Učebny osiřely, výuka pokračuje. Na přírodovědě i s distančními praktiky ****************************************************************************************** * Učebny osiřely, výuka pokračuje. Na přírodovědě i s distančními praktiky ****************************************************************************************** Vedle slov koronavirus, covid a pandemie se pojmy distanční vzdělávání nebo distanční výuk popředí nejužívanějších slov a slovních spojení současnosti. Multimediální forma řízeného Wikipedie) se na přechodnou dobu, během níž osiřely přednáškové sály, stala jediným spojen a vyučujícím. Redakce iForum se pokusila od zástupců fakult zjistit, jak „to“ šlo a jak ko získané zkušenosti hodnotí. • Doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D., je nejen proděkankou pro koncepci studia na Přírod UK [ URL "https://www.natur.cuni.cz/fakulta"] , ale i vyučující předmětu Klinická a anal tamtéž. Výuka s nástroji Google Pedagogové i oddělení IT se na přírodovědě pohotově přizpůsobili vyhlášenému uzavření škol distanční výuka zde začala již 12. března, přičemž řada kurzů stále ještě distančně probíh studentů Přírodovědecké fakulty UK pochází ze zahraničí, mnozí čeští studenti někam odcest nemohou vrátit. S online nástroji tak mají všichni studenti možnost řádně ukončit semestr. oficiálně pracujeme s nástroji Google. V rámci distanční výuky, se kterou měla dosud zkuše kolegů, využíváme službu Google Meet, nástroj pro videokonference,“ uvedla proděkanka Mart Větší zájem studentů „Budu-li mluvit za sebe, pak účast byla a je kolikrát větší, než by byla v posluchárně,“ k Markéta Martínková. Podle jejího vyjádření bylo dost znát, že mnohým studentům odpadla nut přednášku přes celou Prahu. Takhle mohli být kdekoliv, stačilo se jen k přednášce připojit nemohu vědět, nakolik mi věnovali pozornost, jestli jsem nebyla jen kulisou při vaření či Ale i přesto jsem vděčná za tu možnost. Studenti slyšeli výklad a snad jsem je vtáhla do d pedagožka. Podle jejích informací pár studentů řešilo nedostatečné počítačové vybavení, co přispěním fakultního studijního oddělení podařilo doladit. Úskalí? Chci jim vidět do očí „Mám ráda osobní kontakt, ráda vidím posluchárnu, chci vidět svým posluchačům do očí. Velm rozliším, jestli většina pochopila výklad, nebo někde tápou. Pomáhá mi to k individualizac kterou přednáším,“ spatřuje proděkanka Martínková hlavní úskalí distanční výuky a dodává: své posluchače vidět přes jejich zapnuté kamery, ale na přednáškách mám 60 i více lidí, ta neměla šanci kvalitně sledovat na zapnutých kamerách zpětnou vazbu všech posluchačů.“ Podle přírodovědkyně by samozřejmě bylo možné zvolit náhodný vzorek vybraných pěti deseti kameru na svém PC nechali zapnutou. Pak by ale musela řešit, proč si vybrala ty, a ne jiné požádám, aby si kamery i mikrofony vypnuli. Na konci každé lekce získám zpětnou reakci pos diskuze na chatu dané videokonference. Pak všem odpovídám, na písemné i ústní dotazy, přes jde o diskuze vzájemně velmi inspirativní,“ hodnotí Markéta Martínková. Proděkanka přiznala, že se jakékoliv formy distanční výuky zpočátku bránila, měla obavu, a vyučující nevyšli „ze cviku“, a do budoucna třeba nebyla zpochybňována úloha vysokých škol bylo tak snadné! Všechny přednášky si prostě nahrajeme a v ohlášený čas vypustíme do éteru nemuseli být na přednáškách fyzicky přítomni,“ zamýšlí se pedagožka. „Naštěstí, díky živém každé vystoupení originál. Mohu reagovat na aktuální vývoj situace a být bezprostředně při studentů. Pevně věřím, že až se situace uklidní, i studenti budou vyžadovat prezenční výuk předpřipravené a věčně se opakující prezentace je nebudou uspokojovat. Budou sami preferov pedagoga s možností vzájemné interakce,“ těší se na osobní setkání se studenty. Celo-semestrální kurz pro budoucí učitele Jak je z dalšího vyjádření proděkanky patrné, PřF UK je patřičně hrdá na to, že má i tzv. pracoviště. Zde jsou vzděláváni budoucí učitelé středních škol s aprobací přírodovědných p chemikáři, učitelé biologie, zeměpisu a geologie. „Naši didaktici se chopili aktuální výzv zcela nové kurzy distančního vzdělávání. Budoucí generaci učitelů tak třeba potká celo-sem různých nástrojů a vychytávek k realizaci výuky online. V těchto intencích má distanční fo budoucnost a smysl. A nedej bože, kdyby se situace třeba na podzim zopakovala. To budeme m alespoň nějaký nástroj a budeme připraveni,“ konstatuje Markéta Martínková. Praktika online? Na přírodovědě ano I když jsou některé předměty na fakultě teoretické a dají se formou přednášky nebo prostře obrazovky vysvětlit, praktická cvičení a laboratoře tak realizovat často nelze a část prof přírodovědeckých profilů je na nich přitom přímo založena. „Student biochemie si například stanovit enzymovou aktivitu. Teoreticky mu mohu prostřednictvím kamery ukázat, jak to dělá to reálné ,osahání si‘ experimentu se nahradit nedá. A právě praktická cvičení se teď snaž skupinkách rozběhnout,“ prozrazuje proděkanka a s nadšením pokračuje: „V souvislosti s tím upozornit na do určité míry světový unikát – doc. Petr Šmejkal z katedry učitelství a dida informoval, že před pár dny distančně vedl i praktika. Studenti, budoucí učitelé, si u něj vyzvedli sondy a chemikálie. Kdo si je vyzvednout nemohl (např. zahraniční studenti), dost z bezpečí domova, za asistence videokamer a pod kontrolou vyučujícího absolvovali tito stu cvičení. Tuším, že šlo o měření pH, vodivosti a spektroskopická měření. Uznejte, to se jen Foto: doc. Petr Šmejkal vede distanční praktika (pozn.: pivo a cola na pracovním stole jso roztoky, u kterých studenti měří vlastnosti, jsou tedy součástí výuky) Jak Markéta Martínková připouští, pochopitelně nelze „podomácku“ provádět vše. S úsměvem d nehodlá studenty vyzbrojit nebezpečnými látkami, kyselinami, výbušninami a podobně. Ale po zachování bezpečnosti práce, tak určitě jde o příjemné oživení omezených možností distančn Osobní přínos? Impulz „Coby přednášející klinické a analytické biochemie bych pravděpodobně za normálních okolno a vůli si tuto formu výuky vyzkoušet. V současnosti představovala impulz. Řekla jsem si, p svým studentům nemohla udělat, že bych si je po ukončení krize sezvala a zorganizovala vík biochemií. Rozhodně by mnohem hůře vstřebávali osm hodin souvislého povídání, i když z očí snad měli látku krásně rozporcovanou po týdnech, jak jsou zvyklí,“ věří Markéta Martínková připouští, se všemi nástroji a nástrahami distanční výuky se seznámila a zjistila, že to n Ale za čím si jednoznačně stojí: chybí jí studenti, chybí jí jejich tváře a reakce. Férový průběh zkoušek Pokud se bezpečnostní opatření kolem epidemie rozvolní, tak by na PřF UK byli rádi, aby pe studentům obě možnosti zkoušení, tedy jak s osobní přítomností, tak formou distanční. Při hraje důležitou roli důvěra. Jak proděkanka říká, vždy je to o lidech. Někteří jsou poctiv okolností by jim status vysokoškolského studenta nedovolil klesnout na úroveň podvádění. J že takoví nejsou všichni. Proto je třeba vymyslet nástroje, které by čestné studenty neome všechny by tak byl průběh zkoušky férový. „Známe řadu propracovaných postupů, kdy je vedle videorozhovoru na notebooku ještě student svém mobilu, je třeba zabírán zezadu, aby se vidělo, že nemá žádné poznámky na stole, že b nedisponuje žádnou jinou aplikací, že s ním v místnosti není nikdo jiný nebo třeba že v uš náslechové zařízení,“ to všechno je možné podle Markéty Martínkové zařídit. Už teď se na f někteří vyučující budou jeden dva termíny pro distanční zkoušku nabízet. Přesto většina zk prezenčně. Patnáct lidí v učebně, se zachováním bezpečných dvoumetrových rozestupů, to je Dost možná se s rozvolněním opatření dokonce dovolený počet osob v posluchárně ještě navýš „Co se závěrečných státních zkoušek týče, v polovině května jsme na Přírodovědecké fakultě metodiku pro případné zájemce o distanční formu státních zkoušek včetně obhajob závěrečnýc jsem již v úvodu řekla, máme spoustu zahraničních nebo v zahraničí, především mimo Evropu, studentů, kteří se nemohou na zkoušku osobně dostavit. Myslíme i na ně. I oni mají naši po proděkanka Markéta Martínková.