Stoletá Přírodovědecká fakulta slavila v Karolinu ****************************************************************************************** * Stoletá Přírodovědecká fakulta slavila v Karolinu ****************************************************************************************** Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, s vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se uskutečnila oslava 100. výročí založení fakulty Univerzity Karlovy. Stalo se tak v rámci slavnostního zasedání Vědecké rady Přírod ve Velké aule Karolina Univerzity Karlovy dne 24. června 2020. V úvodu připomněl rektor Tomáš Zima nejen události, které na den přesně před sto lety před přírodovědy, ale i obnovu výuky na fakultě po konci války 18. června 1945. Vedle historick rektor zmínil i významné osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do vývoje a dobrého jmén získaly prestiž a významné postavení nejen v České republice, ale i v mezinárodním měřítku absolventům, studentům i jejich učitelům hodně dalších úspěchů při rozvoji nového poznání střípků vědění do mozaiky znalostí naší společnosti,“ uzavřel své vystoupení rektor Zima. Slavnostní zasedání pozdravil i zástupce diplomatického sboru Jeho excelence pan Kaoru Shi velvyslanec Japonska v České republice. Pan velvyslanec netajil nadšení ze skvělých vztahů dlouhodobě panují mezi oběma zeměmi. Vždyť Velvyslanectví Japonska v ČR (respektive z počá ČSR) existuje s přestávkami téměř tak dlouho jako Přírodovědecká fakulta. Stoletému vývoji fakulty a jejímu rozvoji se ve svém vystoupení věnoval i Jiří Zima, děkan fakulty UK. „Měl jsem štěstí, že jsem do funkce děkana nastoupil po předchůdcích – děkanec Kořínkovi, Petru Čepkovi, Karlu Štulíkovi, Pavlu Kovářovi a Bohuslavu Gašovi, kteří fakult posouvali vpřed, takže dnes patří k uznávaným a výkonným vědeckým pracovištím,“ konstatova Jak dále děkan poznamenal, budoucnost fakulty vidí ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou U fyzikální fakultou UK, a to v rámci připravované výstavby Kampusu Albertov. „Nejsme naivní si mysleli, že se nám současná všeobecná krize vyhne, ale investici do vzdělání a vědy by nemělo. To tvrdím i s vědomím toho, jak společensky vysoce prospěšně se v současné době an kolegové z BIOCEVu,“ zaznělo mimo jiné z úst děkana Zimy. Vrcholem slavnostního zasedání Vědecké rady v Karolinu se stalo udělení 32 stříbrných meda Přírodovědecké fakulty významným osobnostem, které se zasloužily o rozvoj fakulty a jejích vědních oborů. Radim Perlín, předseda Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UK, se v závěru slavnost svém projevu zamyslel nad tím, proč a čím to je, že je Přírodovědecká fakulta UK dlouhodob „Právě jsme měli možnost seznámit se s řadou významných badatelů, vědců, kteří jsou schopn své výsledky ve světovém srovnání a kteří vedou celou řadu výzkumných mezinárodních týmů. se může navíc pochlubit vzdělávací rolí, vychovala stovky excelentních badatelů i tisíce k osobností, které se úspěšně zapojily do společenského života, často v rámci celého světa. vyslovit hypotézu: Úspěšnost naší fakulty se odvíjí od velké míry respektu, tolerance a od současně i přátelského prostředí mezi studenty a pedagogy. Vedoucí představitelé fakulty v pluralitu názorů, postojů, stanovisek.“ V tom podle zástupce akademické samosprávy Perlína tkví základ úspěchu. Akademická samospr svorníkem mezi pedagogy a studenty, mezi jednotlivými obory a specializacemi. Předseda sen připomněl nezanedbatelnou roli studentských spolků, které nabízejí bohatý spolkový život, seberealizaci každého jednotlivce a posilují skvělý vztah mezi fakultou a studenty. Právě zástupci studentů, kterých je dnes na přírodovědě téměř pět tisíc, patřilo v Karolin Jan Pačes, místopředseda Akademického senátu PřF UK, nejdříve poděkoval za to, že vedení f hlas studentské samosprávy. Jak dále uvedl: „Studenti doktorandi, kteří se často podílejí činnosti, se díky atmosféře a vztahům na fakultě mohou cítit jako respektovaní budoucí kol učitelů, od kterých mohou očekávat spíše pomocnou ruku než povýšenost a přehlížení. Za to Slova díků a narozeninové blahopřání zazněly i z úst Miroslava Bobka, ředitele Zoologické města Prahy, který přišel svou alma mater pozdravit, malinko zavzpomínat a především vyslo spolupráce mezi institucemi v Troji a na Albertově dále rozvíjela. Pak už se Velká aula Karolina rozezněla tóny skladeb Ludwiga van Beethovena, Gideona Klein Dvořáka v podání Pro Arte Trio Prague (Marie Fuxová – housle, Zbyněk Paďourek – viola, Jit – violoncello). Aby byl dojem ze slavnostního půldne dokonalý, každý z návštěvníků si vedl zážitku odnášel domů i výpravnou, téměř dvousetstránkovou publikaci mapující vše podstatné oslavenkyně, od historie až po současnost. Že bylo toto vědecké zasedání rady výjimečné, o tom svědčil i zasedací pořádek: v prvních prorektoři Filozofické fakulty a Přírodovědecké fakulty, děkani Filozofické fakulty, Matem fakulty, Farmaceutické fakulty a Pedagogické fakulty a celou slavností provázel proděkan P fakulty Jakub Langhammer. Čestné místo tedy obsadili zástupci všech oborů, které byly na s přírodovědě vyučovány a následně z nich vzešly fakulty nové. Osobnosti, které v Karolinu převzaly stříbrné medaile. [ URL "https://www.natur.cuni.cz/fa laureati-pametnich-medaili-prirodovedecke-fakulty-1"]