FSV ****************************************************************************************** * Zkoušet studenty on-line už umíme, ale má to i právní otázky ****************************************************************************************** Ve svých teprve 35 letech je čerstvě profesorem, ale řeší také spoustu agendy coby studijn Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Pro Ladislava Krištoufka byla „koronav hektickým obdobím. „Myslím, že v rámci možností bylo mnoho našich vyučujících kreativních. uvést netriviální ladění našeho Meetu se studenty, který byl zároveň streamován na Instagr aby byl každý slyšet na obou platformách, aby nás studenti oba viděli a zároveň nikde neby úplná legrace nebyla... Ale zvládli jsme to,“ vzpomíná na události minulých měsíců. Jak to v březnu u vás začalo? Jak jste zareagovali na nemožnost frontální výuky? Oznámení mě samotného zastihlo uprostřed přednášky z ekonometrie, kdy mi volala paní děkan Tejkalová; takže to bylo velmi naživo. Po přednášce jsem odešel na děkanát a začali jsme s řešit. Tušili jsme, že se nejedná o krátkodobé omezení, osobně jsem počítal s omezeními ve do konce dubna, což se nakonec ukázalo docela blízké realitě. Prioritou bylo začít vyučova možno ihned... A v řádu dnů vedení rozeslalo základní pokyny k přechodu výuky na on-line f Určili jste nějak centrálně, jak se má dálkově učit? Volba přístupu byla ponechána na jednotlivých institutech, katedrách a vyučujících, flexib tomto klíčem. Po prvních několika týdnech proběhla kontrola způsobu výuky, kdy každý vyuču krátký report o způsobu výuky, změnách hodnocení a změnách kontroly studia, a zároveň jsme elektronické šetření mezi studenty, abychom identifikovali možné problémové předměty. Co jste zjistili? Ukázalo se, že jich je naprosté minimum. Studenti naopak často přechod na distanční výuku více kontaktní formu vyjádření názoru studentů jsme zorganizovali dvě on-line setkání se s přes Google Meet se streamem na Instagramu: jedno s paní děkankou a se mnou (pro studenty a s paní proděkankou pro zahraniční styky a členkou kolegia děkanky pro mezinárodní a cizo programy (setkání pro naše studenty cizojazyčných studijních programů). Sociální sítě – ko Instagram anebo Twitter – byly v tomto období obecně důležitým komunikačním kanálem. Které nástroje se vám nejvíce osvědčily k samotné výuce na fakultě? Šlo o standardní kombinaci nástrojů. FSV UK funguje v prostředí Google; „kontaktní on-line probíhala primárně přes Google Meet, ke kterému se připojila komunikační platforma Zoom. P státní zkoušky, které proběhly na jednom z našich institutů kompletně on-line, a pro obhaj prací byla použita platforma MS Teams, a to na doporučení rektorátu UK. Pokud někdo volil místo streamování, což byl i můj případ, tak jako velmi jednoduchá a efektivní se ukázala Jak jste pokrývali a pokrýváte „zkouškové“? Zkouškové období už se neslo v duchu rozvolňování opatření, nicméně pro zvládnutí státních přijímacích zkoušek a standardních zkoušek za často se měnících podmínek mnoho vyučujících distančního způsobu zkoušení. Ústní zkoušení se standardně drželo ve stejných prostředích písemné zkoušky většinou byly a jsou uskutečňovány přes Moodle, či došlo k úpravám podmíne přes eseje, úkoly a podobně. Byli nějací pedagogové FSV UK, kteří se stali „tahouny“ a významně pomohli s e-výukou? A j případně překážky – například u seniornějších kolegů či IT? Myslím, že fakulta i instituty k celé situaci přistoupily velmi zodpovědně. Instituty měly kontaktní osoby pro on-line výuku; v kolegiu máme standardně dr. Jiřího Remra, který zajiš e-learningu a nových vzdělávacích platforem. Začátek se samozřejmě neobešel bez komplikací, jelikož na takovou situaci nikdo nebyl přip úrovni fakulty, či rektorátu, ale ani globálně. Platformy byly přetížené, chyběly licence, nařízení byly často nejasné a zmatečné... Nebylo to jednoduché. Tady by bylo na místě poděkovat studijnímu odboru rektorátu a také p Mileně Králíčkové, jejich pozice oproti samotným fakultám byla jistě ještě živější. Po prv hektických týdnech se podařilo nastavit velmi efektivní komunikační kanály a situaci, odvá velmi dobře zvládnout. V další fázi vývoje jsem si velmi cenil informací a podpory z Centr vzdělávání UK. A když už jsem začal děkovat, tak samozřejmě poděkuji i směrem k jednotlivým institutům, v sekretariátům, protože někdy míra nutné kreativity nebyla nízká, a určitě i směrem k děkan studijnímu oddělení a oddělení zahraničních styků, ostatní se snad neurazí, ale tato dvě o největším tlakem. Když to shrnete, jaké máte hlavní poznatky z nuceného přechodu na e-learning? Hlavním poznatkem je, že „to jde, když se chce“, tedy spíše když se musí. Je jasné, že pro je bezkontaktní výuka problematická. Zároveň jsme si ale jako vyučující mohli uvědomit a v některé věci jdou dělat jinak a efektivněji. Časová investice do nové technologie či postu v řádu hodin či pár pracovních dní, ale dlouhodobě se investice vrátí. Je to podobné jako MS Wordu do LaTeXu: z počátku se to může zdát náročné, ale ušetřené nervy a rozčarování na sázením Wordu za to ve finále stojí... U distanční výuky a zkoušení je to podobné. Zásadní je za kapitolou letního semestru 2020 dveře a nevracet se zpět ke „standardu“, ale vybrat si vhodné postupy a návyky, které výuk pokračovat s nimi dále. Z mého pohledu zodpovědný vyučující alespoň část nadcházejících pr přepracování sylabů svých předmětů pro zimní semestr, aby již stavěly na nových poznatcích Změní se nějak i zkoušky? Jak se dá inovativně zkoušet na dálku? V současné době vidím omezení a výzvy hlavně v právní stránce věci než té technické. Platf je mnoho. Není nic těžkého zkoušet studenta přes Meet, Zoom či Teams, těžší je být si jist legálně v pořádku. Osobně jsem byl v komisi pro státní zkoušky na Institutu ekonomických s které probíhaly přes MS Teams. Vše proběhlo úplně bez problému. Zároveň ovšem vím, kolik h to stálo sekretariát institutu a garanty programů, aby vše takto bez problémů a legálně sp proběhnout. U písemných zkoušek je situace paradoxně složitější. Osobně se kloním k tomu, že je chybou přenést původní způsob zkoušení on-line. To totiž často nejde. Je zapotřebí vymyslet jiný který v on-line prostředí dává smysl. Například jak zamezit tomu, aby student nekopíroval webu? Buď ho můžeme kontrolovat z pěti kamer, což ale v realitě pro dvacet studentů naráz provést, anebo vytvoříme takovou písemku, kde student prokazuje, že látce opravdu rozumí, náročnější pro tvůrce testu. Pro „memorovací“ předměty to samozřejmě může být problematick ptejme, jestli dává smysl je vůbec mít, či jak je vhodně testovat. Využijete nějak získaných poznatků do budoucna ve výuce na celé fakultě? Jako fakulta jsme dosti decentralizovaná, pokyn shora nepřijde. Dbáme však na to, aby si v uvědomili, že situace z letního semestru se může v nadcházejícím akademickém roce opakovat být připraven. Osobně plánuji přes prázdniny předtočit celý semestr. I kdyby byla situace se takový materiál bude studentům hodit.