Příliš snesitelná lehkost bytí profesora UK ****************************************************************************************** * Příliš snesitelná lehkost bytí profesora UK ****************************************************************************************** Pracovní vytížení mi nedovolilo sledovat odezvy na můj příspěvek z 19.12.2003 [ URL "IFORU do časopisu iForum. Upřímně děkuji prvnímu neanonymnímu čtenáři, který se do diskuse na ko „financování vědy a výzkumu na UK“ pustil. A není to persóna ledasjaká. Děkuji pane Hample za přečtení a následnou reakci [ URL "IFORUM-30.html#null"] , která jis pohnutky popsat situaci, jak ji vidíte svýma očima. Ač s Vašimi názory téměř ve všech příp z Vašeho pohledu argumentačně rozvedl, nesouhlasím, děkuji přinejmenším za zájem o vyvolán GAUK a financování vědy a výzkumu na UK. Té je žalostně málo a je třeba. Nenechte se ovšem moje představy a názory ojedinělé. Zdaleka ne. Pouze jsem neztratil zájem je veřejně vyslo své vědecké existenci na UK závislý. To je výborná kombinace, která mi dává výhodu ve svob kterou řada mých kolegů (doufající ve vědecký postup, závislý na takových jako Vy) nemá. H dává za pravdu mě. Jsem pro to, aby se na půdě UK jednalo s plnou úctou k cizím názorům, ale nesmiřitelně oso tento příspěvek bude z velké části namířen vůči použitým argumentacím pana Hampla. V žádné zájmem zpochybňovat vědeckou nebo lidskou integritu autora komentáře k mému příspěvku. Jde analýzu hluboce zkaženého a především nefunkčního systému financování vědy a výzkumu na UK konečně pan Hampl přiznal, ať chce nebo ne, sám představitelem. Nebudu komentovat a rozvádět Váš první odstavec. Myslím si, že jako demonstrace propojení stávajícím systémem to jednou a přebohatě stačilo. Posouzení ve všech ohledech nechávám na Zásadní neshoda mezi námi panuje v otázce míry a podstaty financování aplikovaného výzkumu diskusi směrem k dogmatickému výkladu, co je nebo není aplikovaný a základní výzkum (z poh nařízení vlády atp.), z Vašich řádek plyne, že žijete ve světě, kde se základní výzkum (na V tomto směru Vás pragmatismus neopouští. Uvědomte si, že většina velkých objevů současnos jistě oborově blízké priony) nevznikla soustavným základním výzkumem, toho typu, který se z pohnutek ryzího badatelství, ovšem mnohem častěji požadavků praxe (např. metoda NMR, aby používal tytéž kalibry), která si následně vynutily hledání řešení, které ovšem také vyžad problematiky (= základní výzkum) atd. A to v žádném případě nebyly „továrny na publikace a zde bych se ale již s citátem prof. Neubauera opakoval a já nechci být nudný. ČR je prohospodařená a úděsně spravovaná země. Nemá dostatek prostředků na financování zby rozmarů nebo neschopnosti zdejší vědecké „elity“. Koneckonců statistiky poměru podpory apl a vývoje v ČR a v západní Evropě jsou téměř reciproční. Na tento argument jste samozřejmě nereagoval. Nechci kádrovat cizí vědeckou činnost, na to máme oborové komise GAUK. Sázím n zodpovědnost a prestiž každého vědce, aby zvážil, kolik prostředků do něj stát vložil a s  se najít obecný zájem pěstovat v budoucí generaci vědců (nejen) UK prvek prestiže nikoliv a funkcí v komisích a radách, nýbrž hmatatelných výsledků, jejichž výsledkem je konkrétní činnosti s konkrétním využitím. Toto v ČR a jmenovitě na UK výborně fungovalo ještě v 50. století (např. v chemii výzkum chelatometrických indikátorů a komplexometrie, polarografie selektivní elektrody atp.). Každý budoucí vědec musí mít přirozenou ambici postavit se pře ziskového sektoru a říci: „to a to jsem prostřednictvím právě třeba tvých daní mohl přispě si myslíte, že plátce daní zaujme deset publikací v impactovaných časopisech, můžeme se do v podnikatelské sféře uvedu. Jsem přesvědčen, že zde by Vás pragmatismus tváří v tvář real Ačkoliv USA nejsou mým vzorem v žádné oblasti (snad kromě striktního uplatňování anglosask práva), bývají mi mnoha oponenty v různých případech konkrétního financování toho či onoho za příklad. Není to tak dlouho, co proběhly médii výsledky prestižní ankety podpory vědy a byla pro srovnání i podobná data získaná od respondentů z ČR. Odhlédnu-li z diametrálně ro geopolitické situace obou zemí, jsem hluboce přesvědčen, že skutečnosti, které následně př v médiích označili za příčiny tak tristního výsledku, nejen že nejsou příčinou, ale pramen neschopnosti sebereflexe. Abych připomněl, o co šlo. Bylo veřejnosti vysvětleno, že čeští problémy s medializací (výsledků) své činnosti. Až se budou v médiích více demonstrovat vý české vědy, obraz se rychle změní. A média čekají. Občas probleskne nějaká (absurdní) senz definitivního léku na rakovinu (ovšem, co čert nechtěl, výzkum soukromé akciové společnost jejím velkým relativizováním. Stále čekám, až se objeví v tisku zpráva, že 50 miliónů ročn GAUK přineslo to a to (a záměrně nemluvím o ostatních prostředcích na rozvoj vědy a výzkum je bohužel vážnější. Buďme rádi (!), že plátci daní vzhledem k nezájmu médií (naštěstí?) n nechtějí vědět při zkušenostech se státními institucemi a jejich správou), jak se s jejich Vědec svádí celý život boj se státem o svobodu bádání. Stát s vědcem naproti tomu boj o up výsledků bádání v praxi. Takových výsledků, které znamenají pro stát přímou, zdůrazňuji, p Vybalancování tohoto systému, to je nepsaná úmluva mezi financovatelem, tedy státem, a věd výzkumu (= praxi) to je jednoduché. Tam se o korekci základního výzkumu (divil by jste se, za absentovaný smysluplný základní výzkum např. na UK) přepečlivě stará firma. Vědci státn jaksi pozapomněli, že tato úmluva platí i pro ně. Nezávisle na tom, že tady ten, kdo řídí neexistuje, popř. je velmi virtuální. Navíc rychle zjistili, že existují účinné triky, jak ještě podtrhovat. Zařídili si to navíc tak, že to nejprimitivnější, co lze, tedy sepsat st elegantně zaměnili za výsledek a nastavili mechanismy přidělování prostředků tak, aby byly obecně přijímanou a přijatelnou normou, kterou společnost musí akceptovat. Zatím jim to pr Naprosto úsměvně, takřka směšně, působí okřídlená argumentace významu základního výzkumu. naprostém nepochopení celého principu podpory vědy a výzkumu obecně. Jak příznačné, jak sm přestaňte proboha používat argumenty typu „DNA“. Jsem přesvědčen, že by Watson na GAUK ned stejně jako se vysmívali/podráželi nohy objeviteli prionů a desítkám a stovkám badatelů př ovšem opravdoví badatelé. Nikoliv producenti publikačních smrští. Ukažte mi dále podobný a základního - podtrhuji základního - výzkumu v ČR. Že jednou přijde a bude doceněn? Schováv za Watsonův objev, to je přinejmenším důkaz absence jiných argumentů a napadá mě ještě led druhé – nikdy jsem neřekl, že základní výzkum nemá smysl. Kouzlo základního výzkumu je v t badateli neomezenou svobodu bádání a dále z výsledků je živ jak vývoj, tak aplikovaný výzk především koordinace a zájem o tuto koordinaci. Vědci produkující základní výzkum na UK js přesvědčeni o značném významu své práce. Chybí pokora a kontakt s realitou. UK a GAUK ke z jste to koneckonců, pane Hample, ve svém komentáři v řádcích i mezi řádky více než jasně ř Opravdu jsem se ale zasmál, jak účelově (a protichůdně) jsou používány přívlastky u defini základního a aplikovaného výzkumu. Anonym v komentáři k mému prvnímu příspěvku [ URL "http web.php?id=537&igo=discusion&action=selected&version=version1&count=7&chck3=Yes"] poznamen aplikovaný výzkum. Vy, pane Hample, tvrdíte, že je drahý základní výzkum. Tak jak to tedy sám. Jediný drahý výzkum totiž není ani aplikovaný ani základní, nýbrž takový, kde je nulo návratnosti vynaložených prostředků na jeho podporu. Mohu s klidným svědomím napsat rovnít výzkum produkovaný ve většině pracovišť