17. listopad 1989: Komunistický režim stál jen na svých mocenských pilířích, jeho důvěryhodnost byla minimální, říká historik Jiří Suk ****************************************************************************************** * 17. listopad 1989: Komunistický režim stál jen na svých mocenských pilířích, jeho důvěry minimální, říká historik Jiří Suk ****************************************************************************************** Byla revoluce 17. listopadu 1989 živelnou a okamžitou událostí, nebo se dají nalézt příčin režimu? Řekl bych, že obojí je pravdivé. Listopadová revoluce měla své dlouhodobé i krátkodobé pří událostí. Jednou ze základních příčin téměř všech revolucí je výrazný pokles prestiže star jeho zchátralost a směšnost, kolují četné vtipy a narážky. Politici ztrácejí jistotu a jso roku 1989 připadla úloha politika budícího smích a ironické poznámky přímo generálnímu taj pádu spočívá v tom, že sám režim zpochybňuje svůj statut tvrzením o nezbytnosti reforem. P vlastně neřešitelné předstírat, že sovětská perestrojka se v ničem nepodobá pokusu o refor v tzv. konsolidaci a normalizaci na počátku 70. let. Komunistický režim stál jen na svých byla minimální. V ostatních zemích sovětského bloku se tento režim hroutil. Československo však prosycený vědomím, že se – vzhledem k bouřlivému dění v okolních státech – něco musí připouštěli, ale doufali, že udrží opratě ve svých rukách. Spontánní revoluční výbuch, vyv 17. listopadu 1989, smetl všechny předpoklady a plány a otevřel dveře rychlým změnám. Je známo, že v průběhu 17. listopadu demonstrovali studenti na Albertově, projev pronesli demonstrace reagovalo vedení KSČ? Co se dělo „v hlavách“ vedení státu 17. odpoledne a veče Podle dostupných svědectví se zdá, že nejvyšší představitelé předlistopadové KSČ, kteří ve rekreačních domů, neměli s událostmi v Praze bezprostřední kontakt a dění v prvních dnech politického převratu a snažili se rodící se nepokoje pacifikovat rutinními propagandistick demonstrovalo na pražském Václavském náměstí kolem 200 tisíc lidí a jakmile se to člen pol prohlásil: „Tak to je konec! To už žádnou naší kontrademonstrací nepřebijem.“ Když přebralo OF moc, jaký byl jeho největší handicap? Myslíte, že to byl nedostatek zkuše nezkušenost důvodem, proč Václav Havel spolupracoval s Mariánem Čalfou? Občanské fórum nebylo společenstvím politiků, připravených převzít moc, ale sdružením obča studentů a intelektuálů. Nepřipravenost je pochopitelná, protože více než čtyřicet let tad nutné zároveň dodat, že OF bylo schopné okamžitě se postavit do čela rozsáhlých občanských k moci na počátku revoluce byl velmi rezervovaný. Dynamika dění ho však donutila počínat s nemělo kapacity, ani sílu. Výsledkem politických jednání musel být kompromis, protože alte a VPN. Marián Čalfa byl jedním z nejvýraznějších představitelů politiky kompromisu. Jak se lišil začátek revoluce v Čechách a na Slovensku? Listopadová revoluce propukla v Čechách i na Slovensku zce strategie obou demokratických hnutí – Občanského fóra a Ve Za několik týdnů se však začaly rozestupovat. OF se stále zatímco VPN si hodlala déle podržet původní společnou stra způsobilo zaostávání VPN za vývojem a vedlo k citelné ztrá vývoj směřující ke svobodným parlamentním volbám. Před dvěma lety řekla někdejší disidentka Petruška Šustrová: "Nemohu přistoupit na spiklen že v pozadí za vším jsou tajné služby, které nás všechny vodí, jako loutky na provázku. Ži se společnost dostává, zejména v období nějakého zvratu, jsou tak komplikované a hraje v n tolik naprosto nepředvídatelných vnějších zásahů, že by ty tajné služby musely opravdu mít měly nějaký zásadní podíl na převratu? Slovy Petrušky Šustrové že tahaly za provázky? Souhlasím s Petruškou Šustrovou a nemám skoro co dodat. Snad jenom to, že dnes téměř každý brutální zásah proti studentské demonstraci byl připravený nejspíše někým ze Státní bezpeč vyvolat určité, nepříliš rozsáhlé občanské nepokoje, svrhnout Jakešovy muže a vynést do če osnovatelům okamžitě a zcela vymkl z rukou a události se valily svou vlastní vahou přes je Václav Klaus napsal, že režim svrhli „obyčejní občané“ svou rezistencí spojenou s mezináro Jaký měl disent vliv na revoluci? A v jaké rovině ho hledat – faktické, symbolické, mocens Zásluha disentu na svržení komunistického režimu je nepochybná. Symbolický vzdor, ztělesně rozsáhlými občanskými iniciativami, které stály u zrodu Občanského fóra, měl velký význam, převratu. Celý rok 1989, od bouřlivého Palachova týdne, přes petici Několik vět se čtyřice příkladem takového zhodnocování. Zásluha obyvatel nespočívá v rezistenci, nýbrž v tom, že už bylo málem pozdě, vyšli přece jenom do ulic a dali najevo, že si přejí zásadní politick PETR SVOBODA