Open science vrací vědecké komunikaci primární účel ****************************************************************************************** * Open science vrací vědecké komunikaci primární účel ****************************************************************************************** Primárním účelem vědecké komunikace by mělo být šíření informací, což plně vystihuje model komunikace open access (otevřený přístup), který zajišťuje trvalý, okamžitý, svobodný a be přístup k vědeckým výsledkům. V rámci Ústřední knihovny Univerzity Karlovy vzniklo od ledn pro podporu open science [ URL "https://knihovna.cuni.cz/rozcestnik/open-access/open-acces jehož dva hlavní pilíře patří právě open access a open data. „Open access vrací smysl vědecké komunikaci, jejíž primárním účelem je šířit informace a k sebou. To se kvůli dřívějšímu způsobu hodnocení a financování vědy někdy vytrácelo a hlavn publikovat co nejvíce publikací v prestižních časopisech. To ale přeci není smysl vědy,“ s Simandlová, garantka pro open access na Univerzitě Karlově. Podle publikačního modelu open access by přístup k vědeckým informacím měl být: • okamžitý – přístup k výsledkům má být zajištěn nejpozději ve chvíli, kdy je publikovaný • bezplatný – přístup k výsledkům má být dostupný zdarma a pro všechny • trvalý – přístup má být zajištěn dlouhodobě – výsledky musí být archivovány • svobodný – výsledky nemají být dostupné pouze ke čtení, ale měly by být zveřejněny tak, Rozlišujeme tzv. zlatou a zelenou cestu open access. Zlatá cesta znamená publikování článk Zelená cesta stojí na principu autoarchivace, kdy sám autor nahraje publikovanou práci do licenční smlouvě s vydavatelem. Mezi hlavní výhody open access patří větší dostupnost informací a demokratizace přístupu k přístup k výsledkům vědecké práce, která je často financovaná z veřejných prostředků, by m míní její kolegyně a vedoucí Centra pro podporu open science Šárka Grofová. „Kvůli koronav jsme například získali na dva měsíce zdarma přístup do řady databází a online knihoven. To access, protože přístup není trvalý. Potřeba informací neskončí s koronavirem nebo dnem st zkoušky na příslušné univerzitě, která má předplatné,“? upozorňuje Tereza Simandlová. S op i styl psaní vědeckých článků, ty by měly být psány srozumitelně i pro lidi z jiných oborů Publikační model open access zvyšuje viditelnost, využitelnost i citovanost vědeckých výsl access navíc celý proces komunikace a sdílení nových informací výrazně urychluje. „Teď běh pandemie je řada publikací zveřejněna ve formě open access preprintů, které umožňují velmi nových informací. Samozřejmě je k takovým publikacím potřeba přistupovat kriticky, protože standardním recenzním řízením, ale celý proces šíření aktuálních vědeckých informací je vý protože recenzní řízení může trvat i více jak rok. Autoři navíc při publikování preprintů okamžitou zpětnou vazbu od svých kolegů,“? říká Šárka Grofová. Nejčastější mýty kolem open access • Open access znamená publikování v open access časopisech, které jsou drahé „Lidé často zapomínají, že existuje i zelená cesta – zpřístupňování plných textů v repoz open access časopisy bez publikačních poplatků (tzv. platinum open access journals – poz uvádí nejčastější mýty Tereza Simandlová. A dodává: „Navíc aktuální přístup k informacím předplatných také není levná záležitost. Univerzita Karlova má přístup ke zdrojům v hodn 100 milionů korun ročně. Rozdíl je v tom, že v publikačním modelu zlaté cesty open acces za publikování (tzv. APC – article processing charges – poz. red.) hradí přímo vědci nej grantových rozpočtů.“? • Strach o ukradení výsledků a strach z plagiátorství „?Tento strach je velmi častý a naprosto iracionální. Open access sám o sobě neumožňuje myšlenek nebo plagiování o nic víc než při publikování v tradičním časopise,“? shodují s • Vždyť přístup máme Lidé také mají často pocit, že přístup k vědeckým publikacím je běžný. „Neuvědomují si, vyhledávají přes počítač připojený na síť UK, tedy mají přístup zaplacený knihovnou,“? k Grofová. • Open access může za predátorské časopisy Časopisy pochybné kvality tu byly odjakživa. Rozvoj internetu a online komunikace ale po predátorských časopisů, které zneužily právě modelu placených open access časopisů. Jak se pozná predátor? „Predátorský časopis lze často poznat na první pohled „něco se vám nezdá“? – stránky působ chybí informace, neprobíhá recenzní řízení, redakční rada je složená z odborníků jen z jed mají velmi podobný název k nějakému