UK. Jak by tedy takový model financování vědy a výzkumu v modelu oponentských posudků, poněkud minulému příspěvku, na UK mohl fungovat? Základní výzkum by měl mít podmínku (financování) s producentem aplikovaného výzkumu nebo vývoje. Dále by měla být ustanovena vysoká diferen prostředky pro ryzí základní výzkum a naproti tomu jeho kombinace s aplikovaným výzkumem, Tím by se žadatelé velmi motivovali, aby hledali aplikace. Kontrola ? U aplikovaného výzku hmatatelný výsledek (= výrobek, zavedení do praxe, technologie atp.) A diferenciace mezi o logické, že psycholog nemůže, byť bych mu ty prostředky ze srdce přál, požadovat prostředk výzkum ve výši 1000 tis. Kč ročně (stále mluvím o přímých nákladech na řešení). V chemii t ovšem přiměřená. Řešitel si v tomto modelu musí být ovšem velmi jistý, že produkt opravdu Tento model pracuje na principu examinace a posteriori. Jinými slovy, by jeho zavedení v d znamenalo, že by projekty byly podávány, s ohledem na minimalizaci rizika, až po dokončení To je výrazná nevýhoda, ovšem pouze zdánlivá. Neporovnatelnou výhodou je jistota, že výsle stát vynaložil onen milion korun ročně, opravdu spatří(il) světlo světa. Hlavní výhodou to byla bohatá podpora projektů, které by znamenaly návratnost investic. Ušetřilo by se ovšem oponentním řízení (alespoň u části projektů) a zvýšila by se objektivita. V tomto modelu j procento podpory tohoto vývoje ze stany aplikanta, popř. výrobce a umožněno i částečné jin plnění závazků vůči spolufinancování projektu (materiál, výrobní síly, pracovní síly). Důs modelu by byly pozitivní pro společnost (= ČR) a velmi očistné (= blahodárné) pro rozvoj v Uplatnili by se pouze schopní kvalitního a přínosného výzkumu, pro rozvoj pracovišť by ten značné prostředky. Po takovém směřování UK bohužel není poptávka … Stále ovšem hovoříme o modelu z větší části oponentském, jehož jsem výrazným odpůrcem a žá zahraničí, kde to všechno báječně funguje (to ovšem ve Švédsku důchodový systém také), mě že hlavním úmyslem, proč je stávající oponentský model aplikován v ČR, je snaha o účelové financí do vybraných kapes a pracovišť na základě pochybných klíčů a praktik. Model examinace a priori považuji za nejhorší možnou variantu ve stávající situaci. To je Problémy s posudky, problémy s oborovými radami, problémy s objektivitou, nastavením finan i dopady řešení. Již jsem to rozvedl, zájemce odkazuji na svůj první příspěvek [ URL "http IFORUM-29.html"] na toto téma. Uvedl jste k modelu absolutního zveřejnění, že „tak to v celku (nyní) je“. Ne, opravdu nen můžete stávající GAUK vůbec přirovnat k modelu, který jsem naznačil. Strohé výsledky řešen popř. sborník, neobsahují to základní. Proč byl ten či onen projekt vybrán, jak hospodařil ten či onen projekt vybrán nebyl. Včetně oponentských posudků. To, co nyní panuje, pokládá klientelismus par exellence. Mám pocit, když čtu Vaše řádky, že snad pracujeme každý na ji však situace v oborové radě, kde zasedáte, naplněním ideálu vědecké etiky a objektivity, v zkušenost s oborovou radou chemie je zcela rozdílná. Také když čtu Vaše řádky, kde popisuj rozdílnosti posudků, které uplatňujete v praxi, nezlobte se, ale běhá mi mráz po zádech. T příklad „objektivity a odborného výběru“ v režii establishmentu UK. Přesto jsem přesvědčen, že ani jeden z těchto modelů nedosahuje kvality plně statistického mojí ideu tohoto modelu rozvedu. V úvodním příspěvku bylo vše nastíněno velmi ve zkratce a že případní kritici budou mít zájem se s mojí vizí blíže seznámit. Nestalo se tak. Tento model má vysoké možnosti variability. Daleko nejvyšší. Je řada možností, jak finance (tématické okruhy, typy výzkumu, typy projektů, žádné dělení), jak omezit možnosti podáván osobu (počet, pracoviště, atp.), jak finance rozdělit ekonomicky (co lze nakupovat), jak k (posudky, bez posudků, pouze kontrola