Ženy ve vědě aneb Zmarněné talenty ****************************************************************************************** * Ženy ve vědě aneb Zmarněné talenty ****************************************************************************************** Na vědeckém startu stojí stejně mužů a žen. Avšak profesorů už je desetkrát víc než profes Věda je jako děravé potrubí. Nějak se z ní cestou ztrácejí lidé. Únik mozků do zahraničí n profesí trápí i bohatou Evropu, natož Českou republiku. Do roku 2010 dožene evropská věda americkou a japonskou - předsevzala si Evropská unie. Má i 700 tisíc nových vědeckých tváří. Kde je však vzít? Jeden recept má i evropský komisař p Philip Busquin: „Nesmíme plýtvat talenty chytrých a kvalifikovaných žen.“ A proč vlastně ž ztrácíme? Že by na vědu neměly ženy „buňky“, to už je hodně otřepané klišé, které snad nik vážně. Novější pověra zní: všichni mají přece stejné možnosti. Chudou vědu ženám Velká sociologická studie mapující situaci žen ve vědě v postkomunistických zemích byla zv týden v Bruselu. Zpráva o zemích ENWISE (Enlarge Women In Science to East) se jmenovala př Zmarněné talenty. Na první pohled to vypadá v přistupujících zemích co do počtu žen ve věd lépe než v evropské patnáctce. Má to historické důvody - ženy byly v éře socialismu masově zapojeny do pracovního procesu. Na druhý pohled začne být podezřelé, že největší podíl žen najdeme v Pobaltí a na Balkánu. Lotyšsko vede s 52 procenty, Bulharsko má 46 %, přitom v E %! (V ČR 27 %). Vše začne být jasné, když se poměří tato čísla penězi, které do vědy plyno na hlavu se dává na vědu v Lotyšsku, Litvě, Bulharsku... Nejvíc ve Slovinsku, ČR. Ale všic daleko za EU. V ekonomicky nejslabších zemích muži už dávno přenechali chudičkou vědu žená Moc studentek, málo titulů A jaká místa ženy ve vědě zaujímají? V celé Evropě má akademická kariéra muže a ženy velmi průběh. Studenti se studentkami jsou tak napůl. Absolventi rovněž. Nůžky se začínají rozev doktorát. Čím výš na pomyslném kariérním žebříčku, tím více opanovávají prostor muži. Zprá jen 18%profesorů a 17 % docentů jsou ženy. A u nás? Absolventek je 55,3 %, žen s titulem P %. Ve vědě je žen 27 %, ale v technických oborech je jen 15 % výzkumných pracovnic (na niž technických pracovníků jich je však 40 procent). A ještě jeden něco: v roce 2000 na našich bylo 112 profesorek - a 1600 profesorů... S tituly a pozicemi samozřejmě souvisí i platy. ukázala, že ve vědě je platová diskriminace ještě větší než jinde. U nás například mezi za základním vzděláním v roce 1999 dosahovaly platy žen 74,7%mužských. Vysokoškoláci mají pla genderová mezera je ještě větší - ženy mají jen 62,5 % mužských platů! Odvážné, úspěšné Vědci mají manželky, vědkyně žádnou manželku nemají. Tento bonmot dosti vystihuje základní obtížně lze skloubit vědeckou kariéru s rodinou. „Rodinné povinnosti leží u nás stále přev platy vědců nedovolují šetřit čas placenými službami. Mateřství pro ženy znamená zpoždění, ztrátu kariéry. A to vše platí za situace, kdy je pořád těžké prosadit se ve vědě, která b považována za čistě mužský prostor,“ vysvětluje svůj pohled na věc Marcela Linková z Národ centra - ženy a věda. Ženy buď vzdávají vědu, nebo mateřství, ale rozhodnou-li se pro oboj opravdu hodně silné. I my máme velmi úspěšné vědkyně, které dosáhly titulu profesorky i po - Eva Syková vede Ústav experimentální medicíny, Blanka Říhová