Lubomír Doležel - Heterocosmica. Fikce a možné světy (Karolinum)












            ******************************************************************************************

            * Lubomír Doležel - Heterocosmica. Fikce a možné světy (Karolinum)
            ******************************************************************************************


            KE STUDIU
            LITERÁRNÍ VĚDA
            Jeden svět nestačí. Potřebujeme nekonečně mnoho jiných světů, abychom mohli uskutečnit tou

            jež se do toho našeho nevejdou. Všechny jiné, možné světy vycházejí z aktuálního světa, v 
            a co víc, slouží jako prostředek k jeho pochopení. Možné světy - jako způsoby, v nichž by 
            mohl nacházet - neobjevujeme kdesi kolem nás, ale my sami si je představujeme a nepřetržit

            Existují možné světy (alternativní teorie a směry) přírodovědy i psychologie, náboženství 
            jednotlivých uměleckých druhů pak vznikají jedinečné možné, tzv. fikční světy, jež vytváří

            literárním textem nebo jiným znakovým médiem.
            Sémantika možných světů jako alternativa k mimetické (napodobivé) teorii fikčnosti ovlivňu
            60. let filozofii a logiku, ale i estetiku a literární teorii. Lingvista Lubomír Doležel (

            roku 1965 působí na univerzitách v USA a Kanadě, svou teorii fikčních světů představil již
            Narativní způsoby v české literatuře (angl. 1973, česky 1993). Avšak teprve ve své knize H
            (angl. 1998) téma možných a fikčních světů, u nás až na výjimky (V. Zuska, M. Červenka) op

            a systematicky zpracovává.
            Autor v ní zkoumá, jak fikční světy vznikají, jaké jsou jejich struktury a typy, a na řadě
            vysvětluje, kdo jsou fikční osoby, které tyto jiné světy obývají - ať už je to Robinson Cr

            či Sherlock Holmes. Ukazuje také, jak se fikční světy v dějinách literatury proměňovaly a 
            čtenář rekonstruuje. Cennou částí knihy je i slovníček sémantiky fikčních světů, protože j
            buď není v češtině ustálena, nebo zatím vůbec neexistuje.