hospodaření) a několik dalších atributů. Začnu od modelu, který považuji za naprosto nejjednodušší a také disponuje nejvyšší mírou Podat si může každý vědecký pracovník a každý student (PhD a Mgr) jeden projekt ročně. Na je stanoven limit výše, nezávisle na skutečnosti, zda je to výzkum základní nebo aplikovan (ale lze změnit, tím se však řízení komplikuje). Využívání financí kontrolují katedry řeši je povinen řešitel popsat zprávu o řešení a hospodaření (pod sankcí). Za ideální stav pova požadovat pouze prostředky typu přímé náklady řešení (materiál, služby výrobní a nevýrobní vybavení kanceláře, cestovné, náklady na prezentaci výsledků, literaturu atp. Tyto náklady z provozních výdajů. S tím souvisí i moje odpověď na Vaší skepsi v argumentu, že by někter neprodukovala kvalitní výzkum. Obávám se, že nyní ho neprodukují také a rozdíl mezi součas mnou navrženým modelem je takový, že v mnou navrženém modelu (postupně) dojde na každého z možnost provádět kvalitní výzkum a to takový, který on sám (viz priony) pokládá za kvalitn kvalitní označí samozvanec v oborové radě. Ve Vašem (= stávajícím systému) se na financová zájemce o neotřelý kvalitní výzkum dostane pouze za všech možných okolností, jen ne z důvo projektu. A to je pořádný rozdíl! Připomínám, že zcela odpadá oponentní řízení a nebyl by aparát GAUK (úspora několik set tisíc ročně = jeden pěkný projekt aplikovaného výzkumu roč by měly najít interní mechanismy, jak vědeckou činnost svých pracovníků podporovat a kontr Je mnoho dalších variant, které tento model nabízí. Co se objemu dotace na GAUK týče, jsem za stávajícího systému pro rovnoměrné rozdělení cel mil. Kč mezi fakulty. Naše fakulta vesměs produkuje marginální vědecký výzkum (zřejmě mě b kolegové z vlastních řad), je pověstná, až na několik výjimek, nulovou vědeckou potencí. P někdo, kdo chce tento trend změnit a přinese téma atraktivnější a nosnější (a především z  ideálně kombinující základní a aplikovaný výzkum), než řada prominentních pracovišť na UK, z hlediska financování ze zdrojů UK s pravděpodobností rovnající se jistotě, odsouzeny k z pouze moje hořká osobní zkušenost! To je pane Hample svědectví o systému, o Vašem systému, A nevymlouvejte se na do nekonečna na politická rozhodnutí. Zkuste být upřímnější a řeknět s tím něco dělat a nebo – zřejmě pravdivěji – vyhovuje mi tento systém, mohu z něj výborně se mi to vyplácí. Jde o to, zda se nechám událostmi unášet a nebo je ovlivňuji. To, co kri stav, kdy se establishment UK přiživuje na základě různých krátkodobých profitů na fungová systému. A tváří se, že je vše v pořádku. Váš pohled na výběr projektů k financování je, pokud uvěřím upřímnosti Vašich slov, ryze n za každou cenu zabránit, aby vědomě nebyl financován byť jediný grant s „negativním dopade nastoleny ony falešné a pokrytecké mechanismy, typu oponentů a oborových rad. Realita je b obrácená. Řeší se až příliš často projekty, které se u jiných agentur bez vhodného lobby n a nebo které jsou principiálně stupidní. A ještě se všichni, včetně Vás pane Hample, tváří v pořádku, že je systém nastaven v zájmu odborně nejlepších projektů s nejvyšším dopadem. není. Můj pohled je obrácený, pozitivistický – je to opravdu o způsobu uvažování. Může-li vyřešit jeden vysoce nadstandardní projekt, nechť je řešeno vedle pět stupidit. Je třeba u mladým, kteří přijdou po Vás, po mě, kteří teprve odborně dozrávají na UK. Ti musejí vidět směrem jít. Musejí mít možnost volby. A pokud ji dostanou, věřím, že si nevyberou Vaši alt ta přináší krátkodobý profit na základě všeho možného i nemožného, jen ne odborné kvality. uvažování Vás a Vaší generace. Přijetím těchto osobních postojů by se paralela uzavřela, d vědeckých pracovníku UK by byla ztracena. Většina mladých lidí, se kterými se setkávám, má slabin, ale jistě by upřednostnila jinou formu