Michal Rolínek ****************************************************************************************** * Duchem a vzděláním matematik se propracoval k výzkumu umělé inteligence ****************************************************************************************** „Každý rok jezdím do Afriky pořádat matematické kempy pro děti,“?? překvapil mě Michal Rol matematika provází již od mládí. Začínal jako účastník matematických soutěží, během studia fyzikální fakultě UK se věnoval i didaktice matematiky a napsal dvě učebnice. Nakonec ho a zpět a dnes své matematické znalosti využívá při výzkumu umělé inteligence. Vy a matematika, to nebylo jen studium na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Popište nám sv Začínal jsem jako účastník matematických soutěží. Na MatFyz jsem nastupoval s velikým oček to poměrně rychle opadlo – bylo těžké dostat se k zajímavým příležitostem. Ale už během VŠ matematické semináře pro nadané děti, a to mě moc bavilo. Přes léto jsem každý rok jezdil kempy, kde probíhala příprava dětí na matematické olympiády. V té době jsem se rozhodl opu a začal jsem se věnovat didaktice matematiky, vyučování a psaní učebnic. Kromě diplomky js knížky na přípravu k matematickým olympiádám. Nakonec mě ale věda zlákala zpět a odešel js Rakouska. Věnujete se výuce nebo přípravě soutěží i dnes? Teď je to samozřejmě horší s časem. Každý rok ale jezdím na matematické kempy do Afriky. J dvoutýdenní matematické kempy pro místní děti. Organizátoři jsou z celého světa a také mís snažíme se jim předat naše znalosti, aby to jednou mohli pořádat sami. Vždy se tam moc těš tam úžasná atmosféra. Je skvělé pozorovat nadšení dětí a jejich touhu po poznatcích.Také s organizaci české matematické olympiády. Občas vymyslím nějakou úlohu, nebo jedu jako vedou mezinárodní kolo soutěže. Jak jste byl připraven na doktorské studium v zahraničí? Na MatFyz jsem získal důvěru, že se dokážu poprat i s těžkou matematikou. Že se dovedu ryc nového oboru. Důležité pro mě byly také mé první zkušenosti ze zahraničí – z matematických kdy jsem zjistil, že lidé z prestižních univerzit nejsou o nic šikovnější než nejlepší stu Zajímalo mě, jaké matematice se věnují, jaké mají příležitosti. Tam jsem poprvé pojal myšl studoval v zahraničí. Chtěl jsem mít stejné příležitosti, které mi v té době v Česku chybě A co byl naopak největší kontrast po příchodu do zahraničí? Studenti byli mnohem sociálně vyspělejší – uměli se zeptat, nebáli se navázat spolupráci, Velmi přirozeně se pohybovali ve vědeckém prostředí. Naopak v čistě technických dovednoste jsem měl z Česka spíše náskok. Z českých škol máme skvělý základ, ale neumíme ho uplatnit Neumíme se prodat. Na mapě Czexpats máte v profilu napsáno: „Duchem a vzděláním matematik, který se postupně informatiku a kryptografii propracoval k umělé inteligenci.“ Jak jste se k tomu dostal? Vždy mě bavilo matematické přemýšlení. Už během doktorátu jsem strávil většinu času se svý řešením matematických problémů, ale cítil jsem, že u toho nechci zůstat. Bavil mě ten proc samotný výsledek, zda to bude, nebo nebude platit. V posledním ročníku jsem si zkusil i pr skupinami a zjistil jsem, že když člověka baví matematika a nebojí se učit nové věci, může užitečný i v jiných oborech. Čemu se věnujete teď? Pracuji na pomezí dvou oborů – moderní umělá inteligence a tradiční diskrétní optimalizace například algoritmy na hledání nejkratší cesty nebo optimální rozmístění zboží do skladů p Jinak řečeno, snažíme se se využívat poznatky tradičních kombinatorických algoritmů pro vy inteligence. Jak byste laikovi vysvětlil, co dnes umí umělá inteligence? Umělá inteligence je jako babička, která má velikou sbírku receptů. A když babička za svůj těchto receptů uvařila mnoho jídel, už si jich mnoho pamatuje a dokáže je trochu přizpůsob když před sebou na talíři uvidí nové jídlo, tak už ze své zkušenosti ví, jak by se dalo př základě předchozích zkušeností ho dokáže uvařit. Nic z toho jí ale nepomůže naučit se s ch Podstatou této analogie je to, že umělá inteligence si