Vědecké úspěchy Michaela Mikáta řídí kyjorožky ****************************************************************************************** * Vědecké úspěchy Michaela Mikáta řídí kyjorožky ****************************************************************************************** Objektem jeho vědeckého bádání se staly samotářské včely kyjorožky Ceratina nigrolabiata. stejně jako u obratlovců (a v ideálním případě i u člověka) se oba rodiče starají o své po blanokřídlého hmyzu spíše nevídaný. Seznamte se s Mgr. Michaelem Mikátem z Přírodovědecké počátkem června obdržel Cenu rektora za mimořádné vědecké výsledky za rok 2019 ?. S Michaelem, kterému se podařilo prorazit na stránky jednoho z nejprestižnějších periodik Proceedings of the National Academy of Science o the United States of America /PNAS/ totiž prvoautorskou publikaci, ve které objevil, popsal a přesvědčivě doložil obourodičovskou pé včel), jsem se setkala u tzv. kamenného stolu. A to pár dní před slavnostním předáním ceny několik měsíců později, než byl původní termín. Mohl za to covid, jak jinak. Michaeli, přibližte mi, proč je vámi objevené chování u včel kyjorožek, které dosud známé unikátní. Lidé si mohou říkat, k čemu to vlastně je? Je třeba říci, že jde o základní výzkum, ve kterém jsou pozorování zaměřena na poznání zák Ten můj výzkum je zajímavý v tom, že u včel je možné pozorovat paralelu s chováním dalších U savců obecně je péče, na které se společně podílejí otcové a matky, mnohem častější, vys přibližně u deseti procent druhů, u primátů je ještě o něco častější. Jelikož my lidé jsme „obourodičovskou“ péčí, nabízí se tedy i paralela s chováním lidí. Ale právě když studujem je dobré pozorovat jeho nezávislý vznik. Jinak řečeno, není nic výjimečného, když určitý d chování od předka, který toto chování již měl. Teprve na základě studia několika nezávislý kterých se dané chování vyskytuje, můžeme usuzovat obecné vlastnosti evoluce tohoto chován bylo řečeno, obourodičovská strategie je unikátní a dosud u včel neznámá, a rovněž u hmyzu neobvyklá. O včelách se vůbec v poslední době hodně mluví… Ano, je to populární taxon z pohledu ochrany přírody. V současnosti se řeší úbytek opylova hmyzu obecně. Abychom tyto problémy mohli řešit, je zásadní znát, jak jednotlivé druhy žij požadavky každého druhu závisejí na jeho způsobu života. Jak jste vlastě obourodičovské chování u kyjorožek odhalil, byl to váš záměr? Přiznávám, bylo to trochu náhodou. Můj školitel Jakub Straka se dlouhodobě zabývá evolucí a chtěl studovat vznik sociálního chování. Ze včel je samozřejmě obecně nejpopulárnější vč Ta ale není dobrým druhem pro studium vzniku sociálního chování – jelikož sociální chování v dávné minulosti, tak je přímo o tomto vzniku obtížné něco usuzovat. Pro studium vzniku s chování jsou mnohem vhodnější druhy, u kterých vzniklo teprve nedávno, případně které jsou samotářského a sociálního chování. Zhruba před devíti lety mě Jakub vyslal studovat právě obvykle hnízdí samotářsky, ale předpokládal u nich možnost tzv. sociálního hnízdění. Sociá mi podařilo objevit u našich druhů až po několika letech výzkumu. Naopak obourodičovskou p nečekal, se podařilo najít už v prvním roce. Ale trvalo další roky, než se podařilo toto z a doplnit. A co bude dál? Určitě budu v tématu pokračovat. Jsem člověk, který rád expanduje, nechávám se inspirovat mě zajímají a baví. Zároveň dost nerad rozpracované téma úplně uzavírám. Plánuji v Praze n dokončit doktorát a následně zaujmout postdokovou pozici na kanadské York University [ URL www.yorku.ca/index.html"] v Torontu a v Německu na Martin Luther University of Halle-Witte "https://www.uni-halle.de/?lang=en"] pod vedením předních odborníků na chování včel. Nasto letos v listopadu, pokud to okolnosti dovolí. Rád bych pokračoval ve studiu tématu evoluce chování včel