odborného růstu. Celý problém našeho rozdílného vidění problematiky financování vědy a výzkumu na UK spočív jste přesvědčený, že máte nezadatelné právo posuzovat, který projekt (= výzkum) je a který A tomu přizpůsobujete prostředky. Čehož je odrazem např. GAUK. Je příznačné, jak si tím pr zároveň tvrdíte, že přínos (= kvalita) základního výzkumu se pozná až za mnoho let. Ovšem Kvalitu slohového cvičení? Osobnost řešitele? Zkušenost oponenta s řešitelem? Vidíte, jak křehká, stačí se trochu více zamyslet. Ale ono to bolí, zejména, když dojdete k tak nečeka že ten systém (a logika Vaší argumentace) asi není úplně v pořádku. Ne, ne, pane Hample … ještě alespoň na chvíli legitimizovat vyčpělost tohoto systému financování vědy a výzkumu nebo později musí zaniknout, aby jste z něj ještě mohl nějakou dobu profitovat. Nakonec - schovat se posléze za většinu a říci, že to tak dělali všichni, že? Oblíbená technika všec … Také zde mi historie dává za pravdu. Stávající stav třech kategorií (A, B, C) je velmi výhodný pro lékařské fakulty a farmacii. také představit, jak k jeho prosazení došlo a podle jakých klíčů jsou finance rozdělovány. z Přírodovědecké fakulty vyčlenila „Chemická fakulta“, dostala by také jednu kategorii a o dotací? S tím souvisí také vysvětlení jednoho z odstavců mého původního textu, kterému ner jsou obrovské rozdíly mezi uznávanými náklady na řešení projektu a jednotlivými oborovými v oborech typu (!) pedagogika-psychologie si řešitel bohorovně uvede do požadavků notebook mně stejně bohorovně seškrtá oborová rada chemie přímé náklady na řešení (tedy chemikálie) vytkne diferenci 3 tis. Kč v ceně zahraniční publikace za 300 Euro, ačkoliv diference cen mezi různými dodavateli zahraniční literatury bývá až 25 %. Navíc, jen pro dokreslení - se oponent zapomněl připočítat k ceně, kterou získal u vydavatele, clo a DPH, což byly ony 3 to byl důvod k uvedení „nepřiměřených finančních požadavků“ a zamítnutí projektu z pozice opravdu si nedělám legraci, pravidelně si nechává celé naše pracoviště zasílat kopie opone Chci tím říci, že pokud by se GAUK uchýlil k podpoře především přímých nákladů na řešení ( pouze pro konstruktéra hardware, popř. programátora a to ještě musí zdůvodnit proč nepouži workstation za cenu poloviční) i to by byl citelný krok vpřed a možnost, jak ufinancovat v Je to také integrální část mojí vize a koncepce GAUK, jak ji jsem ochoten vypracovat a ve studie předložit. Tímto v zásadě jednoduchým opatřením by se také výrazně zjednodušila opo řízení. Přímé náklady se obvykle nedají vytvořit z vybavení kanceláře. A proti argumentu, někdo potřebovat ke zpracovávání výsledků poznamenávám, že pokud se nemýlím, je jedním z k systému vybavenost a připravenost pracoviště pro řešení projektu. Aby byly uvedeny příklady z reálné praxe fungování GAUK, přidám další (všechna tvrzení moh oponentskými posudky). Podali jsme projekt na řešení tématiky nové metody syntézy chemikál kombinace základního a aplikovaného výzkumu) používané pro léčení nádorů mozku metodou „ne therapy“. Oborová rada, bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy, požádala o posudek některého z p společnosti, která se výrobou této látky monopolně v ČR a jako jednoho z několika celosvět zabývá. Odpověď „oponenta“ byla lehce předvídatelná, leč naprosto neuvěřitelná: (zkráceně) (míněno: u nás) koupit (dokonce uvedl v jaké ceně), není třeba financovat výzkum její výro využití této metody léčby je stále omezeno, protože cena léčiva je astronomická (technolog drahá) a tudíž, že bylo v době podání projektu hledání alternativ syntézy více než žádoucí na základě tolik dovolávaného počtu publikací k tématu, je zřejmé. Přesto oborová rada che právě výrobci a výsledek oponentury, který byl předem jasný, použila pro zdůvodnění rozhod samozřejmě odvolal na oborovou radu. Pikantní