Virtuální Havel, ale též distanční lekce FHS UK do zámoří ****************************************************************************************** * Virtuální Havel, ale též distanční lekce FHS UK do zámoří ****************************************************************************************** Dvě dámy, dva originální příběhy. Pedagožky a vědkyně Fakulty humanitních studií UK (FHS U Forum líčí, jak se spolu s kolegy postavily koronavirem vynucené krizi kontaktní a frontál Moree [ URL "https://ksos.fhs.cuni.cz/KOS-188.html"] , vyučující katedry studií občanské s učila své posluchače doslova na dálku – až do Ameriky. A orální historička Jana Wohlmuth M "https://ohsd.fhs.cuni.cz/OHSD-54.html"] dokonce přichystala šestidílný vzdělávací seriál Havla. Jak takový eduseriál připravila a kde je ke zhlédnutí, vypráví v interview na konci Studenti chtěli „orientační body“ „Na naší katedře jsme se v podstatě během prvního (březnového) týdne dohodli, že budeme po ve výuce on-line. Znamenalo to zachovat výuku podle rozvrhu v naplánovaných časech s využi Zoom či dalších platforem. Specifická situace nastala v kurzu, který jsem učila dohromady CIEE Praha – tedy s organizací, kde na semestr přijíždějí studenti z USA. Tam se výuka zce na platformu Canvas a jejím specifikem bylo to, že nešlo učit on-line kvůli časovému posun USA a ČR, ale také kvůli tomu, že studenti jsou z různých částí Spojených států. Tam bylo zavést výuková videa a strukturovat kurz zcela distančně,“ vypráví Dana Moree, která se dl interkulturnímu soužití a pedagogice. Doktorát získala v Utrechtu. Posluchačům doktorky Moree se osvědčil systém Canvas. „Je v podstatě podobný systému Moodl funkcí a je velmi přehledně uspořádán hlavně kvůli tomu, že vytváří skupiny studentů. Lze vytvořit moduly, do nich nahrát výuková videa, prezentace, otevřít diskuze mezi studenty a V komunikaci vsadila na Zoom, tedy vcelku prostý program, který se stal hitem i pro burzov nástroj, ale také potenciální investice do akcií autorské firmy. „Aplikace Zoom mi připada nejpříjemnější – hlavně proto, že v ní nejlépe ,vidím´ účastníky, pracuje s nimi přehledně Z několikaměsíční „krizové“ výuky má pár hlavních postřehů. „V první fázi karantény jsem m výuka je pro studenty hodně důležitá, hledali orientační body v nejisté situaci, potřebova a soustředit, byli vděční za kontakt,“ vypráví pedagožka, která vedle FHS UK studovala tak teologické fakultě UK (pastorační sociální práce). Kontakt s lidmi – byť na dálku – byl extrémně důležitý. „Domnívám se, že by tuto formu výu uplatnit například pro (klasické) distanční studium – bylo by možné jít do větší hloubky, distanční a kontaktní výuku. Zároveň je ale evidentní, že osobní kontakt je velmi cenný a nenahraditelný – to se pro mě ukázalo v momentě, kdy jsme se opět mohli vidět osobně,“ těš návrat ke vzájemnému potkávání. Co ji v korokrizi zasáhlo nejvíce? „Nejsilnějším momentem pro mě byl kontakt s americkými absolvují u mne kurz Identity, Culture and Cultural Misunderstanding, kde se hodně bavíme interkulturní citlivosti... Měla jsem skupinu studentů, kteří byli velmi citliví; téma je zajímavé postřehy a reflexe – a to jak ze života v Česku, tak z USA. Po vypuknutí pandemie na den odeslání zpět do USA, kde vypukla velmi složitá situace – i z hlediska života v mul společnosti. Jejich reflexe byly velmi silné – ocitli se najednou v situaci, kdy se jim to odehrávalo před očima,“ komentuje aktuální dění v Americe žena, jež si zase o kus více uvě zodpovědnost za kvalitní výuku v sociálních vědách pro občanskou společnost důležitá. Pozvání k Havlovým na e-návštěvu Význam společenských a humanitních věd dobře vnímá také Jana Wohlmuth Markupová, která zas orální historie – soudobých dějin na FHS UK. I ona byla, jako mnozí současníci, konfrontov rizik Covid-19 na výuku náhle; ze dne na den. Jak jste v březnu reagovala na náhlou absenci kontaktní výuky na FHS UK? Prvotní reakci mohu asi nejlépe pojmenovat jako vyčkávání. Pamatuji si, že jsem 10. března doučila prezenční studenty – kombinovaní studenti měli mít blokovou výuku na konci března jsme se slovy: „Tak za týden na viděnou, tedy pokud nás nezruší...“ Přišla jsem do kancelá mě uvítali slovy: „Jak sis užila svoji poslední hodinu?