velmi dobře známému vydavatelství,“ ?vyjmenovávají spe open science. „Predátoři často cílí na mladé nezkušené vědce, kteří jsou tlačení časovou t publikovat, chybí jim finance. Velmi časté je také přímé oslovení s pozvánkou o publikován vydáním časopisu, a to je velmi lákavé i pro zkušené vědce. Někdy nás překvapuje, jak je v důvěřivá,“ dodávají?. Zároveň se ale obě pracovnice knihovny shodují, že situace a taktiky predátorských časopis „Nelze vytvořit jasná pravidla nebo seznamy vhodných a nevhodných časopisů. Existují různé podle kterých se lze řídit. My v rámci centra můžeme poradit, ale zodpovědnost a konečné r na autorovi,“? říkají a apelují na důkladné posouzení kvality: „Publikování v predátorském poškodí autora, snižuje jeho vědecký kredit.“? • Vím, kde publikuji [ URL "https://vimkdepublikuji.cz"] Pracovníci knihovny doporučují web, který autora provede jednotlivými kroky, během který důvěryhodnost vybraného časopisu. Iniciativa open data se zabývá problematikou výzkumných dat, což jsou všechna data vzniklá činnosti, která jsou dále analyzována a interpretována. „V současné době neexistuje jednot ukládání a správy výzkumných dat. Jedná se o velice komplexní agendu, která má výrazná obo Na UK proto vznikla pracovní skupina složená z různých odborníků, kteří se touto problemat systematický zabývat,“? nastiňuje další kroky Tereza Simandlová. Pro open data se v evrops začíná uplatňovat pravidlo sdílení „as open as possible, as closed as necessary“?? – maxim té míry, co je možné s ohledem na patentovou ochranu, citlivé údaje a další důvody. „Důlež dat se opět projevila během koronavirové pandemie – vznikaly knihovny dat, které umožnily vědci nemuseli duplikovat experimentální data, ale mohli je hned využít pro další analýzy, Grofová. Open data by měla splňovat princip FAIR: • Findable – jednoduše dohledatelná • Accessible – přístupná jak pro lidi tak strojově čitelná • Interoperable – interoperabilní, aby se vzájemně doplňovaly • Reusable – opětovně využitelná. Od ledna 2020 na Univerzitě Karlově vzniklo Centrum pro podporu open science při Ústřední poskytovat metodickou pomoc a podporu pro studenty a vědce a zároveň zajistit strategický monitoring a vzdělávání o problematice open science. „Open access není nic nového. Na univ funguje síť fakultních koordinátorů. Vznik centra je ale symbol, že se tomu budeme moci vě a systematicky a získáme větší prostor věci měnit a vyjednávat například lepší podmínky u komentuje vznik centra Tereza Simandlová. Činnost centra lze konkrétně rozdělit na dva směry. Vnější poskytuje servis studentům a vě nabízí metodickou pomoc v problematice open access, poradenství, jak vybrat vhodný časopis důvěryhodnost zvoleného časopisu. Centrum spolupracuje i s právníky pro autorsko-právní pr – interní činnost centra zahrnuje zmapování situace a sběr dat napříč fakultami, strategic otevření debat, zjištění a formulaci potřeb uživatelů, šíření informací a vzdělávání o pro science. Aby nově vzniklé Centrum pro podporu open science skutečně naplňovalo potřeby uživatelů na id=2naS4DT5hkC_CIgWogQUonoGJG8tRmlEkAd4zWQwSllURVdUSDdUQVBROFM3NEtRRFlIRk1INU9JNi4u"] , kt problematiace open access pro studenty a vědecké pracovníky na Univerzitě Karlově. Pracovníci centra spolupracují napříč institucemi v Česku i zahraničí. „V České republice let funguje společná Iniciativa otevřeného přístupu Asociace knihoven vysokých škol (více [ URL "https://openaccess.cz/"] ), kde sdílíme informace, příklady dobré praxe na jednotli a snažíme se zapojovat do tvorby národní strategii.. Také plánujeme čerpat inspiraci a zku zahraničí. Měli jsme domluvené dvě stáže v Nizozemsku a Belgii, které jsme kvůli koronavir ale věřím, že se brzy uskuteční,“? říká Šárka Grofová. „?Open access se nestane sám od sebe ani ze dne na den. Je to dlouhodobý proces a záleží n aktérovi. Je nutná změna vědeckého prostředí i způsobů hodnocení vědy. Jeden vědec situaci ale společně už ano. Nesmíme čekat, že to někdo vyřeší za nás. Na úrovni institucí, České celosvětově musíme mít konkrétní vize a strategie,“? shrnují na závěr. Šárka Grofová, M.A. Získala bakalářský titul v oboru Angličtina jako cizí jazyk na Akcent College, Prague a ma Ústřední knihovně Univerzity Karlovy, kde se nejdříve zabývala tématikou e-learning. Od ří Mgr. Tereza Simandlová Na Univerzitě Karlově vystudovala bakalářský obor Informační studia a knihovnictví a magis (Discovery systém UKAŽ [ URL "https://ukaz.cuni.cz"] ) a je garantem pro open access, kter