Pavla Dagsson Waldhauserová: Islandská prachová průkopnice ****************************************************************************************** * Pavla Dagsson Waldhauserová: Islandská prachová průkopnice ****************************************************************************************** „Nejraději jsem v terénu, tam mě napadají ty nejlepší vědecké otázky, které od počítače ne Pavla Dagsson Waldhauserová, odbornice na výzkum prachových částic v ovzduší, která působí Islandu a v ČR. Jakým způsobem vedla vaše cesta na Island? Začala v Itálii, na Sardinii a Sicílii, kam jsem v rámci Erasmu odjela dělat výzkum na akt Byli jsme hodně v terénu, profesoři nás brali na Etnu a na Stromboli. A tak jsem se dostal vulkanologie, které si mě okamžitě získalo. Po návratu z Erasmu jsem si při odevzdání závě posteskla, že v Česku nebudu moci pokračovat, protože tu nemáme aktivní vulkány. Na což se zeptal, zda vím, že jsou otevřené stáže na Islandu. No a za dva měsíce jsem tam byla. Nejd poté jsem se vrátila na doktorát a už zůstala. Čemu se ve výzkumu věnujete? Zabývám se znečištěním ovzduší, pod čímž si většinou lidé představí znečištění způsobené l ale já se více zaměřuji na znečištění z přírodních zdrojů – pouští, sopečných erupcí a dal Nejvíce se zabývám prachem a popelem. Jak velkou část činí znečištění z přírody? Záleží o jakém znečištění se bavíme. Pokud o znečištění ovzduší pevnými částicemi, tak až polétavých částic pochází z přírodních zdrojů, ze sopek, pouští a mořské soli z oceánů, a z lidské činnosti. Což mnoho lidí překvapí, ale vůbec to neznamená, že přírodní aerosoly j nebezpečné. Co dál laiky překvapuje? Většina lidí si představí poušť typu Sahara, ale málokoho napadne, že se pouště vyskytují oblastech nebo hned vedle ledovce. Dále polární a horské oblasti jsou často považovány za oblasti na planetě, což také kvůli přírodnímu znečištění není pravda. A také překvapuje, ž vzdálených oblastí ovlivňuje kvalitu vzduchu i u nás v Evropě. A že tento polární prach je je vulkanického původu. Většina lidí si představí spíše písek oranžový. Jak probíhá váš výzkum? Velká část mé práce probíhá v terénu a za to jsem moc ráda. Být jen u počítače by mě nebav sledování máme už sice třeba síť kamer, ale člověk tam stejně musí často jezdit, vždy něco jsou písečné bouře, tak musíme být velmi mobilní a projíždíme jimi a děláme měření, jaké j v různých částech. Ale krom prachu v ovzduší zkoumáme třeba i dopad prachu na ledovce a sn aktuální téma. Ledovce tají velikou rychlostí a prach, který je černý, tomu napomáhá. • Agricultural University of Iceland je malá a mladá univerzita. Byla založena v roce 2005 se na výuku a výzkum v oblasti zemědělství a přírodních věd. Většina výuky se odehrává v univerzita má například i vlastní pole a skleníky. I díky velikosti na univerzitě panuje přátelská atmosféra. Jezdit do bouří zní až děsivě. Nemíváte strach? Na Islandu jsem se naučila obrovskému respektu k přírodě. Sledování předpovědi počasí je s každodenního života – musíte si předem zjistit, jestli na tom kole do práce vůbec dojedete silné vichry, často zavírají i silnice. Když je náznak špatného počasí, tak rušíme plány, Díky tomu možná i teď lépe zvládám současnou situaci. Island mě naučil, že příroda je mocn musíme změnit plány. Jak se žije na Islandu? Island je velmi malá země, má pouze 350 tisíc obyvatel. Proto tam odborníků není mnoho, ně ani nevyvinuly. A to byly právě i atmosférické vědy. Když jsem přišla s tématem znečištění mi většina organizací řekla: „S tím my tady nemáme problém.“ Bylo těžké získat peníze na v bylo v době ekonomické krize 2008, takže nikdo nechtěl podpořit výzkum znečištění ovzduší. • Pavla Dagsson Waldhauserová není na Islandu první česká vědecká stopa. Již ve 30.–40. le probíhaly na Island Československé přírodovědecké výpravy pod vedením Emila Hadače. Byla kniha V zemi sopek a ledovců. Ale vám se to podařilo. Protože v roce 2010 vybouchla sopka Eyjafjallajökull. Což byla explozivní erupce se spoust popela, který byl rozšířen na velké vzdálenosti, a i poté co dosedl, byl znovu vyvznášen a masivních prachových bouří. Takže v tu chvíli můj výzkum získal na důležitosti a získala j Podařilo se nám například změřit jednu z nejextrémnějších větrně-erozních událostí na svět došlo během 23 hodin k přesunu 11 tun prachu a popela přes jeden metr široký transekt, ten vyšel v Scientific Reports [ URL "https://www.nature.com/articles/srep01257"] . Takže za svoji úspěšnou kariéru vděčíte výbuchu sopky? Dá se to tak říci (směje se). Ale mám štěstí, že nemusím čekat jen na erupce, protože na I pouště o velikosti rozlohy Slovenska – před 44 tisíc kilometrů čtverečních, takže příležit prachových částic je dostatek. V Česku aktivní sopky ani