Čečková: Na kariérních křižovatkách dostávám směrovky ****************************************************************************************** * Na kariérních křižovatkách dostávám směrovky ****************************************************************************************** Transportní proteiny nádorových buněk jsou v řadě ohledů podobné těm v placentě. Martina Č Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se je proto rozhodla zkoumat a z podílejí na vzniku lékové rezistence. ? V letošním roce získala interní podporu Univerzity Karlovy Primus: „Umožnila mi osamostatn vlastní vědecký tým,“? shrnuje vědkyně. Uspěla s tématem Farmakokinetické mechanismy lékov akutní myeloidní leukémie. K tomuto tématu ji přivedl dřívější výzkum transportních proteinů v placentě, z nichž někt jako ochrana plodu před škodlivými látkami, zatímco jiné transportem živin a dalších látek zdárnému vývoji těhotenství. „U nádorových buněk to funguje podobně. Přesněji řečeno, stud ATP-dependentní lékové transportéry, jež rozpoznávají cytostatikum, které se dostává do bu ji zničit. Tyto transportéry ale cytostatikum aktivně ‚vypumpovávají‘? ven. Tím dochází ke rezistence a selhání terapie,“ popisuje vědkyně svůj výzkum.? Rezistence může vzniknout i „Často se stává, že pacient přestane odpovídat na druhé kolo chemoterapie, protože nádorov prvním kole začnou chránit právě zvýšením exprese těchto transportních proteinů,“ vysvětlu Akutní myeloidní leukémie (AML) je nádorové onemocnění s vysokou úmrtností a krátkou dobou diagnostického pohledu jde o poměrně různorodé onemocnění. „U každého pacienta onemocnění jinak, což komplikuje jeho léčbu i výzkum. U AML bylo prokázáno, že námi studované membrán proteiny představují znak agresivnější verze onemocnění, u kterého přežívá větší populace kmenových buněk. Ty – skryté v kostní dřeni – unikají standardní terapii a mohou onemocněn spustit,“? dodává docentka Čečková. Nová léčiva? Možná léčba zablokováním těchto transportérů musí být specifická pouze pro nádorové buňky: „Nelze zablokovat všechny membránové transportéry – ty se totiž vyskytují například i ve s hematoencefalitické bariéře, kde mají důležité ochranné funkce.“? Proto se Martina Čečková věnuje i vývoji nových léčiv. „Jako jeden z našich cílů studujeme ze skupiny proteinových kináz, která mají dvojí účinek – používají se sama o sobě jako che ale zároveň blokují transportní proteiny v membráně nádorových buněk. To ve spolupráci s h zkoumáme přímo na buňkách získaných od AML pacientů,“ vysvětluje. A pokračuje: „Téma transportních proteinů v lékové rezistenci není samo o sobě nic nového. ale, že je potřeba brát v potaz právě vysokou heterogenitu mezi pacienty a na jejím základ léčbu. Nově zkoumaná je mezibuněčná komunikace, kdy si buňky vzájemně předávají schopnost tím pravděpodobně podporují přežívání zmiňovaných kmenových leukemických buněk v kostní dř imunitnímu systému. V určité míře má proces podobné prvky, jako se tomu děje v průběhu těh vývoji plodu, který musí zůstat chráněn před imunitní reakcí matky. Tím se s výzkumem poso původní oblast a to je na vědě to hezké.“ Na vědě ji ovšem baví i realizovat nápady a nové myšlenky: „Mám ráda tu obrovskou volnost, akademické prostředí. Věda je hodně o poznávání – nových mechanismů a principů, ale také i přístupů a nových lidí při vytváření výzkumných spoluprací.“ A právě ty jsou pro ni klíčov fungujících kooperací – dává mi obrovský smysl pracovat v širším kolektivu tak, aby každý to, co nejlépe umí, a společně jsme posunuli naše poznání o kousek dál. Vždy když jsem ve na pomyslné kariérní křižovatce a zvažovala, kam dál, přišla nějaká ‚směrovka‘ – nová příl něco nového se naučit nebo se podílet na novém projektu,“ říká. Mezi tyto směrovky patří i Cenu Sanofi v oboru farmacie udělenou Francouzským velvyslanectvím v Praze získala v roce, doktorandské studium, ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě pak v době, kdy se po návrat dovolené snažila skloubit role vědkyně a maminky dvou dětí. „Ocenění si moc vážím, jsou pr že jdu správnou cestou a dodávají mi jistotu v ní pokračovat. Stejně tak to bylo se získán Primus,“ připomíná. Často v poklusu Největší zlom pro ni byl, když ještě během doktorandského studia odjela na půl roku do Víd objevila úplně nový svět, jiný přístup k výzkumu. Velmi inspirativní pro mě byla například u kávy s lidmi z různých výzkumných projektů – vzniklo tak mnoho skvělých nápadů.“ Nově na ráda využívá i zpátky v Česku. „Většina studentů po doktorátu mění laboratoř, já jsem zůstala a podílela se na vzniku nov a výzkumných témat. I během mateřské a rodičovské jsem zůstala alespoň částečně vědecky ak po ní jsem uskutečnila několik kratších stáží v zahraničí, kde jsem navázala spolupráce a metody a techniky, které jsem pak přivezla zpět a rozběhla i v naší laboratoři,“ ?objasňuj Princip sdílení znalostí uplatňuje i při výuce. Mezi studenty je jako pedagožka velmi oblí mě baví kontakt se studenty, je to pro mě zdroj energie. Baví mě předávat to, co sama umím radost, když vidím, že danou látku pochopili, že se mi podařilo je pro téma nadchnout, nas třeba i pozitivně ovlivnit do budoucna. V dnešní době máme neomezený přístup k informacím, předávat souvislosti a schopnosti, jak informace kriticky zpracovat a umět použít.“? Volný čas věnuje rodině a nejraději odpočívá aktivně. „Hodně sportuji a potřebuji ve svém někdy i během práce musím vyskočit a udělat alespoň pár dřepů, i na fakultě jsem často vid směje se. „Energii dobíjím v lese a hlavně na horách, tam také často přicházejí ty nejlepš nápady. A když zbývá ještě více času, usedám ke klavíru – nejvíc si teď užívám možnost hrá dětmi, s nimi člověk vůbec získává úžasný nadhled,“? dodává s úsměvem. ██████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████ Doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Působí jako vědkyně a vyučující na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové UK. Věnuje se vý