Je správný čas se rozmáchnout! ****************************************************************************************** * „Vidím, že teď je ten správný čas se rozmáchnout!“ říká děkan PřF Jiří Zima ****************************************************************************************** Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy vystudoval, po roční vojenské prezenční službě prošel tzv. aspiranturou a postupně pozicemi odborného pracovníka, vědeckého pracovníka, a zde prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. [ URL "http://is.cuni.cz/webapps/whois2/osoba/194192361116 s úsměvem glosuje, že už čtyřicet let chodí do stejné menzy. Jak se žije se stoletou fakultou? Já věřím, že dobře. Především proto, že věk na ní rozhodně není znát. Měl jsem to štěstí, přebral po kolezích, kteří ji průběžně posouvali dál a výš. Nebál bych se tvrdit, že je to Rozhodně oproti samotné Univerzitě Karlově, která je starší o 572 let. Čím vám dělá radost? Jsem nesmírně vděčen za to, že spolupracuji s týmem lidí, mezi kterými nepanuje nesoulad a otázky jsme schopni vyřešit v konstruktivní diskuzi a bez hádek. A to mě opravdu moc těší. především s členy kolegia děkana, se členy akademického senátu fakulty, s kolegy z vědecké ale vlastně i díky stálé pedagogické činnosti jsem v neustálém styku také se studenty, tak ucelený přehled o všem, co se na fakultě děje a co se řeší nebo čemu je třeba věnovat pozo pohledu cítím spokojenost. Dá se srovnat fakulta dnes a v době, kdy jste na ní studoval? Nepamatuji si, kolik studentů měla přírodověda před čtyřiceti lety. Dá se očekávat, že jic než nyní. Dnes máme něco kolem 4800 studentů. V čem se situace rozhodně změnila, je skuteč najdete dva studenty, kteří by měli totožné curriculum. Zkrátka, dnes si k povinnému spole každý může najít „to svoje“; nabídka předmětů v jednotlivých oborech je široká a pestrá. J analytickou chemii. A „za nás“ jsme na chemii měli první tři roky společné, teprve potom j do jednotlivých chemických sekcí. Toto dnes už téměř neexistuje, neboť mnozí naši studenti již na začátku studia. Předpokládám, že změnou prošel i zájem o „Vaši“ chemii… V porovnání s léty mého studia jsou počty studentů na chemických oborech samozřejmě vyšší. všeobecně menšího zájmu o chemii, nezapomeňte, že se nacházíme na spodní úrovni demografic Vedle toho čelíme „zdravému trendu“ – moderní mladí lidé dnes chtějí mít vše bez chemie. V zkresleném pohledu prostě chemie nemá nejlepší pověst. Na fakultě jsme se proto rozhodli t strategii: chemických oborů přibylo, zájemcům o chemii jsme nabídli nové programy, jako tř a toxikologickou analýzu, medicinální nebo materiálovou chemii. Sníženému zájmu se nám nak úspěšně čelit. Chemie zkrátka nemůže ztratit na své důležitosti. Vezměte si, co všechno se Potraviny, plasty, voda… Mě coby analytického chemika zároveň těší i mírně znervózňuje, co analyzovat a kde všude co najít. Ale s tím, myslím, stěží něco v dnešním světě uděláme. An snažit situaci zlepšovat. I ten koronavirus jednou pomine a svět se někam vrátí… Kdybyste znovu stál před rozhodnutím, co studovat, jaká by dnes byla vaše volba? Na střední škole mě bavilo snad úplně vše. Co si pamatuji, nikdy jsem neměl problémy se zn jsem, že budu chtít na vysokou školu jít. Dosažení dobrého prospěchu bylo prvořadou podmín Uvažoval jsem tehdy o medicíně, biologii a chemii. Kdyby bývala byla možnost podat