Život během pandemie a model města M ****************************************************************************************** * Život během pandemie a model města M ****************************************************************************************** Již od poloviny března CERGE-EI, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářsk AV ČR, v rámci projektu „IDEA anti COVID-19“ přináší řadu studií a pohledů, jak v současné nejlépe pomoci ekonomice. Zabývalo se tím také online vědecké sympozium Iniciativy Model a téma: Změny chování české populace v době covid-19 a jejich reflexe v epidemiologických mo "https://idea.cerge-ei.cz/zpravy/zmeny-chovani-ceske-populace-v-dobe-covid-19?fbclid=IwAR2 InLVakQCmdrv-xoe20YjMAEfVM48nh3WM6FpLa2mFQ"] . Daniel Prokop z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a PAQ Research představ dlouhodobé studie „Život během pandemie“. V té se výzkumníci každé dva týdny dotazují na c domácností, kdy sledují, jak epidemie a související opatření dopadají na jednotlivé domácn rodinný život, jak se mění jejich postoje, ekonomická situace i jak zvládají distanční vzd už proběhlo pět vln dotazování. „Home-office měl výrazně pozitivní vliv na utlumení riziko řekl Prokop. Lidé pracující na home-office byli podle výsledků studie úspěšnější v omezení sociálních interakcí – přestali chodit do práce, cestovat MHD i méně chodili nakupovat. Tí lepšímu zvládnutí koronavirové pandemie. Výzkumníci také dlouhodobě sledují různé sociální aktivity. Například pozorovali, že po vy stavu došlo k výraznému poklesu návštěv, jejichž intenzita se už ale zase navrátila na hod začátku pandemie. U nakupování se četnost drží na podobné úrovni po celou dobu, u návštěv lékaře je pokles stále znatelný. Významné obavy z koronaviru mělo na začátku pandemie více domácnostní, nyní již méně než 20 procent. O nejistotě vědeckých dat hovořil Jan Trnka z 3. lékařské fakulty UK (3. LF UK). Spolu s k systematické review dostupné literatury o onemocnění covid-19, podle předem stanovených pa studie podrobili kvalitativní analýze a došli například k závěru, že inkubační doba onemoc vychází na 6,1 dne (míra variability IQR 2,8–7,6) a proporce asymptomatických nemocných či (IQR 18,6–21,8). Převážná část sympozia byla věnována epidemiologickým modelům, o kterých jsme již psali dř "https://iforum.cuni.cz/IFORUM-16764.html"] . A proč modelujeme? „Protože nemůžeme jinak. experimentovat s epidemií. To by bylo neetické,“ odpověděl Josef Šlerka z Filosofické faku Navíc nemáme dostatek vědeckých dat a epidemii nelze studovat přímo, ale pouze nepřímo a k slouží modely. Jak už v roce 1945 konstatovali vědci Rosenblueth a Wiener: „Ideálním model jiná kočka, nejlépe ta samá,“ což je samozřejmě v realitě těžce splnitelné. Šlerka vysvětl popis reality je ideální kombinace několika modelů: „Z jednoho obrázku kočky poznáme, jako nepoznáme, jaké má vnitřnosti. Naopak anatomický řez kočkou nám řekne, jaké má kočka vnitř barvě,“ uvedl na příkladu. Martin Šmíd z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR zdůraznil nezbytnost do modelů lidí: „Jen z epidemiologických dat se dobrý model sestavit nedá,“ řekl. Vývoj epidemie ve na chování lidí než na vlastnostech viru. A právě o tom je epidemiologický Model M, který umožňuje modelovat vztahy na úrovni jednot s 56 tisící obyvateli. Město a všechny lidské činnosti se rozdělí do vrstev, které předsta interakce – dopravu, práci, nakupování, setkávání s přáteli. Město M modeluje 31 vrstev a milionu vztahů mezi lidmi. Každý jednotlivec má v modelu svoji roli. Třeba o Gabriele-29691 z města M vědci „ví“, kde je 19 let, je studentkou a má 233 kontaktů. Díky tomu mohou vědci modelovat různé typy kon chování a sledovat, co se stane. Například Gabriela-29691 se 25. května po uvolnění vládní vydá na párty, kde bude sto lidí a pak… vědci modelovali 1000 různých situací – bude asymp zachycena chytrou karanténou atd. Model M dokáže přesně popsat okamžik nakažení, změny sta dohledávání kontaktů. Z modelů dále jednoznačně vyplývá, že plošná karanténní opatření musí být nahrazena efekti identifikování jedinců, kteří musí do karantény. Vědci záměrně používají termín trasování k identifikování jedinců dojde dobrou činností hygienických stanic nebo za využítí mobilní karantény. „V první vlně epidemie rozhodování probíhalo rychle a naslepo. Teď máme šanci být lépe při tomu potřebujeme nástroje – chytrou karanténu 2.0 a informace,“ na závěr shrnul Pavel Hrob Healthcare Management Institute. O dalších fázích chytré karantény v tomto týdnu rozhoduje Celý záznam vědeckého sympozia je k dispozici na YouTube [ URL "https://www.youtube.com/wa v=Ps2RQAZJtys"] .