Mikrobiologický ústav, Soňa Neurologickou kliniku 1. lékařské fakulty UK. Máme ženu dokonce v křesle nejvyšším - Helen prezidentkou Akademie věd. Všechny zvládly kariéru a nemusely se vzdát mateřství, i když o za jakou cenu a za jakého úsilí. Je však totéž možné i dnes, kdy je věda tak rychlá, dravá a vědecký plat nestačí na to, aby si žena mohla zaplatit pomoc v domácnosti či péči o dítě si představit, že by bylo možné být dnes doma s dítětem dva roky,“ říká budoucí vědkyně, 2 Fulková, která letos končí studium vývojové biologie na Přírodovědecké fakultě UK, „ale, p ani půl roku. Každý měsíc, který člověk nestráví v laboratoři, je znát. Ostatně ne že bych přemýšlela, ale dřív než ve 30 nebo 35 nepřipadá dítě v úvahu. Nicméně už teď s kamarádkou domlouváme, že si je pořídíme obě najednou, vezmeme si dohromady jeden úvazek a budeme si hlídat,“ říká napůl žertem a napůl vážně. Napůl vědec, napůl rodič Čím menší hrnec medu, tím víc jsou od něj ženy odstrkovány - to jsou evropské ženy a věda. diskriminace v platech, přístupu ke grantům, vybavení, pozicím. „Soukromý boj žen ve vědě ve věc veřejného zájmu,“ sliboval nad výsledky studie evropský komisař Busquin. Evropská u Evropská komise chce například dosáhnout 40 procent žen v komisích, které přidělují granty penězích. „U nás jsem tvrdě pro kvóty na zastoupení žen v grantových agenturách,“ říká Mar Změnit dobrovolně nastavení společnosti a předsudky je těžké. Určitě se nejdřív povedou ma granty pro mladé vědce do 35 let, které ženám-matkám zpravidla nutně utečou. „Granty EU v Curie se udělují do 35 let, avšak kdo se po určitou dobu stará o dítě, dostává dva roky od další příklad Marcela Linková. Proslulý výzkumný ústav EMBO udělil první speciální návratn mateřské dovolené. Některé univerzity v zahraničí umožňují tzv. job a position sharing - s pracovního místa manžely-vědci. Čím dál víc ústavů nechává matkám malý úvazek, aby nevypad z toho funguje u nás? „Naprosto nic,“ odpovídá Marcela Linková. „Když o tom mluvím, všichn jestli to myslím vážně.“ Historie vědy má své ženy Když se v antickém Řecku chtěla nadaná matematická Theano dál vzdělávat v milovaném oboru, tomu svého mnohem staršího učitele Pythagora. Vlastně tím ukázala cestu všem svým pozdější Ty pokud chtěly "dělat vědu", tak jen prostřednictvím mužů - manželů, bratrů, přátel. A to kdy se během 2. poloviny 19. století začaly ženám (nepříliš ochotně a velmi zvolna) otevír Předtím však musela talentovaná matematická Sophie Germainová využít služeb École Polytech koncem 18. století tam korespondenčně studovala pod jménem jednoho bývalého absolventa. Pr si ale všiml, že odpovědi studenta, kterého si z dřívějška pamatoval kvůli jeho průměrnost kromobyčejně brilantní... Lagrange, sám vynikající matematik, trval na osobním setkání a p Sophiiným "veřejným" učitelem a osobním přítelem. Ostatně i nejznámější vědkyně všech dob se ve vědě prosadila díky svému staršímu a (zpočátku) známějšímu manželu Pierrovi. Zhruba války se vzdělání sice otevřelo i ženám, avšak ruku na srdce - pokud zároveň chtějí žít pl špičková věda je pro ně až na výjimky dál nedostupná bez podpory celé rodiny. Hypathia Alexandrijská matematická Hypathia proslula na přelomu 4. a 5. století jak svými přednáška početních úloh. Tato krasavice byla matematikou přímo posedlá; na otázku proč je svobodná, já přece jsem provdaná - za pravdu!" Nakonec proti ni místní patriarcha poštval