přihláš jako je tomu dnes, kdo ví, jak by to nakonec dopadlo. Samozřejmě jsem tím pádem vybíral ob k přijetí. Nezapomeňte, že mladého člověka trochu strašilo vědomí, že v případě nepřijetí na vojnu a v lepším případě bude mít možnost podat přihlášku na vysokou školu až za rok. Ž vybral chemii, toho jsem nikdy nelitoval. Pane děkane, máte za sebou první roky svého působení v čele jedné z nejúspěšnějších fakult Karlovy. Zkusil byste si odhadnout, jaká bude vaše oslavenkyně za pár let? Tipovat je vždy velmi ošidné. Přírodověda spojuje svou budoucnost především s Kampusem Alb ohromná výstavba, do které nám trošku „hodil vidle“ koronavirus. Přesto nepřestávám věřit, dojde. Vždyť jsem u projektu od samého začátku v roce 2006, přičemž vláda nám Kampus přisl 2011, kdy jsem byl proděkanem pro rozvoj. A stavba je stále v přípravách. Nejsem si jistý, budu v nějaké funkci, až bude Kampus Albertov stát, ale rád bych se toho určitě dožil. Když bude Kampus Albertov stát, nemám o osud fakulty vůbec starost. Uvědomte si, že se pří stále nachází převážně v budovách, které v roce 1920, tedy v době vzniku fakulty, již stál geologickou posluchárnou najdete informace, kdy byla budova postavena a kdy byla rozšířena je „chemák“, ten vznikl ještě před první světovou válkou. Vidím to tak, že teď je ten správný čas se rozmáchnout. Abychom těch dalších sto let své s vzdělávat v prostorách, studovnách a laboratořích, které odpovídají současné vědě. Ano, je BIOCEV, kde někteří naši pracovníci získali moderní prostory, mají vše nové a krásné. Ale trošku vzdáleno od „těla“ fakulty na Albertově, ale i to se změní s další linkou metra D. Jsou okamžiky, kdy dokážete vypnout a z postu děkana na fakultu nemyslet? Samozřejmě, že to umět musím. Ale nemůže to být na dlouho (úsměv). Už v neděli se přistihu e-maily. Snažím se případné problémy řešit hned, aby mě to v pondělí neporazilo. Jinak jsem dřív relaxoval fotbalem. Protože jsem již opatrnější, chodím dnes spíše na akce fotbalového klubu a ve volných chvílích se snažím věnovat vnoučatům. Ale pravdou je, že úp dovolit nemohu. I na dovolené kontroluji online, co se děje, jestli třeba není potřeba něc podobně. O úspěších vašich studentů a absolventů se pravidelně dovídáme z médií. To musí člověka ve Třeba v poslední době se nám podařilo získávat téměř pravidelně ERC granty. Třikrát za seb biologové, předtím dvakrát chemici. To mě samozřejmě těší. Akorát si říkám, aby nám to vyd se obhajuje, což je známá věc. Kampus Albertov, dovolím si tvrdit, je i s touto záležitost Vezměte si, když přijdou mladí lidé plní elánu a chuti do vědy, musejí se mít kam posadit s sebou svůj vědecký tým. Na biologii i chemii a vlastně ve všech našich historických budo nedostatečná prostorová kapacita přiměla k realizaci vestavěných pater, úpravám suterénů, Jsem si jist, že nové prostory v Kampusu přilákají jak schopné lidi zvenku, jako jsou post úspěšné absolventy, kteří se po pár letech v zahraničí budou moci vrátit za vědou zpět „do Ohromně záslužnou roli dnes vidím v programu ERASMUS, který umožňuje lidem zvenku jezdit k ven. Nutí je naučit se žít v zahraničí a aktivně používat cizí jazyk. Studentům to rozšíří tak náchylní věřit nesmyslům, když je o nich někdo přesvědčuje. Cesty za poznáním za hrani dnes naštěstí volné, otevřené a podporované. ? Jestli si chcete přečíst rozhovor v angličtině ? [ URL "https://iforum.cuni.cz/IFORUMENG