“ Ukázalo se totiž, že mezitím rekt Karlovy vydal rozhodnutí o zrušení výuky od následujícího dne „do odvolání“. I setkali jsm v ten den ještě jednou, zadali jsme si materiály k samostudiu, zejména video-dokumenty, a vyčkáme týden či dva a uvidíme, jak dlouho to bude trvat. Zpočátku mě to tolik neznepokoji Nicméně již v druhé půli března bylo jasné, že to bude asi na delší dobu. U nás, na pracov historie – soudobé dějiny, jsme tedy začali pomalu sondovat možnosti a plánovat náhradní v a červen. S ohledem na omezení se však ukázalo, že budu-li chtít odučit celý kurz o rodině století kontaktně i pro kombinované studenty, budu mít s ohledem na množství našich přesou problém najít víkendový termín... Tak jste vymyslela náhradní řešení. Ano. Rozhodla jsem se proto, že využiji prazvláštní situace ke dvěma věcem: k opětovnému p celého kurzu a uzpůsobení jednotlivých témat do celků, které na sebe sice logicky navazují též samy o sobě – jinak řečeno: aby fungovalo každé samostatné video i jako takové, nejen dalších dílů – a zadruhé, že se konečně naučím alespoň na velmi základní úrovni editovat v heslem „když to zvládnou youtubeři, musím to alespoň zkusit taky“ (směje se). To rozhodně jako výraz despektu vůči youtuberům, naopak mě práce některých z nich nesmírně baví! Nicmé že máme jak prezenční, tak kombinované studenty, kteří na rozdíl od prezenčních přišli o c výuku, nebylo možné jen navázat tam, kde jsme s tématem v semestru skončili, a volně pokra Bylo naopak potřeba natočit celý kurz od začátku do konce, pročež nyní je na našem YouTube podobě prakticky celý semestr. Jak se seriál rodil a jak vypadá? Videopřednášky o rodině Havlově ve 20. století jsem natočila ve formátu zhruba osmdesáti a přednášek, rozdělených do šesti dílů obvykle chronologicky a sledujících několik rovin výk vždy sevřených do určitého období. První díl je například věnován generaci prarodičů Václava a Ivana Havlových a nabízí vhled které generace prarodičů utvářela a do niž se bratři Havlovi narodili. Videa jsou navíc do ilustrativními fotografiemi a popisky, v informacích pod videem studenti najdou odkazy na tituly i s odkazy na ně, v pozdějších dílech například i odkazy na veřejně zaznamenaná pře Václava Havla. Jistě jste využívali i další videa – živé přenosy. Které nástroje se vám během karantény n Streamy, Zoom, MS Teams anebo nějaké další? Pro komunikaci s více kolegy najednou – například z akademického senátu FHS UK – mi nejvíc Teams, pro hovory „jeden na jednoho“ mi pak postačil běžný Skype. Pro korigování studentsk historických výzkumů během karantény se nám s kolegou dr. Jiřím Hlaváčkem osvědčila i jedn facebooková skupina. Jako hlavní platformu, skrze kterou jsem plně odpřednášela jeden seme jsem si však zvolila videa na YouTube kanálu našeho studijního programu, která jsou dostup přihlášení a nevyžadují, abychom se se všemi studenty sešli v jednu chvíli on-line. Jeliko během karantény řešili fůru jiných starostí – domácí výuku dětí, starosti se zaměstnáním, studentů pracuje jako OSVČ, v médiích, v gastronomii, se seniory a podobně – chtěla jsem p výuku alespoň časově flexibilní, takže si videa mohou přehrát kdykoli. Jaké máte poznatky z nuceného přechodu na e-learning? Chyběli vám studenti? Poněvadž se orientuji na orální historii, která je z principu závislá na mezilidské komuni že mi ze všeho nejvíce chybělo běžné setkávání s lidmi a možnost vidět jejich reakce, když či přednáším. Videokonference tento aspekt komunikace nikdy asi plně nenahradí, dopisování není totéž co bezprostřední (i neverbální) reakce na místě. Pokud mě však poslední měsíce pak zřejmě tomu, jak relativně rychle jsme všichni – tedy vyučující i studenti – schopni s adaptovat na nové podmínky a fungovat dál – alespoň nějak. To mě potěšilo vlastně ze všeho Poznala jste nějaké originální příběhy, případně neotřelé nápady? Co považuji za opravdu pozoruhodný výkon během karantény, byl orálně historický výzkum, kt profesor Miroslav Vaněk. Již záhy po vyhlášení nouzového stavu požádal naše „prváky“, aby díky čemuž jsme nasbírali množství dobových písemných pramenů. Ve druhé vlně jsme oslovili studenty a absolventy čili řádově skoro 300 lidí s prosbou o natočení alespoň jednoho rozh z jejich nejbližšího okolí, s kým se mohli setkávat. Aniž bychom to na počátku čekali, seš několik desítek rozhovorů, vzniklých přímo v období nouzového stavu. Ačkoli historici obvy výzkum minulosti, jsem moc ráda, že jsme zde dostáli své orientaci na dějiny soudobé a byl zareagovat téměř okamžitě. Už nyní tak máme množství pramenů, jejichž další využití jsme h června diskutovali na hradě Sovinec a již nyní máme podaný návrh na projekt, v němž bychom úsilí“ rádi navázali a rozšířili ho.