Držitelé Nobelovy ceny v CERGE-EI ****************************************************************************************** * Držitelé Nobelovy ceny v CERGE-EI ****************************************************************************************** Pro vědecké ústavy je návštěva laureáta Nobelovy ceny vždy svátkem. O to více sváteční byl (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze – Národohosp Akademie věd ČR) týden na přelomu listopadu a prosince 2006, kdy na své půdě uvítalo hned tohoto nejprestižnějšího vědeckého ocenění v oboru ekonomie. Profesor Edward C. Prescott a Heckman přednášeli vědeckým pracovníkům, studentům CERGE-EI i veřejnosti v rámci tradičníc seminářů, zatímco profesor Joseph E. Stiglitz se setkal se zástupci profesorského sboru a nimi prodiskutoval  výzkum a dalších aktivity na CERGE-EI. Seminář profesora Prescotta (Federal Res W.P.Carey School of Business, Arizona St „Neměřitelné investice a  růst odpracova USA“ („Unmeasured Investment and the 199 29.listopadu. V prezentované práci prof. počtu odpracovaných hodin ve Spojených s vyvrcholil v roce 1999 a poté se opět vr Společně s Ellen McGrattan z minnesotské univerzity Prescott považuje nehmotné investice z část standardního modelu růstu. S použitím amerických dat za dané období zjistili, že tyto investice byly velkým přínosem pro ekonomický boom 90.let. Standardní národní účetnictví  produktivity i investic značně podhodnotilo. Prescott proto zdůrazňuje, že neměřené invest důležitou součástí agregátní ekonomické analýzy. Joseph E. Stiglitz z Columbia University, člen výkonné a dozorčí rady CERGE-EI, navštívil 30.listopadu. Během zhruba dvouhodinové návštěvy se setkal s výzkumnými pracovníky a disku výsledcích a úkolech ústavu a také se skupinou studentů CERGE-EI, s nimiž hovořil o jejich Profesor James Heckman (University of Chicago), držitel Nobelovy ceny z roku 2000, představil v rámci výzkumného semináře svou práci „Vytváření a důsledky kognitivních a nekognitivních schopností“ („The Formation and Consequences of Cognitive and Noncognitive Skills“). Jejím hlavním závěrem je, že  kognitivní i nekognitivní schopnosti jsou stejně významné pro objasnění jak výkonnosti jednotlivců na trhu práce, tak i jejich sociálního chování – například mezd, dosaženého vzdělání, rizika otěhotnění v době dospívání či zločinnosti. Kognitivní znalosti jsou zčásti dané talentem a také je možné naučit se je ve matematické dovednosti, znalost jazyka, porozumění textu a šifrovací schopnosti. Dobrým příkladem nekognitivních schopností jsou sebedůvěra či sebemotivace ke studiu jako činitelé úspěchu nejen v době studia, ale také na trhu práce. V prezentované studii Heckma spoluautoři odhadli produkční funkci pro kognitivní i nekognitivní schopnosti a zjistili, produkce kognitivních schopností probíhá v ranném věku, nekognitivní schopnosti jsou utvář 20 až 25 let věku. Důležitým důsledkem tohoto poznatku je, že nedostatek nekognitivních sc způsobený například špatným rodičovským zázemím v ranném dětství lze do značné míry kompen intervencemi v pozdějším věku.