dav. Ten H vozu, svlékl do nahá, dosmýkal do kostela, rozřezal škeblemi a upálil. Lucretia Herschelová Původně studovala hudbu, poté se živila jako švadlenka, ale postupem času stále víc pomáha Williamovi, významnému astronomovi, s výpočty, tříděním materiálu i pozorováním. Objevila mlhovin, je spoluautorkou slavného katalogu hvězd a mlhovin. Za bezmála sto let (žila v le na tomto světě nenašla nikoho, kdo by měl odvahu ke sňatku s její inteligenci. Ada Byronová Jediná manželská dcera slavného romantického básníka svým matematickými schopnostmi zcela samotářského mrzouta Charlese Babbage, autora prvního počítacího stroje: "Ado! Ty jsi prav i srdce!" Krásná a šarmantní Ada se ve 20. letech 19. století stala Babbagovou asistentkou práce. Lze ji v podstatě brát za autorku prvního počítačového programu na světě. Sofja Kovalevská Formální sňatek s urozeným ženichem jí v osmnácti poskytl statut a prostředky ke studiu v 1884 byla jako čtyřiatřicetiletá jmenována ve Stockholmu první univerzitní profesorkou mat rok nato v mezinárodní soutěži vypočítala podmínky stability Saturnových prstenců. Po krát úspěchu k úspěchu zemřela jedenačtyřicetiletá se slovy: "Příliš mnoho štěstí..." Marie Curieová Nejslavnější vědkyně světa začínala se starším a známějším manželem Pierrem; její výzkumy radioaktivity přinesly vědě i lidstvu obrovský užitek. Profesuru (první na Sorbonně) získa "dědictví" po svém zemřelém manželovi. Ani jako laureátka Nobelovy ceny nebyla zvolena čle Akademie věd, v témže roce 1911 však získala (jako zatím jediná žena) Nobelovu cenu podruh Emmy Noetherová Podle Einsteina "nejpozoruhodnější a nejkreativnější matematický génius od doby, kdy ženám dostupné vyšší vzdělání", přesto jí byla jako ženě dlouho odpírána habilitace v Góttingenu profesuru až v USA). Patrně nejvýznamnější matematická historie, doživotní slečna, o které kolega prohlásil: "Mohu potvrdit, že je to skvělý matematik, ale na to, že je žena, přísah Lise Meitnerová Fyzická, jíž si Einstein co do talentu cenil víc než madam Curie. Roku 1906 v Rakousku zís prvních ženských doktorátů, v Berlíně mohla pokračovat jen neoficiálně a pod záštitou Otto ji vyštval těsně předtím, než (i díky ní) Hahn objevil štěpení uranu. Ona pak vypočítala, uvolňuje obrovská energie. Její práci v oboru kosmické fyziky nazval tisk fyzikou kosmetic Irene Joliotová-Curieová Jako dcera (starší ze dvou) slavné matky měla cestu vzhůru výjimečně snadnou, tím spíš, že stejnému oboru a že se provdala za stejně schopného muže. Ve čtyřiceti po matce dokonce zd renomovaného Ústavu pro výzkum radia v Paříži, kde spolu se svým manželem Frédericem Jolio objevila umělou radioaktivitu (Nobelova cena 1935). Hedy Lamarrová Proslavila se napřed v Evropě jako jedna z prvních filmových nahotinek (Extase, 1933), pot hollywoodská superstar. Inspirována moderní kakofonní hudbou vynalezla pro svého tehdejšíh (výrobce zbraní) princip nerušitelného rádiového signálu. Patent roku 1942 bezplatně věnov Americe, dnes ho využívají i mobilní telefony. Získala za něj několik prestižních cen. Helen Taussigová Medicínu vystudovala až na druhé univerzitě (na první ji jako ženu nevzali). Celý svůj svo působila jako dětská kardioložka v Baltimor, kde vymyslela první způsob korekce jedné vroz Operace byla poprvé provedena v roce 1944 a od té. doby zachránila bezpočet dětských život byla zvolena prezidentkou Americké kardiologické asociace.