Laboratoř Carolina učí nevidomé studenty pracovat s počítači ****************************************************************************************** * Laboratoř Carolina učí nevidomé studenty pracovat s počítači ****************************************************************************************** V budově  Matematicko-fyzikální fakulty na Malostranském Především v podvečer bývá většina netypická počítačová laboratoř. Na multifunkčním pracovišti pomáhají kvalifikovaní lektoři v čele s Mgr. Milošem Šmídem zrakově handicapovaným studentům. Probíhají tady individuální kurzy s výpočetní technikou, poradenská činnost a digitalizace učebních materiálů. Klienti, kteří docházejí do laboratoře, si chválí dobrou dostupnost v centru Prahy a i pracovníci jsou přesvědčeni, že poloha  se pozitivně projevuje na kvalitě poskytovaných služeb. Přede dveřmi Mat-fyzu je nainstalovaný majáček, který odpoví nevidomému, stojícímu na nedaleké tramvajové zastávce, na signál vysílačky a naviguje ho až k budově školy. Pomáhá výtah v budově. Samotná laboratoř je úzká místnost s počítači po obou stranách, vpravo od vchodu se skromn a vlevo s botníkem a věšákem. Laboratoř plní pět počítačů s velkými monitory se sníženým v toho tři LCD, jeden notebook a nepostradatelná, oboustranná braillská tiskárna, pro svou h odizolovaná v samostatné skříňce. Těžkou dostupnost informací, která je u nevidomých a jinak zrakově slabých studentů zásadn pomáhají řešit programy pro zvětšovací a hlasovou podporu. „Já jsem připraven,“ zaznělo z což mě přesvědčilo, že programy opravdu fungují. Zrovna se na něj přihlásil Kalman Horvát, etnologie na Filozofické fakultě:„Dříve jsem tady trávil čtyři až pět hodin týdně, ale teď příležitostně, protože mám počítač s potřebným softwarem doma,“ vysvětluje a se smíchem tl které nechal někdo před ním příliš hlasitě zapnuté. Kalman má stejně jako každý klient Car průkazku a na počítači i osobní nastavení podle individuálních potřeb. Marek, ucházeč o studium matematik„Někteří  studenti sem chodí dělat věci výhradně do škol notebooku rovnice zapracovávat je do seminárních prací, ale kromě studijní odpočinout,“ říká lektor Mgr. Miloš Šmíd. Každý  všední provozní doba do 17 hodin, můžou klienti využívat služby zde celkem pět stálých pracovníků včetně pomocníků z řad střídají. Vládne tady přátelská atmosféra a často se roz Přestože patří valná většina uživatelů k počítačově zdatným, málokdo se obejde bez asisten mi to nesmysly a je tady okno, že nelze načíst ovladač braillského řádku,“ stěžuje si nevi Miloš Šmíd jí zadává pokyny, co má dělat a vede jí ruku s myší po podložce:“Teď šipkou dol klikněte.“ Po chvilce všestranného snažení je však jediným řešením restartování počítače. Přestože jsou programy speciálně upravené pro částečně nebo zcela nevidomé, technika sem t třeba zákrok od zkušeného technika. „Stane se, že občas něco nefunguje, ale to je tím, že stěhovali z místnosti do místnosti a stále se měnily instalace. Navíc tyto speciální softw dělané pro domácí využití a my je tady máme namíchané na jednom počítači, aby to bylo užit lidí a tak se někdy vyskytne chybička,“ vysvětluje Mgr. Miloš Šmíd, který opakovaně odbíhá klientům. Lidí, kteří do Caroliny  dochází, je pestrá paleta. V současnosti se na pana Šmí i studenti s kombinovanými vadami, a to hluchoslepí. Několika vysokoškolákům pomáhají s di literatury a to včetně těch z postgraduálního studia. Nově se tu tiskne také tzv. soutisk braillového písma a černotiskové latinky, což umožňuje učiteli přesnou kontrolu nad tím, k čte. Přesto není kapacita zcela naplněna a laboratoř je připravena pojmout ještě více záje Carolině. „Je možné, že o nás nevědí, přestože vydáváme o laboratoři informační brožurku a speciální programy doma a také využívají podobná centra mimo Univerzitu Karlovu – třeba Te vysvětluje Mgr. Miloš Šmíd. Primární problém však plyne ze systému a způsobu, jakým je Cen studia zrakově handicapovaných propojeno přímo se studenty. Začal se připravovat dokument, který by se rozeslal na jednotlivé fakulty UK aKalman Horvá nejvíce usnadnit studium. „Nevidomý člověk nikdy nenastuduje tolik literatury přišel do Ca především co se týče shánění literatury. Studovat je časově náročné a také my musíme stihn materiály připravit,“ říká jeden z lektorů Mgr.Csaba Garai.  Zrakově slabí studenti proto využívají individuální plán. „Já etnologii studuju hodně dlouho, protože jsem několikrát s znovu navázal. Jednak to bylo kvůli oční operaci a pak jsem byl v Anglii. Dvakrát jsem se kruh a procestoval Ameriku. Teď ale doufám, že už v lednu skončím,“ říká o sobě „chronický odkladač“ studijních povinn Kalman, který při studiu ještě stíhá pracovat. Vystudoval Deylovu konzervatoř a tak si při hudebník v nedaleké hospůdce. Ikdyž už docházet do Caroliny nemusí, rád se sem vrací na ná upřímně nedivím. Je to moc příjemné místo, kde působí i navzdory svému handicapu, velmi op Význam laboratoře přesahuje rámec Univerzity Karlovy. Úspěšně působí na Matematicko-fyziká Kabinetu software a výuky informatiky již od roku 1994 pod vedením RNDr. Rudolfa Kryla. Pr grantů. Lucie Horáčková, autorka je spolupracovnicí iFora