kyjorožek, ale v širším pohledu: strategie co nejvíce druhů v rámci celého světa, zjistit jejich obecné vlastnosti chování dalšího. Rozumím správně, že včely se chovají rozdílně podle lokality? Určitě nejen podle lokality, ale i v rámci jednoho místa nebo třeba v různých obdobích jed platí, že v teplejším klimatu zvládají přivést na svět a postarat se o více generací za ro podporuje sociální chování. Proto bylo těžké u nás toto chování kyjorožek pozorovat, jsme hranici areálu jejich výskytu. Kde a jak kyjorožky žijí? A čím si vás právě tento druh získal? Na rozdíl třeba od včel medonosných hnízdí v suchých větvích s duší, měkkou dření ?. Jsou drvodělek (jedny z největších příslušníků čeledi včelovitých, mohou dosahovat velikosti až lidi asi spíše potkávají než ty „moje“ kyjorožky. Vždy jsem chtěl studovat hmyz. Převedeno na oblast mého výzkumu tvrdím, že entomolog jsem rodičové jsou biologové a odmalička mě k biologii, a především k hmyzu vedli. Byl a je to vždy přišel velice zajímavý. Ovšem nejdříve jsem se zabýval vážkami. Velkou část svých zák středoškolských let jsem strávil v přírodní památce Na Plachtě u Hradce Králové, kde jsem vážek. Podařilo se mi nalézt i šidélko ozdobné, které bylo v České republice již považován Na biologických soustředěních ještě hluboko před vysokou školou, které se pravidelně odehr (vesnička v podhůří Železných hor, kde se na táborové základně každoročně koná Letní odbor mladých chemiků a biologů, čili zcela zásadní akce, která nesmí minout žádného milovníka p chemických pokusů – pozn. red.), jsem měl vedoucího, který je mým současným školitelem. By mě pro evoluci sociálního chování a její studování téměř nadchl. Logicky jsem tedy současn univerzitu vstoupil do jeho výzkumného týmu, kde jsem se začal zabývat evolucí sociálního poté, co jsem objevil obourodičovskou včelu, tak se k tomu přidalo i studium rodičovského A ta „vaše“ kyjorožka Ceratina nigrolabiata je výjimečná v čem? Má samce, kteří přežívají po celou hnízdní sezonu a hlídají vstup do hnízda. Samec C. nigr hnízdo opustí a je vystřídán jiným samečkem, zkrátka nevydrží v jednom hnízdě po celou sez zdát, že sameček-ostraha nic nedělá a „jen“ hlídá. Ale to je velmi zkreslená představa! Vc totiž velmi zranitelný, a kdyby na něj vyrukovali mravenci nebo škvoři nebo jiní nepřátelé by mohli celé hnízdo sežrat. Sameček proto hlídá a tím umožňuje samičce létat do větších v kdyby ho neměla. Musela by se rychle vracet, žila by v obavě, jestli jí doma někdo neškodí Kyjorožky jsou unikátní i v tom, že pečují o potomstvo i v jeho dospělosti. A to není obvy ani třeba u obratlovců. V mírném pásmu se toto chování vysvětluje, že to dělá proto, aby j přežili zimu. To celkem dává smysl. Já se domnívám, že jde o chování zděděné od tropických něco takového rozhodně nepotřebovali. Hypoteticky to může být záměr matky, aby tak některé přiměla hlídat vchod hnízda. U včel medonosných se život jedinců počítá na měsíce, královen na roky. Jak je to u kyjoro Jsou docela extrém v tom, že mají krátký larvální vývoj, který od vajíčka do dospělce trvá Poté ale dospělci žijí déle než jeden rok. Dokonce i samci! Japoncům, kteří dělali výzkum v klecích, se některé samice dožily i čtyř let. Přičemž u nás zimu přečkávají ve stádiu do tomto období, tedy v červnu a červenci, se líhnou, pak jsou krmeni, aby byli schopni zimu Michaeli, jste včelař a máte rád med? Nejsem včelař a med jím, jen když ho od někoho dostanu. ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░ Mgr.░Michael░Mikát░pochází░z░Hradce░Králové,░tamtéž░vystudoval░Biskupské░gymnázium░Bohusla brouky░a░motýly;░maminka░se░dlouhodobě░angažuje░v░ochraně░přírody░a░zabývá░se░především░pl Bakalářské░studium░Michael░absolvoval░na░Přírodovědecké░fakultě░UK░v░oboru░zoologie░[░URL░ ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░