Profesor Albert byl vynikající chirurg. A původce Albertova ****************************************************************************************** * Profesor Albert byl vynikající ?chirurg. A původce Albertova ****************************************************************************************** Před 120 lety zemřel vynikající chirurg Eduard Albert, jenž dal jméno pražskému Albertovu. profesora Zdeňka Kršky z 1. lékařské fakulty UK ožívá Albertova sbírka, soubor klíčových k Byl to jistě mimořádný lékař, precizní chirurg. Eduard Albert se narodil v roce 1841 v Žam 26. září 1900 skonal. Měl za sebou výraznou profesní stopu, neboť byl přednostou I. chirur Vídni, ale ještě dříve – roku 1873 – se stal profesorem a následně vedl chirurgickou klini Zanechal tam tak nezapomenutlený otisk, že jeho tamní následovníci se dosud hrdě honosí př či ikstý přednosta „po Albertovi“. Kromě toho překládal a psal básně. Ze svých prostředků přispíval významně do sbírky na vzn divadla, Ottova naučného slovníku, Gebauerových spisů a Palackého dějin národa českého. K přátelům patřil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, z uměleckých přátel například spisovat Svatopluk Machar, který mu věnoval svoji Třetí sbírku veršů, Jaroslav Vrchlický a řada dal „Profesor Albert byl ohromnou osobností, vynikal v mnoha směrech,“ líčí profesor Zdeněk Kr bustu legendy české medicíny, kterou pořídil pro své pracoviště I. chirurgické kliniky ve fakultní nemocnici a 1. LF UK na Karlově náměstí v Praze. Albert předbíhal dobu a řadu chi prováděl jako vůbec první: jde například o tyreoidektomii (odstranění celé štítné žlázy), (operační vstup do tenkého střeva) anebo nefrektomii (řez nádoru ledviny). „Musel být neuvěřitelně přesný a rychlý,“ vypráví Krška, jenž se opakovaně – a to i v celo – vyjadřuje k  nezbytné manuální šikovnosti mladých lékařů. Tu je totiž třeba pěstovat, a v době, kdy ji válcují mobily a trošku se vytrácí takové koníčky, jako je modelářství. Mezi odborníky má velké renomé jím založená Albertova sbírka, edice knih, jež důkladně roz medicínská témata. „Sbírka byla sice vedena jako soubor prací z chirurgických oborů, ale v vyznačovala interdisciplinárním přesahem,“ vysvětluje Krška. Monografie vždy přinášely nej ale byly též vodítkem pro další výzkum. O to usiluje i nový projekt, který z úcty k Albertovi nese vždy v záhlaví jeho jméno a má rektora UK Tomáše Zimy. První monografie – Onemocnění slinivky břišní – již vyšla, další se chystají. Krška, jakož garant, doplňuje: „Pravidlem je mezinárodní oponentura a účast zahraničních autorů. Význam zhodnotit až po čase, ale přáli bychom si, aby byl její význam přinejmenším takový, jaký b Věčná stopa nejen v Praze • Eduard Albert nepochybně zdědil šikovnost po svém otci, který byl hodinářem, už v dětstv rozložit a složit hodinový strojek. Gymnázium studoval v Rychnově nad Kněžnou a Hradci K studoval na Vídeňské medicínsko-chirurgické akademii. Promoval v roce 1867 a svoji odbor zahájil jako sekundář v nemocnici na Vídeňce. Po několika měsících přešel na kliniku pro Dumreichera. V roce 1872 habilitoval a v roce 1873 mu byla nabídnuta chirurgická klinika Již v té době publikoval desítky prací a přispíval nezištně i do českých časopisů, na je též významně podílel. V roce 1868 se oženil s Marií Pietschovou, dcerou lékaře z Králík. děti, dcerka ale ve věku