Wikipedia.org - a přece se točí ****************************************************************************************** * Wikipedia.org – a přece se točí! ****************************************************************************************** Vždy před maturitou nebo koncem školn z literatury, matematiky, zeměpisu… S si možná všimli i projektu Wikipedie zadarmo a u každé stránky je navíc tl přístupné encyklopedie? Nejčastější referenční zdroj Nejde o žádný trik. Wikipedie (http://www.wikipedia.org) je jednoduše řečeno encyklopedie, kdokoli volně upravovat. Všechny stránky v ní obsažené jsou výsledkem práce několika tisíc celého světa. A přestože jde o proces téměř nekoordinovaný a dalo by se říci spontánní, vý než 1,5 milionu článků v přibližně 200 na sobě nezávislých jazykových verzích. Nejstarší a nich je verze anglická, která obsahuje přes 500 tisíc článků, ta už směle konkuruje komerč i online encyklopediím a díky své otevřenosti je převyšuje co do aktuálnosti. Již několik anglická Wikipedie (http://en.wikipedia.org) k nejčastějším referenčním zdrojům nejen v an světě. Během svojí čtyřleté existence Wikipedie nashromáždila desetitisíce vysoce kvalitních a ro grafů, obrázků, tabulek a jiných multimédií typických pro moderní vzdělávání. Obsah je lic svobodnou licencí GNU FDL, což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej voln a upravovat.  Autoři také nesmějí porušovat autorská práva, tedy nelze například vycucnout stránky a nahrát do Wikipedie. Často se při pohledu na profesionální encyklopedické heslo tomu, že vzniklo evolučním procesem mnoha desítek editací, na jejichž začátku stála jednod o tom napsat“. Počátkem tohoto roku měla celosvětová Wikipedie asi 13 tisíc aktivních přis wikipedistů), ale více než čtvrtinu ze všech editací „spáchají“ i obyčejní čtenáři – oprav nesrovnalosti nebo doplňují detaily ze svého oboru. Listujeme Už na úvodní straně (http://www.wikipedia.org [ URL "http://www.wikipedia.org/"] ) čtenáře množství nezávislých jazykových verzí (na českou se dá dostat i prostřednictvím adresy www [ URL "http://www.wikipedia.cz/"] ). Na hlavní stránce většiny verzí je obvykle kromě vybr také možnost procházet encyklopedická hesla podle kategorií. Nejsilnějším nástrojem je vša vyhledávání, je to nejrychlejší cesta, jak se dostat k požadovanému heslu. To nejdůležitěj samotný článek. Rozsah bývá různý, přiměřený heslu. Velmi dobře jsou zpracována např. hesl literární, matematická, filosofická – nejlepší články najdete pod položkou Nápověda (menu články. Hesla jsou strukturovaná do podkapitol a navzájem provázaná interními odkazy (na j encyklopedii), což je důležitá vlastnost zejména pro rozšiřování encyklopedie a její kompl stránek je doplněno obrázky, mapami, fotografiemi nebo tabulkami. Co však činí Wikipedii W právě možnost měnit obsah prakticky jakékoli stránky. Slouží k tomu horní lišta, kde kromě naleznete i historii změn dané stránky a tematickou diskusi. Brána k jazykům Když projekt svobodné encyklopedie Wikipedia začínal (15. ledna 2001), jednalo se pouze o encyklopedii Nupedia.com, kam přispívali experti. Poměrně záhy se však Wikipedie oddělila jednojazyčná verze do konce roku obsahovala již 20 tisíc článků v 18 jazycích. Další rok u bylo 26, o rok později 46 a k dnešnímu dni obsahuje Wikipedie skoro 200 na sobě nezávislýc mutací. Nejobsáhlejšími jsou angličtina, němčina, francouzština a japonština, ale najdeme verzi českou, slovenskou, polskou a dokonce i jazyky mrtvé nebo umělé: latinu, elfštinu ne Tuto vlastnost vyzdvihuje i jeden ze správců české Wikipedie, Mormegil (Petr Kadlec): „Pok českého hesla neuspokojí, na levé straně obrazovky máte rámeček V jiných jazycích a můžete odpovídající heslo přečíst třeba v angličtině. Toho můžete využít i ke studiu cizích jazyk se dostanete k textu na jedno téma v češtině, angličtině, němčině, francouzštině, latině, osetštině, turečtině …“ A protože jsou na sobě jazykové verze nezávislé a nejedná se o dos dozvíte se určitě i leccos navíc, obzvláště v kvalitní anglické verzi. Někdy je dokonce k zjednodušená angličtina (Simple English), takže vám budou stačit i základní znalosti jazyk můžete rozšířit českou verzi článku o nově nabyté vědomosti. Encyklopedistou v osmnácti Celý monumentální projekt spočívá na dobrovolných (neplacených) přispěvatelích z celého sv napsali tu půl miliardu slov, která encyklopedii tvoří. Jaká je motivace těchto autorů, co nabízí? „Těm novým asi hlavně zábavu. Způsob, jak smysluplně trávit volný čas. Pocit uspok vykonané práce a hlavně sebevzdělávání.“ vysvětluje Karakal (Ludmila), další správkyně čes „Ono to sebevzdělávání je důležité, lidi píší i články o věcech, o kterých se chtěli něco Wikipedii to nenašli. A když už to našli jinde, proč se o to nepodělit?“ Wikipedie má co nabídnout obzvláště studentům – protože patří mezi časté přispěvatele, jso některých maturitních předmětů v české verzi dobře pokryta, o anglické Wikipedii nemluvě. cituje wikipedistku Evu: „Čerstvě jsem odmaturovala, tak mám teď více volného času a chtěl části věnovat i přispívání do Wikipedie, kterou jsem při přípravě na maturu hodně využíval kromě interních odkazů bývají na konci každého článku i odkazy na vybrané internetové strá kategorií, pomáhá Wikipedie uložit si v mozku nově nabytou vědomost do toho správného šupl Důvěryhodnost Přes úctyhodný rozsah a nepochybné kvality se na ideu otevřené encyklopedie dívají někteří despektem. Není divu, představa tisíců změn každou hodinu nebudí přílišnou důvěru. Ale prá množství editací tkví nejspíše úspěch celého projektu. Zjevný nesmysl nemá díky velkému mn prakticky žádnou šanci přežít v encyklopedii déle než několik minut. „Výsledky provedených Wikipedie a jiných encyklopedií vyznívají pro Wikipedii příznivě, takže i když jsou proces pravdivým informacím ve Wikipedii dost odlišné od klasické papírové encyklopedie, fungují. Wikimol (správce Jan Kulveit) a Karakal jej doplňuje: „Vlastně zárukou je samo množství wi hlídáme se sami mezi sebou a při sebemenší pochybnosti se vede diskuse.“ A výhodou je již zmiňovaná aktuálnost. Příkladem může být třeba rychlost, s jakou se rozrů věnovaná katastrofě v Asii na konci roku 2004. Prakticky okamžitě se zde objevovaly aktuál i kontakty na dobročinné organizace. Nebo z trochu jiného soudku: která z vašich encyklope heslo Vlastimil Horváth už ve finálový večer? Budoucnost Rapidně se rozrůstající Wikipedie běží na darovaném hardwaru, její používání je zdarma a b V anglicky mluvícím světě patří Wikipedie mezi 40 nejoblíbenějších stránek. Wikipedie má p „obrovský potenciál do budoucna, pokud bude pokračovat takto, bude skutečnou studnicí znal stále aktuální.“ Vznikají i sesterské „wikiprojekty“, jako je Wikicionář – výkladový slovn – otevřené aktuální zpravodajství nebo Wikicitáty. Všechny jsou založeny na svobodném přid informací (slovo wiki pochází z havajského wikiwiki, což znamená rychlý). Také česká Wikipedie už má více jak 11 tisíc článků od asi tisíce registrovaných přispěvat dalších čtenářů přispívá anonymně. Po registraci však čerstvý wikipedista získá svou osobn a možnost lépe se začlenit do jakési „wikikomunity“ a pomoci rozšířit spektrum informací, ambiciózní encyklopedie, jejímž cílem bylo už od začátku „dohnat a předehnat Britannicu“, rozdíl od většiny jiných encyklopedií je nabízí zcela zdarma a řekl bych i s jakýmsi srdeč Internet ani lidstvo vůbec nemůže být tak špatné, když neorganizovaná banda dobrovolníků d něco takového.“ uzavírá optimisticky Petr Kadlec. A co že se tu tedy nabízí novým wikipedi možnost být u toho a pomoci nám změnit svět! A taky se u toho dobře bavit.“ pavel.kasik@seznam.cz [ URL "mailto:pavel.kasik@seznam.cz"] http://blog.paxik.net [ URL "http://blog.paxik.net"] * článek vyšel také 30.8. v Hospodářských novinách