Přesně před 420 lety Jessenius zval k první veřejné pitvě v Praze ****************************************************************************************** * Přesně před 420 lety Jessenius zval k první veřejné pitvě v Praze ****************************************************************************************** Touha po poznání orgánů a stavby lidského těla se vyvíjela od pravěku. Tu a tam se sice na ovládající kvalitní léčitelské umění, ale po dlouhá staletí badatelům chyběly anatomické s Do historie medicínského vzdělávání se zapsal i Johannes Jessenius, který provedl první ve Praze. Nejen o ní si iForum povídalo s doc. MUDr. Ondřejem Naňkou, Ph.D., z Anatomického ú fakulty UK [ URL "http://anat.lf1.cuni.cz/"] . Pitvy lidského těla jako součást univerzitního vzdělávání se objevily na nejstarších unive století, nejdříve v roce 1300 v Boloni, o pár let později v Padově či Florencii. Tamní výu kterou vedl Mundinus, se pro následující dvě století nezměnila: chirurg či ranhojič pitval holí ukazoval a profesor ex cathedra vysvětloval. Vrchol renesanční anatomie představuje Andreas Vesalius, jehož monografie De humani corpor libri septem vycházející z množství vlastní rukou provedených pitev a přesných pozorování popisky orgánů a útvarů a vyvrací starší omyly. A je doplněna unikátními ilustracemi malíř Jana Stephana van Calcara. Ostatně, s Vesailovým jménem je medicína spojována dodnes, mnoh útvary stále nosí jeho jméno. Co se rozmáhajícího univerzitního vzdělávání týče, tomu se postupně dařilo upozadit církev což přispělo k vzniku kvalitních anatomických knih a pochopení funkce studovaných orgánů. nechyběly latinské názvy, na lékařských fakultách došlo ke spojení anatomie s chirurgií, d a striktně považovanou za řemeslo. Doba doslova přála objevům, o anatomii se začala zajíma veřejnost, její výzkum již neměl překážky. Tak v červnu roku 1600 nabízí veřejnosti první veřejnou pitvu v pražské tehdejší Rečkově k Jessenius de Magna Jessen, výjimečný renesanční člověk. „Možná byl větší filozof a poeta n uvažuje nahlas Ondřej Naňka. „Jeho výklad nikdy nepostrádal barvitost a častokrát i cizokr ne, vždyť ještě před medicínou studoval filozofii.“ Protože na přelomu 16. a 17. století z dnešní striktní pojmenování orgánů, názvy částí lidského těla tehdy nebyly zavedeny, zálež drobnostech, jakým způsobem se do své přednášky Jessenius „položil“. Tu užíval k popisu ře jindy i arabštinu, názvoslovím s mnoha synonymy i lidovým označením pravděpodobně chtěl po vědomosti a míru vzdělání. „Dnes bychom možná jeho dílo zařadili mezi populárně vědeckou než čistě odbornou literatur Ondřej Naňka knihu Johannis Jessenii a Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter historia ? (Jana Jesenského z Jasena Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze roku 16 tato publikace zachycuje přednášku, kterou Jessenius (to již byl wittenberským profesorem anatomie; o 17 let později se stal i rektorem pražské univerzity – Collegium Carolinum) pr pitvu doprovázel. Proč se Jessenius rozhodl pitvu provést veřejně? Pražská pitva byla podle mého názoru do jisté míry akcí za znovuotevření lékařské fakulty Nezapomínejme, že od husitských válek výuka lékařství u nás téměř neprobíhala. Zároveň byl spisem Adama Zalužanského Řeč pro anatomii a obnovu veškerého lékařského studia ve slavném českém, který byl určen především císaři Rudolfu II. a tehdejší vládnoucí vrstvě ve snaze lékařství na pražské univerzitní půdě. Veřejné pitvy v období humanismu a renesance nebyly V Itálii, kde Jessenius několik let studoval, dokonce byla zakládána tzv. theatra anatomic divadlo, v jehož středu stál stůl, na kterém se odehrávaly pitvy lidských nebo zvířecích t další diváci mohli vše pozorovat shora z několika eliptických strmých řad se zábradlím – p Co vlastně víme o pitvě staré 420 let? Probíhala od 8. do 13. června a někde jsem se dočetl, že ji zhlédlo až tisíc diváků. Nevím tak bylo každý z pěti dnů, nebo jde o číslo celkové. Ale každopádně je to na tehdejší dobu zájem. Rozhodně nešlo o náhodný shluk návštěvníků, přišli ctihodní pánové a dámy. Pitvané zločinci odsouzenému ke smrti oběšením. Jessenius postup přizpůsobil tomu, že byl červen a nijak konzervované. Logicky postupoval po orgánech, kterým v teple a v průběhu času hrozil první den pitval dutinu břišní a orgány z ní, druhý den se věnoval srdci a