Držitelé Bolzanovy ceny představují své projekty: JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D. ****************************************************************************************** * Držitelé Bolzanovy ceny představují své projekty: JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D. ****************************************************************************************** Soukromá žaloba v trestním řízení Jádrem disertační práce byla analýza institutu soukromé žaloby v trestním řízení a možnost do českého trestního řízení. Trestní stíhání před soudem se podle českého trestního řádu koná jen na podkladě obžaloby, potrestání. Subjektem oprávněným k jejich podání je pouze státní zástupce. V cizozemských však může za určitých podmínek podat obžalobu též osoba, která byla trestným činem dotčena Účast poškozeného jako žalobce připouští např. Polsko, Rakousko, Německo, Španělsko, Belgi těchto státech lze pak podle subjektu oprávněného k podání obžaloby rozlišovat dva základn tj. žalobu veřejnou, kterou podává veřejný žalobce (státní zástupce, prokurátor), a žalobu kterou podává poškozený. Soukromou žalobu je možné podat jen u některých zákonem vyjmenovaných trestných činů, kter typovou nebezpečnost pro společnost. Jde o trestné činy, u nichž soukromý zájem poškozenéh veřejný zájem na trestním stíhání a kde stát ponechává poškozenému uvážení, zda je v jeho žalobu podal nebo nikoliv. Typickými trestnými činy jsou např. pomluva, urážka na cti, ubl jestliže porucha zdraví trvala kratší dobu (např. 7 dnů), nekalá soutěž apod. Některé tres soukromožalobní charakter jen tehdy, jestliže je mezi poškozeným a pachatelem vztah osob b krádež v rodině). Poškozený jako soukromý žalobce je nejen oprávněn podat žalobu, ale také ji před soudem za kontrolou před zneužíváním tohoto institutu je oprávnění veřejného žalobce zahájit trestní ho převzít v případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem. Trestní řády zpravidla též vyžadují poškozeným a obviněným proběhlo nejprve smírčí řízení, a teprve poté, je-li neúspěšné, pro hlavní líčení, zpravidla před samosoudcem. Cizozemské právní úpravy řeší i otázky souvisej povinné zastoupení advokátem, náklady řízení, otázku vzájemné žaloby apod. Podíváme-li se do právních dějin České republiky a jejich právních předchůdců, zjistíme, ž v moderním pojetí měla své místo v rakouském trestním řádu z roku 1873, který byl v roce 1 do právního řádu samostatné Československé republiky. Institut soukromé žaloby byl zrušen socialistickým trestním řádem. Dnes účinný trestní řád (zák. č. 141/1961 Sb. ve znění pozd doplnění) upravuje ve světě jinak ojedinělý (s výjimkou Slovenské republiky) institut souh s trestním stíháním. Na rozdíl od soukromé žaloby se jedná pouze o právo poškozeného nedat trestním stíháním, popř. ho vzít zpět u taxativně vyjmenovaných trestných činů, jestliže j a osobou, proti níž se řízení vede, vztah osoby blízké (resp. osoby vyjmenované v § 100 od řádu). Trestní stíhání se však vede z úřední povinnosti a obžalobu podává a před soudem za žalobce. Poškozený má jen pramálo možností, jak průběh trestního stíhání ovlivnit, jestliž čin stíhat nechce. Domnívám se, že by bylo vhodné zvážit zavedení institutu soukromé žaloby, popř. i institut žaloby, do nově připravované kodifikace trestního práva procesního. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D. Zájemci se mohou dovědět o institutu soukromé a subsidiární žaloby podrobnější informace v monografii, která vychází v lednu 2006 v nakladatelství Karolinum.