Čeští senioři mizí z trhu práce předčasně ****************************************************************************************** * Čeští senioři mizí z trhu práce předčasně ****************************************************************************************** Čeští senioři odcházejí z trhu práce dříve než jejich vrstevníci z jiných evropských zemí, motivace dále pracovat a často i vhodné podmínky. Tak by se daly shrnout závěry kulatého s „Důchod: Konec nebo příležitost?“?, který ve čtvrtek 17. září společně pořádaly think-tank EI [ URL "https://idea.cerge-ei.cz/udalosti/duchod-konec-nebo-prilezitost"] a Nadace Krása "https://www.krasapomoci.cz/"] . Podle nedávno publikované studie think-tanku IDEA „Odchody do důchodu v Česku: role očekáv stavu v mezinárodním srovnání [ URL "https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_05_2020_Od IDEA_Studie_05_2020_Odchody_do_duchodu.html#p=2"] “? autorů Filipa Pertolda a Miroslavy Fe využívají možnost opustit zaměstnání ve chvíli, kdy dosáhnout hranici pro nárok na starobn „A to i přesto, že ve věku 50-61 let deklarují vysokou pravděpodobnost pracovat po dosažen skutečnosti ale po vzniku nároku na důchod zůstává na trhu práce pouze velmi malé procento uvedl během své přednášky Filip Pertold. Tato neochota pracovat navzdory dřívějším očekává ojedinělá. Pouze přibližně třetina Čechů dříve deklarujících vysoké očekávání pracovat pot pracuje. V Německu a Skandinávii pracuje až 75 procent osob starších 63 let s dřívější dek pracovat. Češi ve srovnání s ostatním zeměmi v západní Evropě odcházejí do důchodu v mladš také rychleji opouští trh práce. Tento brzký a náhlý odchod do důchodu platí i pro vysoce kvalifikované profese a vysokoško 40 procent z 63letých vysokoškoláků pracuje, ačkoli ve věku 55 let plánovali, že pracovat do důchodu přitom není způsobem zhoršením zdravotního stavu – pouze 25 procent pracujících až 61 let subjektivně pociťuje zdravotní problémy (samozřejmě existují rozdíly mezi skupin zaměstnáním). Na druhé straně vzniká problém s rostoucí nezaměstnaností pracovníků starších 50 let, kter více prohlubuje současná koronavirová pandemie. „Lidé starší 50 let se při hledání práce s diskriminací na základě věku a dalšími předsudky ohledně jejich pracovního výkonu. To čast tomu, že ztrácí motivaci dál pracovat a odcházejí do důchodu, ačkoliv by ještě nemuseli,“ Morawitzová z Nadace Krása Pomoci, kde se věnují zlepšování kvality života lidí nad 50 let častý handicap uchazečů o zaměstnání starších 50 let uvedla nízké sebevědomí nebo neschopn formulovat své zkušenosti a kompetence. „Pro zvýšení úspěšnosti na trhu práce často stačí úpravou životopisu,“? komentovala. Situace ale vyžaduje systémové řešení, protože celková pracovní síla bude v následujících a naopak bude přibývat seniorů. „Po roce 2030 dojde k výraznému zvýšení výdajů na důchody, důchodového věku dosáhne silná generace 70. let, tvz. Husákovy děti,“? uvedl Pertold. „Stá lidi, kteří pracují, ačkoliv už dosáhli věku, kdy mají nárok na důchod, nějakým způsobem p takový člověk se státu extrémně vyplatí, protože platí odvody a daně,“? dodal. Jako možnou motivace pro práci v důchodovém věku by stát mohl využít zvýšení důchodu v budoucnu nebo n daní. Další vhodnou formou podpory a motivace by mohla být větší možnost částečných úvazků Krom motivace pracovníků, aby se celoživotně vzdělávali a udrželi se tak konkurenceschopní věku, je důležité podněcovat firmy, aby starší pracovníky přijímaly. „Často se hovoří jen zaměstnat lidi starší 50 let má řadu benefitů; diverzní týmy jsou efektivnější, dochází k zkušeností mezi generacemi. Starší zaměstnanci mají nižší fluktuaci a jsou více loajální,“ Morawitzová. Konkrétní zkušenosti a příklady z praxe v diskuzi sdíleli zástupci IKEA, kde inkluze všech věkových skupin významnou součástí firemní kultury. Jednotlivé prezentace jsou k dispozici zde [ URL "https://idea.cerge-ei.cz/udalosti/duchod prilezitost"] .