dovede velmi dobře pamatovat své př zkušenosti a na jejich základě i překvapivě dobře „improvizovat“?. Ovšem pouze pokud se je konkrétní úkol. Kdybychom vzali začátek a konec vývoje umělé inteligence – kde se právě teď nacházíme? To záleží, co vše pod pojem umělá inteligence zařadíme. Teď probíhá veliký boom strojového si myslím, že jsme za polovinou. Ale obecně v oboru umělá inteligence, to jsme teprve na z potřeba zcela nové radikální nápady. Seriál „Czexpats in Science z UK“? přináší rozhovory s úspěšnými absolventy Univerzity Kar Vzniká ve spolupráci s Czexpats in Science [ URL "http://czexpatsinscience.cz/"] , spolkem republice. Kde všude se už umělá inteligence využívá? Všude tam, kde se firmám vyplatí. Všichni se s umělou inteligencí setkáváme například na A kdy se nám zobrazují různá doporučení nebo třeba personalizované reklamy na telefonu. Dalš rozpoznávání obrázků a videí. Když například vyfotím Eiffelovku, Google už z toho obrázku o kterou stavbu jde. Podobně to platí i pro tisíce jiných památek z celého světa. A to opě inteligenci. Jako poslední bych jmenoval zpracování jazyka – především veliké vylepšení př možné také jen díky rozvoji umělé inteligence. Jaká je budoucnost umělé inteligence? Bude pokračovat trend učit se ze stále většího množství dat pomocí stále silnějšího hardwa otázkou, kdy narazíme na přirozené limity tohoto přístupu. O tom se vedou veliké ideologic dál. To v tuto chvíli nevíme. Já myslím, že se vývoj trochu zpomalí. S kamarády jsem se na že se nedožiji toho, že mi robot doma vyndá nádobí z myčky a umístí je do správných poliče třeba se pletu (směje se). Máte z něčeho kolem umělé inteligence strach? Že se nezvládne prezentace veřejnosti. Často dochází ke zkreslení a vyvolávání strachu, že inteligence vymkne kontrole a bude hrozit nějaká apokalypsa. Nic takového nehrozí. Je ale pokroky ve strojovém učení budou mít v nejbližších desetiletích velký vliv na strukturu pr tím se budeme muset vypořádat. • Max Planck Institute for Intelligent Systems je jeden z 86 institutů spadající pod Max P Byl založen v roce 2011 v Tübingenu – přesně na počátku rozvoje umělé inteligence. Je to základní výzkum, financována je německou vládou. Na institutu nenajdete magisterské stud doktorandské. Výzkum se soustředí na inteligentní systémy a vše, co s tím souvisí. Jak se zkoumá umělá inteligence? Jako matematik jsem většinu dne strávil s tužkou a papírem a počítač jsem používal jen na a když jsem potřeboval něco vytisknout (směje se). Umělá inteligence je ale experimentální experimentuje na počítači. Na začátku je nápad, což je otázka dnů nebo hodin a pak musíme správný experiment, abychom nápad ověřili, a to trvá týdny až měsíce experimentální práce. že naše experimenty se dají opakovat stisknutím tlačítka a o víkendu je nemusíme chodit kr třeba biologové. Experiment je tedy počítačový program, kdy měníte nějaké parametry? Ano, tak se to dá popsat. Teď nedávno jsme pracovali například na projektu, který kombinov diskrétní optimalizace a moderní umělou inteligenci. Pro dvojici obrázků, v našem případě snažili zajistit, aby program spároval význačné body z obou obrázků, například levé přední vědecké části se snažíme navrhnout celkový obrys, říkáme tomu architektura neuronové sítě, má naučit rozpoznávat. Je to jako mašina, která má mnoho šroubků a my musíme najít ty sprá potřeba „utáhnout“?. Často během experimentů přijdeme na to, že nějaký šroubek musíme přid zbytečný. Co vás baví na vědě? Nejvíce mě baví volnost, že si mohu vymyslet téměř jakoukoliv vědeckou otázku a mohu se ji A naopak, co vás baví mimo vědu? Mnoho věcí, co se teď nedá dělat (směje se). Rád chodím po horách a také tancuji – ve Vídn naučil valčík a další společenské tance. Není to ale žádná profesionální úroveň, tančím pr ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒ Mgr. Michal Rolínek, Ph.D. Na Univerzitě Karlově vystudoval bakalářský obor Obecná matematika a magisterský Matematic postdoktorand na Max Planck Institute for Intelligent Systems. Věnuje se výzkumu umělé int