Sáhli jsme si na hranice techniky, ale didakticky se posunuli dál ****************************************************************************************** * Sáhli jsme si na hranice techniky, ale didakticky se posunuli dál ****************************************************************************************** Na začátku byl chaos. Podobně jako ostatních šestnáct fakult prožívala i ta pedagogická po nouzového stavu šok. I když řada akademiků už měla zkušenosti s online výukou díky kombino teď museli na moderní metody najet všichni. „Uviděli realitu v praxi a byli absolutně kons co nastalo,“ popisuje otevřeně proděkan pro rozvoj PedF UK a člen katedry biologie a envir studií [ URL "https://pages.pedf.cuni.cz/kbes/"] Vasilis Teodoridis [ URL "https://pedf.cu PEDF-1344.html"] . Krize, která zasáhla každého, ale nakonec všechny spojila. Vedení fakulty dalo vyučujícím, za podpory Střediska informačních technologií a rektorátu, všechny dostupné online nástroje. Už před rokem prošli zaměstnanci PedF školením firmy Mic seznámeni s možnostmi aplikace Google classroom a Moodle, a tak proděkan pro rozvoj navrhl distanční výuku programy MS Teams, jelikož byly v ceně softwarového balíčku. Nejprve ale b vše znovu zopakovat. „Vytvořil jsem krátké instruktážní video s podrobným manuálem, jak kr postupovat, a poslal ho kolegům i vedení fakulty. Pak ovšem nastaly další problémy s přihl které najednou nikdo neznal,“ přiznává Vasilis Teodoridis. Studentům dal prvních čtrnáct d řešily technické otázky, čas na to, aby se do systému přihlásili. „První přednášku jsem na klasického rozvrhu na pondělí. V neděli kolem 22 hodiny večer mi přišly od sedmi studentů nemůžou přihlásit a ať to tedy zařídím. Nějak jsme to spolu vyřešili a distanční výuka zač Teodoridis. Nekonečný monolog Technologiím fandí, ale rozhodně nejsou všespásné. Bez příkras popisuje, jak bojoval s ano vnějšími vlivy domácího prostředí. Kvůli kvalitě přenosu a srozumitelnosti výkladu měli st mikrofony, přičemž třeba z dvaceti virtuálně přítomných viděl Teodoridis jen čtyři obličej zastupovaly iniciály jmen. „Představa, že někomu dáte mikrofon a pustíte ho ke slovu, je n skutečnosti sedíte několik hodin u počítače a povídáte si sám se sebou. I v klasické předn málokdo zvedne ruku, aby se zeptal, ale můžete sledovat výrazy tváří a dedukovat z nich, z srozumitelný.“ Nepřipravoval si jen čistě frontální výklad, ale také kreativní materiály s videy či kvízy narazil na technické limity. „Když učím geologii, popíšu klasicky šest tabulí, a teď namal počítači třeba šrafy! Také kamera má svá omezení. Pokud chcete ukázat například detaily ho u rostliny její diagnostické znaky, nedokážete je dokonale zaostřit, a navíc nevíte, jak t druhé straně.“ Opět mu chyběl sociální kontakt, protože při natáčení nemohl se studenty ak Upřímně přiznává, že i když je dobře didakticky vybaven, jeho videa mohla po pár shlédnutý jednotvárně. Ve třídě by „šutry“ rozhodil mezi skupinky studentů a ti by je sami aktivně p diskutovali o nich a zapojili by se i motoricky, protože by si je mezi sebou vyměňovali. H živá. Dostát srozumitelnosti, nenudit a předávat informace skutečně efektivně je podle Teo dálkové výuce asi to nejnáročnější. Improvizace nutná S tím souhlasí i jeho kolega Karel Vojíř, který vedle KBES [ URL "https://pages.pedf.cuni. působí i na katedře chemie a didaktiky chemie [ URL "https://pages.pedf.cuni.cz/kch/"] . „ začít uvažovat o obsahu vyučované látky jinak. Vybrat z kurzů to nejdůležitější, co opravd potřebujeme a v čem se mají zlepšovat,“ vysvětluje pedagog. V letním semestru učil biologi primárně formou cvičení, která vyžadují práci v laboratoři, a bylo potřeba v nich nějak po vyhlášení nouzového stavu. Pořizoval tedy fotodokumentaci doposud získaných materiálů, aby doma navázat na již započatou práci. Dále bylo nutné zcela přenastavit formu laboratorní výuky, což se nakonec ukázalo jako vel „Zkušenosti z laboratoří jsou skvělé, ale mnohé experimentální základy lze provádět i impr karanténě si tak mohli studenti vyzkoušet, jak vypadá realita české školy, v níž jim bude dokonalé laboratorní vybavení,“ dodává Vojíř. I na to jsou studenti obvykle připravováni. běžném provozu se musí provizorní podmínky uměle navozovat, v době karantény a práce z dom realitou. K pokusům se tak využívaly běžně dostupné přípravky a potraviny jako ocet, drožd svíčky… Nicméně i když se změnily pomůcky, stále se kladl důraz na vědecké myšlení, o něž Obě strany postupně ztrácely ostych a vzdálená komunikace se stávala osobnější. „Obvykle p pedagog ke studentovi do pokoje a naopak,“ komentuje Vojíř. „Bezprostřednost a fakt, že ře problém, nás spojily. Součástí univerzitního vzdělání je spoluzodpovědnost. Pokud studenti jim příležitosti rozvíjet to, co je zajímá, a posouvat se dál, což se v této nenadálé situ podpořilo. S těmi, kdo mají o obor skutečný zájem, jsme byli v prakticky neustálém kontakt experimenty žili bez ohledu na to, zda byl víkend nebo večer,“ oceňuje pedagog. I amatérské video pomůže Dagmar Říhová [ URL "https://iforum.cuni.cz/IFORUM-16707.html"] z katedry biologie a envir studií začala díky nejistým studentům připravovat návodná videa, jak pracovat s mikroskope cvičeních, která ještě probíhala tradiční prezenční formou, si totiž někteří stěžovali, že co by měli. „S mikroskopem pracuji celý život, takže vím, jak ho seřídit na své oči, doved velikost zkoumaného objektu i to, jak se bude chovat. Natáčet celý proces na kameru mě nap to pro mě opravdu náročné a vzniklá videa skutečně amatérská. Ale díky tomu je na nich pěk by studenti pod mikroskopem (ne)viděli – stejně jako já začátečnice s kamerou,“ popisuje D Díky distanční výuce začala zlepšovat také vlastní hlasový projev. „Během prvních tří týdn k závěru, že pro posluchače musí být velice otravné mě hodinu a půl poslouchat. Učím se te artikulovat, precizně vyjadřovat a použité odborné termíny jasně a ihned vysvětlovat. Je t důležité, jelikož to, co ze mě v období karantény zbylo, byl prakticky jen hlas. Nejsem za odvážná, abych vyslala sama sebe do éteru i s obrazovou přílohou,“ přiznává bioložka. Z re vidí, že její snaha na sobě pracovat přináší výsledky. Ti, kdo se zapojili do jejího nepov v Moodle, odpovídali na zadané otázky správně, a tak bylo zřejmé, že materiály pečlivě pos dávaly jim smysl. Diktafon proto plánuje využívat i při běžné výuce a nadále poskytovat st přednášek. „Velmi pravděpodobně se jim s mou nahrávkou pracuje lépe než se mnou samotnou, vypínám,“ směje se Dagmar Říhová.