Změnilo se opravdu hodně, říká odstupující děkan 1.LF ****************************************************************************************** * Změnilo se opravdu hodně, říká odstupující děkan 1.LF ****************************************************************************************** Štěpán Svačina se narodil 28.10. 1952 v Praze. V roce všeobecného lékařství a dosáhl atestaci II. stupně v o roce 1988 ukončil postgraduální studium na MFF UK. Je zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JE. profesorem pro obor vnitřní nemoci. Je ženatý a má dvě turistiku a rekreační běh. Od roku 1999 je děkanem 1. Jaká byla primární motivace, která vás vedla k úmyslu stát se děkanem? V období kolem revoluce jsme se společně s více lidmi aktivizovali v Akademickém senátu na když se stal děkanem doc. Hach, pozval mne, abych se stal proděkanem - pak jsme se společn fakultu kupředu i s dalšími spolupracovníky, např. profesorem Grimem. Protože se všechny v dotáhnout do konce, rozhodl jsem se pokusit se dokončit započatou práci a kandidovat na dě Můžete říct, jestli se vám podařilo vaše plány a představy naplnit? Na tuhle otázku si netroufnu sám odpovědět, to by měli posoudit jiní. Podle mého názoru se výukový prostor a stáže mediků přizpůsobit studiím a i etickým potřebám. V současnosti nen jednoho pacienta připadalo deset nebo patnáct mediků, a více pacientů může přinést jedině výukových míst, například do dalších pražských nemocnic, na kterých fungují špičkové klini oblasti se v teoretických předmětech prodloužila anatomie na tři semestry, což je z velké pana proděkana Štípka. Myslím, že jsme spíš jen nastartovali proces modernizace a zefektiv jde o záležitost dlouhodobou. Předpokládám, že bude pokračovat i v budoucnosti. Projevila se modernizace i v oblasti klinických předmětů? V klinice se udělalo hodně oddělením tzv. malých chirurgických oborů od tzv. velkých chiru krok má své tábory zastánců i odpůrců. Já si myslím, že šlo o krok správným směrem. Přibyl ale s rozdělením výuky bylo možné se více soustředit na daný obor. Podobně se oddělení jed odrazilo ve výuce interny. Uvidíme jak se bude situace vyvíjet dál. Ve skutečnosti tedy není s příchodem nového děkana fakulta kormidlována úplně novým směrem postupně vedení fakulty naplňuje dlouhodobější záměry. Věc se má tak: situace kolem nás není statická, nýbrž turbulentní, neustále se mění, a tak reagovat na věci, které se objevují. Hezky je to vidět například na volebních programech p má plány které by chtěla uskutečnit, ale pod vlivem vnějších okolností se nakonec stejně m naplňování přizpůsobit vnější situaci a činitelům, které na ni působí. Myslím, že se změni hodně a pravděpodobně bude progrese a inovace pokračovat. Přitom inovace a proměny začaly devadesátých let. Z kroků pana profesora Hacha bylo nesmírně významné pospojování všech zd což byl proces opravdu dlouhodobý a nesmírně vyčerpávající. Jak se díváte na problematiku bakalářských studií? V bakalářských studijních programech je zajímavá situace. Rozvíjejí je všechny lékařské fa bakalářské studijní programy se vytvářejí a realizují, vznikají nové a nové, podle toho, j odborné, výukové a také prostorové. Určitě je to pozitivní, ale nevím, jestli celý systém dlouhodobém horizontu Univerzity si myslím, že by přece jen prospělo, kdyby se všechny bak vyučovaly na samostatné fakultě, "paramedicínské", nebo "zdravotnické", která by fungovala lékařské fakultě. Kvůli kontinuitě je ale jasné, že by byla hloupost bakalářské obory nyní čekat, že to někdo znovu nastartuje. Správná cesta možná vede tím směrem, že zatím budou b rozvíjet jednotlivé fakulty a v určité fázi se všechny sloučí pod nově vytvořenou fakultou K budoucnosti smělého návrhu na společné přijímací řízení na lékařské fakulty - Je to jeno již jasné konkrétnější rozměry? Návrh na