznámého. Dále je trendem studium mikrobiomu a také nádorová imunoterapie a vše, co s tím imunoterapii byla udělena i Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2018. Co vás baví mimo vědu? Baví mě cestovat, kempovat a navštěvovat národní parky. Teď navíc ještě probíhá jarní migr chodíme pozorovat ptáky, kteří táhnou ze Střední a Jižní Ameriky. Také rád fotím, hledám k lézt na stěnu. Geocaching je populární i v Americe? Není to tak populární jako v Čechách, resp. záleží jak kde. V okolí Bostonu to moc populár státy, kde je to velmi rozšířené. Také jsme si oblíbili americkou pivní kulturu a rádi cho festivaly. Což může znít divně, ale americké pivo už dávno není jen Bud Light nebo Coors. Jak vypadá americká pivní kultura? Je tu mnohem větší výběr. V každé hospodě můžete mít na výběr desítky piv. A piva se mezi velmi liší na rozdíl od chuťově velmi podobných ležáků, které jsou typické v Česku. Jaké jsou vaše plány do budoucna? Do roka až dvou bych chtěl dokončit aktuální výzkum a posunout se zase dál. Respektive to koronavirem – ten nám teď hodně změnil plány. Museli jsme přerušit experimenty a bude trva zase navázat. Pro dokončení aktuálního výzkumu a jeho publikování mi chybí ještě pár exper záležet, jak rychle se mi je teď podaří dokončit. V dlouhodobém výhledu bych jednou chtěl laboratoř. Mgr. Pavel Hanč, Ph.D. Vystudoval magisterský obor Imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na do Institute v Londýně. Aktuálně působí jako postdoktorand ve skupině Dr. Ulricha von Andrian