Jurajda: Když všichni začneme šetřit, všichni přijdeme o práci ****************************************************************************************** * Jurajda: Když všichni začneme šetřit, všichni přijdeme o práci ****************************************************************************************** Ve čtvrtek 25. června proběhl první z webinářů z cyklu Česko! A jak dál? [ URL "https://ce CAJD-1.html"] na téma „Ekonomická krize na obzoru. A jak dál?“ Hostem byl významný český e Štěpán Jurajda, Ph.D. z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy. série webinářů na aktuální celospolečenská témata je otevřít diskuzi s širokou veřejností předních odborníků iniciovat i možné návrhy řešení. Podle prof. Jurajdy je současná ekonomická krize vzniklá koronavirovou pandemií zcela odli které jsme zažili dříve. „Tato krize nevznikla tak, že by v ekonomice byly nakumulované ně vztahy. Vznikla vládním zásahem, který byl na začátku samozřejmě opodstatněný, ale vytváří nejistoty. Hloubka krize bude záležet na tom, jak efektivně dokážeme ekonomiku zase nastar Podle ekonoma Jurajdy je zcela zásadní investice do Chytré karantény 2.0, i když to v souč vypadat jako zbytečné, protože teď máme dostatečnou kapacitu. Musíme být ale připravení. „ že i když se objeví lokální ohniska onemocnění, že to máme pod kontrolou a nebudou panikař se lidé budou bát, omezí nakupování, nepošlou děti do školky, a ekonomika se zabrzdí samov přirovnal to do investic do armády nebo hasičů: „Je fajn mít hasiče, i když zrovna nehoří. Dobře je to vidět i na příkladech zemí jako Švédsko a Dánsko. „Švédsko nezavedlo plošné re opatření, nezavřeli obchody a restaurace, ale ekonomické dopady tam jsou podobné jako v Dá plošným opatřením. Lidé se bojí, omezili spotřebu, a proto klesla i švédská ekonomika,“ vy Cena lidského života Evropská Unie by měla koordinovat, jak měříme stav epidemie, jak sdílíme výsledky, s cílem vzájemnou důvěru a neuzavírat hranice zbytečně. To samé platí i pro vývoj vakcín. „Je jedn vývoj odehrává, záleží, kdo jej financuje. Je důležité, aby EU byla zapojena do konsorcií případné vakcíně přístup.“ Prof. Jurajda vysvětloval i obrovské investice do vývoje vakcín být stoprocentně jistí, že nemá vedlejší účinky, proto je vývoj nových vakcín tak drahý. I zdánlivě obrovské, ale v porovnání s náklady plošných ekonomických omezení jsou zanedbatel Zatím ještě nevíme, jaké budou dopady související s přerušením zdravotní péče. „Přerušení péče a neakutních výkonů je také unikátní pro tuto krizi, to se při poslední ekonomické re minulých ekonomických poklesů ale víme, že v době recesí je typicky méně úmrtí, protože li jezdí autem a je tedy méně dopravních nehod, lidé jsou také méně přepracovaní.“ Naopak ale nárůst sebevražd souvisejících s dlouhodobou ztrátou zaměstnání. Nejde jen o peníze, ale i a ztráty smyslu života. Když budeme všichni utrácet, všichni na tom budeme lépe Prvotním úkolem vlády bylo zabránit likviditní krizi a rozpadu vztahů mezi zaměstnanci a z čemuž slouží například kurzarbeit a další opatření. Druhým úkolem státu je podpora domácí export a investice firem. Důležité jsou teď správně mířené investice vlády – do podpory do infrastruktury, vzdělávání, vědy a výzkumu.“ Cílem vládních opatření není kompenzovat ztráty všech podnikatelů a ztráty všech domácnost celé ekonomice tím, že najdeme správná místa, kde podpora roztočí kola ekonomiky. „Když dá mně, nebude to moc užitečné pro ekonomiku – jsem profesor, nemám strach, že zítra přijdu o pomoc nepotřebuji a peníze bych spíše ušetřil. Naopak rodina v existenční krizi případnou hned utratí, a tím jí dodá takzvaný multiplikační efekt,“ vysvětluje. Podle prof. Jurajdy by se tak běžný člověk, který nečelí existenčním problémům, měl chovat „Nákupem či návštěvou restaurace podpoříme celou společnost. Když budeme standardně utráce budeme lépe, protože méně lidí přijde o práci.“ Home-office fungují, protože se týmy znají „Mnoho firem zjistilo, že lze pracovat z domova. A pravděpodobně to více firem začne využí budou v práci setkávat pouze na porady,“ míní prof. Jurajda. Zároveň ale upozorňuje, že tý teď fungovala, protože pracovní týmy už existovaly, byly založené na základě osobních inte všechny interakce, především ty kreativní, lze stejně efektivně převést do online světa: „ fungují jinak, když jste fyzicky přítomní, ať už díky neverbální komunikaci nebo proto, že potkáte předem na chodbě. Firmy se budou muset naučit, kde vzniká kreativita, nové vazby a kombinovat online a osobní interakce ve výrobním procesu.“ Genderový aspekt krize a investice do vzdělání „Krize dolehla více na ženy. Měly více práce doma a zároveň byla krizí zasažena více povol převážně ženy,“ míní ekonom, i tak ale věří, že do budoucna by to ženám mohlo pomoci: „Fir jde pracovat z domova a mohly by tak nabízet více pozic pro ženy-matky.“ „Teď je ideální doba doplnit si vzdělání,“ dále radí prof. Jurajda lidem, kteří díky krizi Podle něho je vzdělání investice s vysokou přidanou hodnotou: „Důsledky v pozitivním slova celá společnost. Vzdělanější lidé žijí nejen úspěšnější, ale i například zdravější život.“ klasické školní docházky ještě více prohloubil rozdíly k přístupu ve vzdělávání. „Krize ro žáky z rodin, které dětem se školou pomáhají, a rodinami, kde je přístup méně podporující. na to v následujících měsících zaměřit,“ zdůraznil. prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D. Působí jako vědecký pracovník CERGE-EI (společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a rady vlády) a také Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Má bohaté zahraniční zkušenosti University. Ve své vědecké práci se zabývá především ekonomií práce a souvisejícími tématy