a takřka směšné je, že nám na GAUK doporučil příštím podání projektu jméno oponenta (a zdůvodnění), jemuž si nepřejeme projekt podstoup který se v problematice orientuje méně, připomínám, že oponování je z hlediska řešitele an Ovšem zdaleka nejneuvěřitelnější je oponentský posudek na můj projekt popisující totální n syntézu za použití mikrovln s cílem jednak ověřit možnosti mikrovlnného (!!!) záření při p několikastupňových organických syntéz (prvek základního výzkumu) a jednak připravit prakti chromogenní senzor glukosových koncentrací v biologických tekutinách (což je mimochodem to molekulární recognice, která se studuje především v USA a Japonsku, což také o lecčems vyp projekt za 120 tis. Kč. Všechno to zní náramně sympaticky, až do zjištění, že jeden ze dvo projekt „rozcupoval na kusy“ s konstatováním, že „nechápe, proč chci provádět tyto reakční (!!!)“. A oborová rada nevidí, neslyší. GAUK se líbezně usmívá a vyzařuje spokojenost se s ověnčenou úspěšností na všechny strany. Až vám (míněno čtenáři) tedy oponent podá návrh na zamítnutí projektu „zamezení plesnivost základě tvrzení, že „zelenina u nás doma neplesniví“, je to logika vnitřních mechanismů GA establishmentu, pane Hample. Podobě negativních zkušeností s GAUK mám mnoho. Vydaly by na samostatný příspěvek. Mýlíte Hample myslíte, že to je v mém případě nešťastná shoda náhod (nazval jste to ovšem mojí pa Zkuste jednou místo návštěvy akademického senátu UK přijít k nám na pracoviště a popovídat zkušenostech s GAUK. Rádi Vám ukážeme projekty i oponentské posudky. Koneckonců i seznam t nakonec určeny k financování. I z hlediska témat, která řešíme, by jste byl překvapený, ko v odborné problematice bychom našli. Co se mé paranoie týče, obávám se, že to je typická ukázka konstatování, když dojdou na ob argumenty. Situaci neznáte, tak nesuďte. A já se naproti tomu zdržím popisu Vašich myšlenk jak jsem nabyl dojmu po přečtení Vašeho příspěvku. Ze stejného důvodu. Neznám Vás a nechci na základě přečtení jednoho příspěvku. Pokud jsem k Vám (ale i někomu dalšímu) byl, pane Hample, nespravedlivý z hlediska Vaší pr vs. počtu publikací, kde jste připsán jako spoluautor, věřte že je mi to líto a velice se Taková paušalizace nebyla na místě. Co ovšem bylo po právu třeba pojmenovat, je stav, kdy jediným hodnotícím kriteriem kvality odborné osobnosti žadatele o grant. To je stejně pauš k někomu, komu je 25 let a chce si podat na vynikající myšlenku projekt. A pochopitelně ne Na závěr příspěvku použil pan Hampl příliš laciný, takřka kabaretní trik: „pokud nezvolíte zbabělec“ (volba rektora). Ne, pane Hample, nejsem. Pokud jste můj příspěvek pochopil a do vědomí do konce, někde uvnitř musíte cítit odpověď. Něco, co Vám říká, že nechci být jako chovat jako Vy a rozhodně nechci žít stylem Vaší vědecké existence. A zásadní rozdíl mezi Vy se snažíte svými představami o fungování UK/GAUK moji vědeckou existenci vědomě omezova posouvat směrem, který, jak jinak, určujete Vy. A mně je tento způsob uvažovaní bytostně c odporný. Také to je o způsobu myšlení. Co říci obecně? Zřejmě schází odvaha podívat se dále, myslet na budoucí generace. Zřejmě s a chuť měnit. Zřejmě schází obecný zájem se pouze nevézt a přizpůsobovat zažitému. To je n a výzkumu na UK to nejsmutnější. Téma rektorát UK je na samostatný příspěvek, až budu cítit potřebu, rád se vyslovím. Aby byl z této debaty nějaký konstruktivní závěr. Jsem připraven vypracovat a předložit (o detailní analýzu vlastní vize koncepce financování vědy a výzkumu na UK a restrukturalizac připraven se zúčastnit nejširší diskuse k tomuto tématu a své názory a vizi, bude-li zájem opakovaně vysvětlovat a popř. obhájit. Vhledem k obsahu reakce pana Hampla se ale velmi ob zájem není. Zřejmě je třeba ještě něco více, než jen generační výměna. Simon Cihelník, odborný asistent 29 let