Michaela Hrubá se chystá odrazit ještě výš ****************************************************************************************** * Michaela Hrubá se chystá odrazit ještě výš ****************************************************************************************** Od patnácti let se pohybuje ve vysoké atletice. Vždyť už dokázala flopem překonat laťku ve centimetrů. Seriál Sportovci UK přináší rozhovor s Michaelou Hrubou [ URL "https://www.atl reprezentace/medailony-atletu/michaela-hruba/"] , studentkou Fakulty tělesné výchovy a spo roční zdravotní pauze touží po atmosféře velkých závodů. Patrně nemůže být pro nikoho těžší vrátit se tam, kde byl před zraněním, jako pro sportovc patříte-li mezi nejlepší ve své disciplíně a pravidelně se prosazujete na významných evrop světových akcích. Během zdravotní pauzy se vaše tělo snaží vzdorovat, vždyť už si během up tolikrát „sáhlo“ na dno. Navíc se vám hlavou honí myšlenky, zda právě se zraněním nepřišel „normální“ život. To ale není případ Michaely Hrubé. Setkaly jsme se na tréninku na Stadionu Evžena Rošickéh míst, jsou-li vůbec nějaká, která by v České republice mohla konkurovat s geniem loci toho svatostánku. Právě zde můžete skoro denně potkat dlouhonohou blonďatou dívku. Z každého je všeho co udělá, je znát vnitřní klid a absolutní soustředěnost. „Má to v hlavě nastaveno tak, že brzy může skákat dva metry a stát se světovou výškařkou v medaile. Je radost s ní pracovat, navíc je cílevědomá a pracovitá,“ hodnotí svou svěřenkyn (bývalý reprezentant ve skoku do výšky s osobním rekordem 234 cm, držitel např. bronzové m MS v Budapešti a na LOH v Athénách v r. 2004 – pozn. red.). Ten spolu s Františkem Ptáčník československý, resp. český sprinter, např. bronzový z halového ME 1987, kde zaběhl dosud rekord 6,58s v běhu na 60 m – pozn. red.) připravují Michaelu nově, zhruba rok a půl. „Naš začala výronem kotníku támhle u té fotbalové branky,“ ukazuje a vrací se o rok zpět Franti Toto zranění nastalo jen krátce poté, co se Míša pomalu začala zotavovat po zranění kolene „Snažíme se spolu dostat se zpět, ale chvilku to potrvá. Nechceme nic uspěchat,“ dodává Pt Míšo, jak se máte? Momentálně, po roční pauze zaviněné zraněním kolene, jsem zcela zdravá výškařka. Začínám z postupně do závodního „módu“, tak uvidíme, jak to půjde, ale jinak se mám skvěle. Co se studia týče, dálkové studium a individuální studijní plán mi umožnil skládat zkoušky které nekolidovaly s termíny závodů a zahraniční přípravy. Povedlo se mi díky tomu splnit požadavky: mám úspěšně za sebou zkoušky z druháku, ze třetího ročníku si na příští rok pře pár zkoušek, teď ještě odevzdám jednu semestrální práci a budu ve čtvrťáku. Příští rok na ráda složila státní zkoušky. Snad v té době už budu mít po úspěšných startech na olympiádě mistrovství Evropy a dalších velkých závodech, včetně halových. Všechny je na příští rok o A také bych ráda opět vyrazila na soustředění do Jižní Afriky. S ohledem na zraněné koleno vám pandemie přinesla i kýžený rok navíc. Je to tak? Za rok může člověk hrozně moc vyrůst. Zvlášť teď, kdy jsem stoprocentně fit, jsem připrave naplno a dávat do tréninku vše. Včetně regenerace. Během té roční přestávky jsem se naučil nových věcí. Začala jsem spolupracovat s fyzioterapeuty, se kterými dělám cviky zaměřené p na mou disciplínu. Teď už si prostě nedovedu představit, že by v mém tréninkovém plánu chy regenerace. Začala jsem zkrátka naplno žít život profesionálního sportovce. A to jsem před neznala. Jak probíhá vaše léto? Od pondělí do pátku, někdy až do soboty dopolední trénink zde. Prostě jako každý jiný den. nepociťuji, že by se léto lišilo od jiných období. Na rozdíl od běžných lidí. Oni si na lé dovolené, my máme s létem spojen především vrchol sezony. A to „naše léto“ začíná třeba až závodů a přípravy máme někdy i měsíc klídek. Letos se s největší pravděpodobností nechám hýčkat v lázních (úsměv), kde zcela vypnu a bu service. Pojedu tam s rodinou, takže se společně užijeme v totálním klidu. Já už vlastně o nebydlím doma s našima. Nejdříve to byl internát v Brně, pak jsem začala jezdit na soustře teď bydlím v Praze… Zkrátka jsem si už zvykla na trochu kočovný život sportovce. Když ráno vstanete, poznáte na sobě, jaký den je před vámi, jak se vám bude ve skokanském To na sobě pozná asi každý, a nemusí jít o vrcholového sportovce. Akorát s tím rozdílem, ž hraje podstatnou roli jeho fyzická kondice. Máme to zkrátka trochu složitější. Pak na závo vlastně i na tréninku po rozklusání a rozcvičení poznám, jak na tom jsem, jestli to ten de něco stát. Samozřejmě aktuální stav může ovlivnit například i špatná nálada, ale je třeba pracovat. Bohužel se i díky pandemii nedá nic plánovat. Vlastně vše řešíme ze dne na den. S trenérem dvě možné cesty. Bylo by fajn, kdyby se mi po dlouhé době podařilo zase vyjet ven a potkat kterými jsem byla zvyklá na velkých závodech soutěžit. Hlavně se dostat do závodní atmosfé srpna byla na Mistrovství ČR v atletice v Plzni druhá s výkonem 186 cm - pozn. red.) Máte za sebou určitý „restart“, jste teď hladová po nových výzvách? Každý návrat je těžký. Samozřejmě něco jiného by bylo, kdybych věděla, že přijdu na stadio metry. Člověk se doslova těší dosáhnout dobrého výsledku. Právě ten je důvodem, proč každý jdete makat: skákat, běhat, posilovat, ... Když si nejste tak úplně jistá, zda budete na z na 180 centimetrech nebo jen na 170, pak je situace dost odlišná. Přesně to jsem zažila na mistrovství. Týden před závody jsem v tréninku bez problémů na první pokus překonávala lať od 160 až po 180 cm. To nás s trenérem utvrdilo v rozhodnutí mistrovství se zúčastnit. A z propadák. Prostě se to stává, i sportovní život je jak na vlnách. Hlavní je se nesložit. Č odolný a mít to v hlavě srovnané. A k vaší otázce: chci nebýt zase tak hladová, abych v uv tartan. Protože když očekáváný výsledek nepřijde, následná frustrace je ubíjející. Spíše c výzvy s pocitem, že na tréninku mi to šlo, proto je šance na závodech něco skočit. A když Všechno se děje pro něco. I vlastně dnes na tréninku: až na dva skoky nic moc. Stačí jeden, dva vydařené pokusy, aby sebevědomí a chuť porvat se s další výškou. V hlavě se vám bleskově „oživí“ staré pocity, míval, když překonával vysoké výšky. I v mladém věku už máte za sebou poměrně dlouhou kariéru světové skokanky. Jaké to je? Měla jsem to štěstí, že od svých patnácti let mé výkony stále stoupaly. Stagnace nastala p seniorské kategorie. Nerada bych, aby to znělo jako klišé, ale asi pak bylo potřeba, abych Abych se zase odrazila. A já pevně doufám, že se odrazím ještě výš! Dokážete odhadnout, jak dlouho vás bude atletika ještě bavit? Jsou výškařky, kterým to skáče i po třicítce, proč bych mezi ně neměla patřit i já? Kdyby byl „normální“, tedy kdybych se na vrchol dostala po dvacítce, tak bych byla automaticky p novou mladou naději. Ale skáču už dost dlouho, tak doufám, že jsem ještě pořád brána jako (smích). Když zdraví vydrží, je škoda nepokračovat. Samozřejmě je třeba počítat i s tím, ž nepůjde. Proto se třeba v poslední době snažím investovat do nemovitostí. Ale prostředí st nerada zcela opouštěla, pořád bych mohla využít své vzdělání z FTVS a zkušenosti při práci Najde se ve vašem životě ještě prostor pro další aktivity, u kterých umíte na skokanský se Mám spíš aktivity v neaktivnosti: ráda odpočívám, prostě jenom ležím. Taky mě baví něco do A těší mě, když mohu vypnout při procházkách přírodou s mým psem, labradorem Benem. Čím si děláte radost? Když udělám zkoušku a skončí díky ní hektické stresující období příprav, tak nepohrdnu dob Miluji asijskou kuchyni. Mám už ve svém okruhu vytipované „své“ restaurace, kam chodím na někdy nastane změna v jídelníčku, přiznávám, je to pro mě fakt dost stresující (směje se). čajovně, nebo si zajdu na dobrou kávu. Jakou máte neřest? Možná, že hodně jím. Občas se musím dost hlídat. (Po chvilce zamyšlení.) Nevím, jestli tvr lze považovat za zlozvyk, tou jsem možná „postižená“ – ale na svou obhajobu tvrdím, že ve tvrdohlavost spíše plus: když si na tréninku řeknu, že ještě přidám další skok, tak to pro by to mohl být problém v běžném partnerském životě (smích). Jinak nejsem konfliktní člověk samorost, který si vystačí sám, velké skupiny lidí moc nevyhledávám. Mám zkrátka okruh svý o kterých vím, že se na ně můžu spolehnout a jsem za to ráda. Jen mě nesmí vytočit, když j třeba co si dáme k večeři, a odpověď zní: „nevím, něco vymysli“. To mě vytočit dokáže. Míšo, ještě za vámi nepřišli zástupci obce, že by po vás v Bořitově pojmenovali třeba ulic Zatím ne (smích). Možná jsem ještě nedosáhla těch správných výsledků. Třeba by nabídka při vyhrála olympiádu nebo mistrovství světa. Uvidíme. Kolik bude podle vás nutné v Tokiu skočit pro zlato? To je velice těžké odhadnout. V Pekingu v roce 2008 bylo třeba skočit 205 cm, stejně jako Riu v roce 2016 už stačilo jen 197 cm. Ale kdybyste se mě zeptala, za kolik bych byla spok odpověď snazší. Český rekord je 200 cm (z roku 2000 jej drží Zuzana Hlavoňová – pozn. red. nad dva metry by bylo fajn! Michaela Hrubá (22) Studentka 4. ročníku Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, obor trenérství. Pochází z Bořit závodí za Univerzitní sportovní klub Praha [ URL "http://www.uskatletika.cz/index.php"] . cyklistice a plavání. První velký úspěch ve výškařské kariéře zaznamenala na Olympiádě dětí a mládeže v roce 201 juniorská mistryně světa v roce 2016, juniorská mistryně Evropy v roce 2017, skončila šest Jejím šťastným číslem je 14, osobním rekordem je 195 cm v hale a 194 cm venku. Cílem je př