pouště nemáme. Čemu se věnuje váš český výzkum? Lidé se diví, ale i v ČR je mnoho prachových témat k výzkumu. Aktuální problém sucha nebo spalování uhlí a prachové predispozice starých těžebních lomů na Mostecku. Také zkoumáme, saharský prach, což se děje překvapivě často. Prach propojuje celý svět. Může saharský prach v ČR pozorovat i laik? Určitě, když vyrazíte na procházku a uvidíte oblohu do bílo–oranžova, to značí, že je tam Naopak, když vidíte tmavomodré zabarvení oblohy, to znamená, že prach neobsahuje. Citliví pociťovat i problémy s dýcháním nebo štípání v očích. Svůj výzkum se snažíte přenášet do praxe, spolupracujete s lékaři a dalšími odborníky. Jak Například v rámci evropské COST (Cooperation in Science and Technology) už třetím rokem sp s dalšími odborníky z nejrůznějších oborů na akci inDust [ URL "https://cost-indust.eu/"] danou problematiku předáváme dál, například lékařům i technickým inženýrům v letecké dopra energetice. Vy jste ale založila ještě jednu organizaci… Ano, před sedmi lety jsem založila IceDust [ URL "https://icedustblog.wordpress.com/"] – I aerosolovou a prachovou asociaci. V té době chyběla komunikace mezi vědci, nevěděli jsme, v tom zmatek. Z původně místní islandské organizace jsme se rozrostli a současně je zapoje institucí. Stali jsme se už velmi interdisciplinární, podařilo se mi vytvořit mezinárodní za to jsem moc ráda. Multioborový přístup jsem si osvojila už během studia na Univerzitě K geografie je multidisciplinární obor zahrnující atmosféru, hydrosféru, geologii, environme Jaké máte další plány do budoucna? Teď bych už nejraději pod sebou měla síť mladých vědců a studentů a předávala informace. T Hned je poznat, když má student o téma skutečný zájem. Na mladé generaci se mi moc líbí, ž nespokojí s faktem, že tak to je, ale chtějí s tím něco dělat, nějak to změnit a třeba pom Jak vidíte budoucnost přírody? Největší strach mám o polární oblasti – velmi rychle se mění. Když přijedete na místo, kde dělali výzkum a letos tam už ledovec není, běhá vám z toho mráz po zádech a je vám smutno. více uvědomovat, že změny v Arktidě svým chováním ovlivňujeme i z ČR. Saze z masivního spa topenišť jsou v ČR produkovány v jednom z největších množství v Evropě a jsou transportová křehkých polárních oblastí. V Evropě nás přímo ohrožuje sucho a s tím související prach z polí a lánů. Což má negativn a také mnohem častěji vznikají prachové bouře. Založila jsem Facebookovou skupinu Prachové "https://www.facebook.com/groups/1900415833512477/"] , kde sdílíme fotky a videa. Prachové před rokem 89, kdy bylo centralizované zemědělství, pak došlo k poklesu, ale během posledn suchu zase objevují více. Například v Německu v roce 2011 prachová bouře z pole blízko dál nehodu více jak 80 aut, kde zemřelo 9 lidí a bylo mnoho zraněných. Seriál „Czexpats in Science z UK“? přináší rozhovory s úspěšnými absolventy Univerzity Kar Vzniká ve spolupráci s Czexpats in Science [ URL "http://czexpatsinscience.cz/"] , spolkem republice. Jsem ráda, že jste zmínila Facebook skupinu. Vy se popularizaci hodně věnujete... No ano, proto bychom přeci vědu měli dělat – pro lidi! Baví mě lidem ukazovat a vysvětlova nich děje. Sami si pak více všímají, že je západ slunce červenější nebo že se kouř z komín proto se nám hůře dýchá. Jak vzpomínáte na studium na Univerzitě Karlově? Je to už dávno, z dnešního pohledu to je skoro pravěk – nepoužívali jsme powerpointové pre k informacím byl mnohem obtížnější. Mnohem více než sezení na přednáškách mě bavily terénn bylo dáno i oborem Fyzická geografie a geoekologie. Také mám radost, že po tolika letech p spolupracuji s bývalými spolužáky na několika projektech na Antarktidě, Islandu a Špicberk Chtěla jste být vědkyní od mala? Rodiče si to určitě přáli, protože tatínek je archeolog, ale ještě během studia na Univerz si myslela, že se touto cestou nevydám. Názor jsem změnila až na zahraničních stážích, kdy praxi, viděla tu důležitost a mohla v reálu aplikovat věci, které jsem se učila na přednáš Co vás baví na vědě? To samotné bádání – hledání proč se některé věci dějí. Naplňuje mě, že mohu přispívat k oc Ukazovat, že jako lidé to můžeme změnit. Je pro mě velmi důležité, že můj výzkum pomáhá li také mě baví exotika mé přírodní laboratoře – ledovce, pouště, moře. Co byste poradila studentům? Vyjet a ptát se. Dívat se kolem sebe a zajímat se o to, proč se dané věci dějí. A být v te přichází ty správné vědecké otázky. Ty od počítače nevymyslíte. ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░ Mgr. Pavla Dagsson Waldhauserová, Ph.D. Na Univerzitě Karlově vystudovala Fyzickou geografii a geoekologii. Během Erasmu v Itálii době působí na Agricultural University of Iceland, University of Iceland a na České zemědě