společné přijímací zkoušky není nový, jedná se o nápad mnoha lidí. Pozitiva jsou zřejmá - úspora finančních nákladů, objektivita, přehlednost, atd. Existují dokonce předbě zpracované podklady. Proti tomuto návrhu se však staví především ty fakulty, které v souča i druhé kolo přijímacích pohovorů. Ačkoliv to může mít za jistých podmínek svůj smysl, mys odhadnout z krátkého pohovoru, jestli má maturant u přijímaček dostatek předpokladů pro st je nemožné. Spíš to zavání možností manipulace a subjektivního hodnocení. Zajímavým signál následování našeho kroku - přijímání studentů s vynikajícími výsledky z gymnázií bez přijí jsme s tím před několika lety a nyní už podobně přijímají studenty i další lékařské fakult které tento způsob ještě před časem kategoricky odmítaly. Provedli jsme také hodnocení úsp studentů v prvním ročníku a zjistili jsme, že studenti přijati bez přijímaček si vedli u z dobře. Tento krok byl tedy objektivně správný. A co integrace pražských fakult do jedné? K existenci jedné lékařské fakulty místo několika je možné říct tolik: vznikla by pravděpo silná, významná a důležitá fakulta. Je to podobné jako se Svatoplukovými pruty. Nikdo neví v budoucnosti. Přínosem pro naši medicínu je, že i při existenci více fakult postupují tyt nedělají si naschvály, ale naopak se doplňují a spolupracují na všech úrovních. Kromě funkce děkana zastáváte také místo přednosty III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Ja cesta k současné pozici předního odborníka na metabolizmus? Začínal jsem na fyziologii, pod profesorem Trojanem. Působil jsem tam jako pedagog a také vyvíjeli různé počítačové modely. Na III. interně v té době existovala také počítačová sku jsem se přesunul tam. Tato klinika je orientována kardiologicky, metabolicky a endokrinolo jsem od začátku patřil do té „metabolické" skupiny. Pak mě hodně ovlivnil profesor Páv. Po jsem se začal věnovat diabetologii a studoval jsem nemoci jako cukrovka, obezita apod. Kdy intenzivní metabolická jednotka, pracoval jsem tam. A jelikož patří cukrovka, obezita a ne v současnosti mezi velmi frekventované a významné, jsem rád, že jsem si tento obor vybral. Další oblastí, které se intenzivně věnujete je lékařská informatika. Počítače pronikají do automatizace provozu a řízení procesů počítačem je realitou. Jak si představujete lékaře b za deset let už jen "mačkat tlačítka"? To je zajímavá otázka, ale zajímavější by bylo znát odpověď. Objevila se již spousta "pomů expertní systémy a mysleli jsme si, že lékař půjde nahradit. Celosvětově nad tím bádaly ti spousta času se věnovala ověřování a testování. Ukazuje se ale, že iluze "náhrady lékaře" iluzí. Mobilní telefony, počítače, internet, automatické zpracování dat je úžasné, ale je Dokážou dostat všechny informace a důležité údaje na vzdálenost tisícek kilometrů, ale na člověk - lékař, který rozhodne. Proto označení "pomůcka". Všechny výdobytky současné techn umožnit, aby měl k dispozici co nejvíce informací a aby na jejich základě správně rozhodl. Téměř poslední otázka směřuje mimo fakultu a nemocnici. Dokážete si při plném pracovním vy chvilku volného času? Jak ji strávíte? Volný čas? Doma mi nadávají, že večer dlouho ťukám do počítače, ale vždy je nutné něco dod Ale samozřejmě, několikrát týdně si zaběhám - trochu sportu je potřeba, aby člověk úplně n si poměřím dosažené sportovní úspěchy v nějakém závodě. A jste spokojen s dosaženými výsledky? Není to tedy úplně optimální, ale vzhledem k tomu, kolik času můžu běhu věnovat, jsem s vý spokojen. A kromě běhu mám rád také turistiku a cestování! Co kdybyste se ocitl o šest let zpátky v čase - vybral byste si opět možnost kandidovat na …(smích), asi ano. Je to manažersky zajímavý post… docela mě mrzí, že už to končí! rozhovor vedl Martin Kucharík, student 1.LF UK, redaktor časopisu 1.LF UK Mefisto