plicím, třetí d následně hlavě, z níž vyňal mozek, nakonec proběhla pitva končetin. Jessenius, což se moc Praze ještě další dvě pitvy, a to ženského a dětského těla. I v těchto případech šlo o dem otevřené veřejnosti. Co kdyby se pitvy opět staly veřejnosti přístupné? Doufám, že se toho nedožiju! Nechejme tedy tuto záležitost přístupnou pouze medikům… Během prvního ročníku se každý medik v desetičlenné skupině podílí na preparaci celého těl zvídavý, a jelikož ve stejném čase probíhá pitva na více stolech, může se podívat, jak pro jeho spolužáci, setká se tak s řadou případných odlišností a zajímavostí. Mohu jen odhadov že díky této jedinečné syntéze, kdy vše, o čem četli a co slyšeli, pak vidí na vlastní oči tuto jedinečnou příležitost oceňují. Obrázky v atlase, to je přehlídka, kde je všechno dok dostat se u pacienta ke slepému střevu nebo najít konkrétní cévu… Zkrátka, není nad vlastn Pitva, byť se může zdát trochu středověkou praxí, je i v dnešním čase nenahraditelná. Dnes na rozdíl od lékařů v čase Jesseniových mnohem detailněji víme, jak které orgány fung medikům podávat nejen deskriptivní, možná trochu „suchý“ anatomický popis, ale i to, jak j „zorganizované“. Nezapomeňte, že Jessenius neměl představu o tom, jak probíhá malý a velký nevěděl ani, že nervy vedou signály nebo třeba jak pracuje mozek. Jak je z dostupných pram pitva byla velice důkladná, nic neopomenul. Myslím si proto, že tehdejší preparační techni provedení byla srovnatelná s tou naší současnou. Ano, máme sice lupové brýle a mikroskop, umožňují pracovat mnohem detailněji, ale nad prací našich předchůdců můžeme často jen žasn Nemáte strach, že virtuální technika brzy vytlačí současnou anatomickou praxi? Vůbec ne. Virtuální pitevní stůl je skvělá pomůcka pro toho, kdo má anatomii v malíčku. Do můžete procvičovat, dohledávat detaily nebo prezentovat zobrazovací metody. Ale na základn výuku je klasická pitva nejlepší. Už jen kolik by muselo být virtuálních stolů, aby se k n vešli… Víme, že jsou země, kde se anatomie učí jen prostřednictvím obrazovky počítače. Hot pak fascinováni, když k nám do ČR mohou přijet a mají možnost vyzkoušet si a prohlédnout v těle. Je to punc jedinečnosti našich anatomických ústavů. A díky nim „Anča“ nepřestane děsit mediky, jak je zachyceno ve filmových „Básnících“… Scénárista Ladislav Pecháček prokázal v části věnované Štěpánu Šafránkovi a jeho studiu na pozorovací talent. To, jak medik na pitevně něco zkazil, považuji za skvělé a reálné. Ano, na mediky protivní, přesto věřím, že dokážeme být i velkorysí. Atmosféra určitého respektu pitevně léta přetrvává. Ale děsit stejně nebo i víc je podle mě mohou zkoušky z patologie Vraťme se k osobnosti Jessenia, jaký podle vás byl? Myslím, že hodně pracovitý, snaživý a ctižádostivý. Muž pevných zásad, který se nikdy neod protestantského přesvědčení, což jej nakonec stálo život. Byl i znamenitý lékař. Tak kromě napsal i publikaci o chirurgických postupech, která je z odborného hlediska velice významn té doby to byli lazebníci, kdo prováděli chirurgické výkony, rozhodně ne lékaři. Knihou In chirurgicae položil základy k racionální chirurgii, popisuje v ní, jak by se procedury měl vzhledem k anatomii. Přibližuje zde také výkony, které se naučil v Itálii, jako je třeba p obvazování, přikládání baněk, venesekce, odstraňování močových kamenů či odstraňování šedé rozhodně byl zdatný spisovatel a filozof a zřejmě i básník. Zkrátka všestranný muž! Johannes Jessenius se stal vůdčí osobností protihabsburského povstání a po bitvě na Bílé h z urážky majestátu; 21. června 1621 při známé popravě 27 českých pánů na Staroměstském nám Jan Mydlář nejprve vyříznul jazyk a poté ho sťal. Jeho tělo bylo po exekuci rozčtvrceno a kola. Jeho hlava s kusem jazyka byla spolu s hlavami dalších jedenácti českých pánů vystav na tribuně Staroměstské věže po dobu deseti let, poté byla potají sejmuta a pohřbena nezná ostatky Jesseniova těla nebyly nikdy nalezeny. Cestou z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nedaleko Karlova náměs míjím s prváky, kteří zrovna přicházejí na výuku. V prostředí, kterému vládnou prosklené v jenž v každém smrtelníkovi okamžitě vyvolává respekt, způsobuje mrazení a zároveň mu tak n odvrátit pohled, do sebe naposled vtáhnu vůni formaldehydu, je cítit naprosto všude. Za hl ulici, už to bude úplně jiný, trochu nudný vzduch…