Konference: Co víme a nevíme o covid-19 ****************************************************************************************** * O novém koronaviru ještě mnoho nevíme. Umí překvapit, shodli se odborníci ****************************************************************************************** Univerzita Karlova v úterý 26. května pořádala celodenní konferenci Co víme a nevíme o COV z řad lékařů, imunologů, epidemiologů a dalších odvětví sdíleli v pražském Karolinu nejnov poznatky, diskutovali a společně hledali odpovědi na otázky týkající se nového viru SARS-C „Cílem konference bylo seznámit veřejnost s poznatky o novém onemocnění COVID-19 a to z rů stavby vlastního viru, tvorby protilátkové odpovědi, vývoji vakcín a léčiv až po samotnou během následné tiskové konference rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty UK hovořil o schopnosti nového koronaviru vel na lidskou populaci. Výhodou pro jeho šíření je, že nemocný je infekční už několik dní pře onemocnění. SARS-CoV-2 má i na RNA viry unikátní reparační systém: „Jen díky tomu jeho gen 30 000 nukleotidů, velikost většiny ostatních RNA virů je přibližně třikrát menší.“ Podle pro vym?????????????ýcení viru potřeba nalézt vakcínu nebo antivirotika. Odborníci se shod můžeme očekávat na konci letošního nebo během příštího roku. „Zatím není jasné, jestli a jak po prodělání onemocnění COVID-19 vzniká imunita a zda je d shrnuje co o koronaviru nevíme imunoložka Jiřina Bartůňková z 2. lékařské fakulty UK. Naop je podobných i dalším respiračním onemocněním. „I zápal plic nebo chřipka se může zvrtnout průběhu s multiorgánovým selháním,“ uvedla jako příklad. Pro vznik onemocnění je vždy důle několika faktorů, a to jak na straně viru – jeho vlastnosti, množství a délka expozice, ta hostitele – genetické predispozice, přidružená onemocnění a aktuální kondice imunitního sy Až polovina onemocnění proběhla asymptomaticky Marian Hajdúch z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Pala výsledky populační studie na protilátky proti COVID-19. „Zájem veřejnosti o takové studie hlavní motivací k účasti byla pomoc k lepšímu poznání nemoci. Pouze jedno procento se přiš otestovat z obavy, že jsou nakažení,“ uvedl. Z výsledků dále vyplývá, že promořenost je ní odpovídalo stavu epidemie. A až polovina jedinců je asymptomatických. Což je dobrá i špatn Asymptomatický pacient nevědomky šíří onemocnění a je těžké ho odhalit. Objevily se už ale tito pacienti jsou infekční méně. Bezpříznakový průběh je z klinického pohledu dobře: „Znamená to, že velká část populace je k viru odolnější a nemoc prodělají asymptomaticky č mírné nachlazení,“ komentoval to profesor Zima. A podle prvních studií se ukazuje, že i as pacient si vytvoří protilátky. Vzniká Chytrá karanténa 2.0 Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula shrnul epidemiologická opatření. Do konce kv Chytrá karanténa 1.0, což podle jeho slov není jen vzpomínková mapa, jak se často prezentu „Je to mnohem komplexnější – funguje tam unikátní propojení mezi jednotlivými subsystémy j hygienické stanice, laboratoře, lékaři,“ řekl a dodal: „Aktuálně pracujeme na nové verzi C 2.0, která umožní ještě rychlejší a přesnější izolaci rizikových osob, aby už nemuselo doc opatřením.“ „Díky restriktivním epidemiologickým opatřením jsme po celou dobu měli rezervy 40 až 50 pr hodnotil průběh pandemie v ČR Martin Balík, vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscit medicíny VFN a 1. lékařské fakulty UK. Zároveň ale varoval, že to mohla být pouze „drahá c rozcvička“ na nějakou mnohem horší pandemii. Apeloval na to, abychom se z aktuální situace analyzovali data, porovnali přístup ze zahraničí, a byli pro příště ještě lépe připraveni. O dopadech pandemie na duševní zdraví mluvil psychiatr Cyril Höschl. Dopady rozdělil na př infekce mohou mít přímý dopad na mozek a kognitivní funkce. A nepřímé související se sociá zvýšenou mírou nejistoty a stresu. Jako hlavní rizika jmenovat rozvoj úzkostí a depresí, p stresových poruch, nárůst domácího násilí, vyšší spotřebu alkoholu. „Máme k dispozici už d mapující dopad pandemie na českou populaci. V jedné můžeme dokonce porovnat stav v roce 20 pozorujeme signifikantní zhoršení ve všech sledovaných parametrech,“ shrnul a upozornil, ž mít dlouhodobý dopad na duševní zdraví. Návrat k běžnému životu V současné době je podle odborníků plošná epidemie koronaviru v ČR zvládnutá. „Měli bychom vrátit se k normálnímu životu,“ míní infektolog Jiří Beneš, který působí jako přednosta Kl nemocí 3. lékařské fakulty UK. Odborníci se shodli, že kromě řešení ekonomických dopadů by zaměřit na prevenci i dalších onemocnění – navštívit praktické lékaře i specialisty, zaměř životní styl. Z celé pandemie se musím poučit a být připravení. Je podle nich pravděpodobn epidemie mohou v budoucnu opakovat. Záznam celé konference je k dispozici na YouTube: