Ulvrová: Českou vědu vidím pozitivně – otevírá se světu ****************************************************************************************** * Ulvrová: Českou vědu vidím pozitivně – otevírá se světu ****************************************************************************************** Dr. Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF UK). Už magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několi laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka. V roce 2018 získala prestižn Skłodowska-Curie Individual Fellowship na ETH Zürich, kde doteď působí. Kromě studia chová upozorňuje v projektu Did this really happen?! na genderovou nerovnost vědeckého prostředí Zabýváte se geofyzikou, co vše tento obor zahrnuje? Geofyzika studuje cokoli, co se týká Země a dalších planet i vesmírných objektů. Zahrnuje Já se zabývám geodynamikou, která studuje a vysvětluje, jak funguje planeta Země – od rané pozdějšího vývoje, včetně počátku deskové tektoniky, až po tektonické procesy na povrchu, vznik pohoří. Dalším důležitým oborem geofyziky je například seismologie, která zkoumá zem seismických vln Zemí, třesení Měsíce a od nedávna i seismickou aktivitu na Marsu. Proč jste si vybrala tento obor? Mám ráda hory a přírodu a geofyzika je obor, který tomu je nejblíže. A také na této katedř a otevření vědci, kteří nabízeli (a stále nabízí) zajímavá témata bakalářských a magisters která mě hned při první návštěvě zaujala. Bylo rozhodnuto a o ostatních katedrách jsem už Co vás tam zaujalo? Už v bakalářském programu jsem studovala vliv nelineárních reologických zákonů na dynamiku Subdukční zóny jsou místa na Zemi, kde se zemská litosférická deska zasunuje zpět do plášt je totiž rozdělen do litosférických desek, které se vůči sobě neustále pohybují a posunují centimetrů za rok. Rychlost pohybu je přibližně stejná, jako nám rostou nehty. Když dojde se srazí, jedna se začne zanořovat zpět do pláště, a tak vznikají subdukční zóny. A to dok Později jsem se ve svém výzkumu k modelům subdukčních zón ještě vrátila, kdy jsem je studo hlediska. Konkrétně jsem zkoumala, jak daleko od kontinentů vznikají nové subdukce. Výsled modelů jsem pak konfrontovala s informacemi, které nám poskytují geologové a geofyzici o p zón v čase. Pohyb litosférických desek totiž známe s dostatečnou přesností až 230 milionů Umíme takto předpovídat i do budoucnosti? To nám zatím predikovat moc nejde, protože pohyby v zemském plášti jsou chaotické. To znam lokální změna má za následek změnu chování celého systému v budoucnosti. V současnosti se metody založené na strojovém učení, které by nám umožnily odhalit budoucnost povrchu Země. jednu vědeckou otázku – kdy se Atlantik začne znovu zavírat, což je podmíněné vznikem nový zón. Většina subdukcí je teď totiž kolem Pacifiku a v Atlantiku žádné nejsou. O čem je váš aktuální výzkum? Věnuji se geodynamice, kdy kombinuji numerické výpočty – syntetická data z modelů s reálný naměřenými na Zemi. Konkrétně studuji dynamiku konvekčních modelů Země, které simulují šíř prouděním v zemském plášti. Země je tepelný stroj, který se neustále ochlazuje a díky tomu materiálů – hornin, což popisuje reologie. Pohyb litosférických tektonických desek má vliv zemském plášti a naopak – studuji tento vzájemně propojený systém. Aktuálně na 3D sférický implementuji nový reologický zákon, který ukazuje, jak je důležité, že si horniny pamatují minulosti deformovány. Většina současných konvekčních modelů totiž tuto deformační paměť h Proč je důležité to zkoumat? Protože to má důležitý vliv na tvorbu a vývoj nových deskových rozhraní. A jsou to právě l tektonických desek, které do jisté míry určují například cyklus uhlíku v atmosféře. Konkré subdukční zóna zanořuje do zemského pláště, tak s sebou nese i uhlík. Délka subdukčních zó kolik uhlíku je Země schopna schovat do pláště a kolik se dostane do atmosféry. Studium su také důležité z hlediska seismické aktivity, protože většina zemětřesení vzniká právě v su S tím souvisel váš výzkum tsunami? Přesně tak, numericky jsem simulovala vlny tsunami generované podvodními sopkami, které se právě v oblastech subdukčních zón. Donedávna se například nevědělo, čím bylo způsobeno tsu roce 1650 zasáhlo oblast řeckého Santorini, zda přímo výbuchem blízké podvodní sopky, kter ostrova, nebo třeba sesuvem sopečné kaldery (specifický tvar kráteru po výbuchu). Nám se p že za to mohl silný výbuch. V Itálii zase s dalšími kolegy monitorujeme podvodní sopečnou Campi Flegrei blízko turistické Ischie a moje modely dokáží predikovat, jak velké tsunami způsobil. Jak vzpomínáte na studium na UK? Studia byla náročná, ale vzpomínám na ně ráda. Co mě hned na začátku překvapilo, že ačkoli studovat fyziku, v prvním ročníku jsme měli více jak polovinu předmětů matematiku. To hodn odradilo. Nejraději vzpomínám na skvělé učitele, kteří nám kromě znalostí předali i nadšen o obor, například na docenta Rokytu, který vyučoval matematickou analýzu, nebo profesora P který učil teoretickou fyziku. Studium magisterské geofyziky bylo po bakaláři v mnohém jin duchu. Na katedře nás bylo v ročníku pět – a to jsme byli silný ročník. S pedagogy se tak diskutovat a částečně se výuka mohla přizpůsobit našim potřebám. Opět jsem se potkala se s a vřelou atmosférou. Z tohoto období mám i několik nezapomenutelných zážitků, kdy jsme v r mezikatedrálních vztahů pod taktovkou Ládi Hanyka vyrazili například zdolat české kopce na končil za svitu hvězd, nohy bolely, ale tělo bylo zoceleno a vztahy utuženy. Už během magisterského studia jste v rámci programu Erasmus strávila rok na École normale Lyonu. Jak jste se rozhodovala? Co vám to dalo? Byla to velmi cenná zkušenost, kterou bez váhání i dalším studentům doporučuji. Ukázalo mi možnosti, jiný způsob výuky s důrazem na rozvoj kritického myšlení a analýzu problémů. Na jsem si byla jistá, že chci poznat, jak fungují zahraniční univerzity. Matfyz měl v té dob univerzitou v Lyonu, a tak volba padla právě na Francii a Lyon. Získat stipendium bylo pro díky počáteční pomoci zahraničním studentům ze strany lyonské univerzity byl celý průběh p a bezproblémový. I když jsem neuměla téměř slovo francouzsky a vše probíhalo převážně ve f včetně třeba zajišťování kolejí a výuky (směje se). Doktorát v zahraničí pak byla jasná volba? Ne tak úplně, mohla jsem pokračovat na MFF. V Lyonu o mě měli zájem, ale nebylo jisté, zda Nakonec jsme objevili program, o kterém skoro nikdo nevěděl a který byl určen právě zahran kteří chtějí studovat ve Francii, a bylo rozhodnuto. Jak probíhá Ph.D. studium ve Francii? Obecně máte finance na tři roky, což je předpokládaná doba Ph.D. studia. Nicméně, napříkla je průměrná doba dokončení tři a půl až čtyři roky. V takových případech jste poslední měs buď bez příjmu, nebo jste financování z jiných zdrojů, například z grantu školitele či čer v nezaměstnanosti. Já jsem měla učitelský úvazek. Studenti ve Francii jsou také často zvyk meziuniverzitní spolupráci buď s jinou francouzskou nebo i zahraniční univerzitou. Je rela si sehnat peníze například od kraje na několikaměsíční vycestování na jakoukoli světovou u Doktorandky a doktorandi jsou často velmi proaktivní, spoluorganizují workshopy či (mini)s studia se často zapojují do výuky. Seriál „Czexpats in Science z UK“? přináší rozhovory s úspěšnými absolventy Univerzity Kar Vzniká ve spolupráci s Czexpats in Science [ URL "http://czexpatsinscience.cz/"] , spolkem republice. Dalších pět let jste strávila jako postdoktorandka ve Francii a poté jste získala prestižn Skłodowska-Curie Action – Individual Fellowship (MSCA IF) na ETH Zürich. Úspěšnost projekt Co si myslíte, že bylo klíčové pro váš úspěch v tomto programu? Tady sehrála velkou roli síť kontaktů, které mám. Jednak jsem svůj projekt dala ke konzult kolegům, kteří mi poskytli konstruktivní zpětnou vazbu, a jednak se mi do rukou dostaly ús Po jejich přečtení člověk daleko snáze identifikuje, co hodnotitelé těchto grantů v projek – jasnou ideu, která dává smysl i člověku, který není nutně z vašeho vědeckého prostředí. i dobré zasazení do kontextu. Umět například obhájit, co já přináším hostující univerzitě mi hostující univerzita nabízí. Navíc existují národní a univerzitní kanceláře či oddělení pomohou žádost správně strukturovat, projdou váš projekt a poradí, kde jsou slabá místa i části lépe formulovat. Rozdíl pro úspěch dělají často tyto formální detaily. Dobrý nápad j základ, na kterém se staví, ale projekty nabízející skvělou ideu jsou v tomto programu tém zkušeností a rad k tomuto programu bylo již dříve publikováno na webu Czexpats in Science czexpatsinscience.cz/blog-post/pripravujete-zadost-o-grant-z-marie-sklodowska-curie-action to-31-8-2019/"] – poz. red.) Jednalo se o dvouletý projekt. Je to ve vašem oboru dostatečná doba pro dokončení zajímavý Dva roky je málo. Daleko více by mi vyhovovaly tři roky, ale klidně i pět. Když chcete děl inovativního, pustit se v mém případě do implementace nové fyziky do stávajícího kódu, to stále více kolegů vezme již hotový kód a s jemně upravenými parametry napočítá nové výsled ušetří spoustu času, i když i tyto výpočty jsou časově velmi náročné a trvají až několik m jsem nicméně od samého začátku plánovala pouze pro dvouleté financování. Máte svůj vlastní vědecký tým? To s tím velmi souvisí, když máte projekt na dva roky, je velmi těžké vybudovat si vlastní trvá tři roky. Tedy přímo vlastní tým nemám, ale pomáhám s vedením doktorandských a magist Teď působíte jako senior scientist na ETH Zürich. Jaké jsou vaše další plány? Daleko do budoucnosti teď nevidím, ale jsem otevřená novým výzvám a možnostem. Hledám perm Těch bohužel není mnoho a získat grant na samofinancování trvá. Nevylučuji ani možnost náv i když se to příliš neslučuje s mým osobním životem. Poohlédnout se po práci v privátním s jedna z možností, kterou v současnosti zvažuji. Uvidíme, co mi život přinese. • ETH Zürich je prestižní univerzitní a vědecké pracoviště ve Švýcarsku, které se primárně zahraničním studentům a vědcům. Pravidelně se umísťuje na předních příčkách nejrůznějšíc Británii. V oboru geofyzika je to podle stejného hodnocení absolutní světová špička, kte ocenění včetně poslední Fieldsovi medaile (jedno z nejprestižnějších matematický?ch ocen Jak vnímáte českou vědu? Českou vědu vidím pozitivně – nejen, že je v Česku spousta excelentních vědců, kteří dělaj špičkové úrovni, ale také, že se česká věda v posledních letech více otevírá světu. Moc se předvánoční setkání spolku Czexpats in Science. Byla tam vidět fundamentální transformace prostředí. Sešlo se tam mnoho mladých vědců, kteří přemýšlí jinak, mají zahraniční zkušeno cestu, předávají své zkušenosti a přispívají tak ke změně českého vědeckého prostředí. Co byste poradila studentům, kteří zvažují vědeckou kariéru? Určitě vyjet do zahraničí. Je to zásadní zkušenost, která vám otevře oči – začnete si klás co vám vyhovuje, co chcete dělat. Navíc jako student máte minimální vazby na konkrétní mís jednodušší vyjet, než když už máte partnera nebo děti. A jako student máte spoustu výhod – dostanete ubytování na kolejích atd. Může se to zdát jako nepodstatné, ale ve výsledku to často stačí jen napsat do vysněné laboratoře, že máte zájem. Vedoucí skupin jsou otevření, a předají své znalosti. Vy jste během kariéry hodně měnila výzkumná témata od studia vývoje rané Země přes vulkani vznik deskových rozhraní. I to můžete doporučit? Měnit témata je výhoda i nevýhoda. Brzdí vás to v zisku permanentní pozice. Trvá, než si v jméno ve vědecké komunitě a když výrazně změníte téma, začínáte znovu od začátku. Na druho otevřelo mnoho možností a získala jsem řadu zkušeností. Baví mě spolupracovat v nových tým projektech. Nelituji toho. Hodně se věnujete i otázce genderových rovností a nerovnosti v akademickém prostředí. Jak současnou situaci pro člověka mimo vědu? V celé společnosti jsou hluboce zakořeněné genderové stereotypy a nastavení systému je nej patriarchální. Žijeme v prostředí, kde zjednodušeně řečeno vládnou muži a ženy jsou obecně v budování kariéry. To se odráží v tom, že ženy se postupně z vědy vytrácí. V mém oboru je Ph.D. programech polovina studentů a polovina studentek. Což je mimochodem velký úspěch, p úvahu, že ženy donedávna neměly téměř vůbec přístup ke vzdělání nebo tento přístup byl zna příklad z oboru: ženy se ještě v 50. letech minulého století nemohly účastnit vědeckých ex výše stoupáte na kariérním žebříčku, tím méně žen napočítáte. Na profesorských pozicích je procent žen. Co je potřeba pro změnu? Mluvit o problému, diskutovat, poukazovat například na nevědomé předpojatosti v systému, k jiné projevují rozdílným hodnocením projektu v závislosti na pohlaví řešitele a platí to i při hledání pozic. Zvýšit povědomí o těchto problémech je i hlavním cílem našeho projektu happen?! [ URL "https://didthisreallyhappen.net/"] Mnoho lidí totiž problém genderové nero neakceptuje nebo si ho nepřipouští. Hlubší studie přenecháváme sociálním vědcům. Mgr. Martina Ulvrová, Ph.D. Na Matematicko-fyzikální fakultě UK vystudovala bakalářský obor Fyzika a magisterský Geofy let jako postdoktorand. V roce 2018 získala prestižní grant Marie Skłodowska-Curie Action scientist.