necelých tří let zemřela na zánět mozkových blan. Od roku 1873 byl Albert řádným profesorem a přednostou chirurgické kliniky a operačního Innsbrucku. Zde vznikla jeho zásadní díla, především Učebnice chirurgie a nauka operační Chirurgie und Operationslehre). Čtyřdílná monografie, která byla přeložena do francouzšt stala se biblí lékařů a mediků nejen v Evropě. Vyšla v roce 1877 a poté se uskutečnila ř V roce 1879 Albert vykonával v Innsbrucku funkci děkana lékařské fakulty. V únoru 1881 p Albertovo jmenování na I. chirurgickou kliniku ve Vídni. Na dvou chirurgických klinikách nejslavnější chirurgové 19. století: Eduard Albert a Christian Albert Theodor Billroth. Albert byl členem Říšského sněmu, dvorním radou, doživotním členem panské sněmovny. Zása o vznik české chirurgické kliniky a zahájení výuky v češtině. Jako poslanec, dvorní rada osoba dlouhodobě prosazoval samostatnost Čech a český jazyk. Byl natolik uznáván a respe tyto postoje nezhoršily jeho postavení v tehdejší monarchii ani vztahy s císařem a jeho 26. září 1900 byl profesor Eduard Albert nalezen svými přáteli mrtev ve své vile v Žambe miloval a postavil zde svoje sídlo. Na jeho smrti, kromě srdečního selhání, se podílela intoxikace sublimátem, který byl využíván k dezinfekci. Nejprve byl pochován v Žamberku, převezen na žádost syna Jiřího na Ústřední hřbitov ve Vídni, když město Vídeň samo nabíd pro hrob. S využitím článku prof. Zdeňka Kršky: Rozhledy v chirurgii 3/2020, z 19. března 2020 [ U www.prolekare.cz/casopisy/rozhledy-v-chirurgii/2020-3-2/profesor-eduard-albert-neni-impa impact-122075"] . Albert = Albertov • Název Albertov se původně vztahoval pouze k jedné ulici, hlavním podnětem k založení uni městečka byla situace na pražské univerzitě na konci osmdesátých let 19. století. V roce Ferdinandova univerzita rozdělila na dvě samostatné školy, které si začaly klást nároky pro svou výuku a výzkum. Území Albertova se pro její výstavbu nabízelo hned z několika d výhody blízkosti areálu Všeobecné fakultní nemocnice sehrály podstatnou roli dosud nezas Na Slupi, jejichž část Karlo?Ferdinandova univerzita získala darem. Do oblasti Albertova se postupně soustřeďovala česká i německá přírodovědná a lékařská p od rozdělení univerzity v r. 1882. Dnešní podobu areál získal při výstavbě budov po r. 1 válkami. Vznikl tak na dlouhou dobu jediný univerzitní kampus v Praze. Od studentů vždy za ohroženou svobodu, naděje na lepší budoucnost a odvaha se o ni zasadit. Proto i Alber radikálně prošly moderní dějiny. Během demonstrací proti německým okupantům 28. října 1939 byl v Žitné ulici smrtelně pos lékařské fakulty Jan Opletal (1915–39). Pohřeb J. Opletala byl zahájen na Albertově 15. a provázela ho studentská manifestace. Zprvu tichá a poklidná demonstrace se změnila v b brutálně rozehnána. V noci na 17. listopad německé bezpečnostní složky obsadily vysokošk včetně studentských kolejí a více než tisíc studentů bylo zatčeno a odvezeno do koncentr Devět studentských vůdců bylo okamžitě popraveno a všechny české vysoké školy uzavřeny. 17. listopad byl na památku těchto tragických událostí vyhlášen Mezinárodním dnem studen 17. listopad 1989, k 50. výročí tragických událostí r. 1939, byla na Albertov svolána vz manifestace. S využitím článku v časopise Živa 5/2010 [ URL "https://ziva.avcr.cz/2010-5/"] , Naklada Academia, SSČ AV ČR 2010.