Představujeme...hlavní porotu 42. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Do křesla prezidenta hlavní poroty zasedne jeden z nejvlivnějších mužů Hollywoodu - Peter 1989 do současnosti působí jako viceprezident a šéfredaktor filmového magazínu Variety, kt médiem nejen v oblasti kinematografie, ale i divadla, televize a nových technologií. Karié odstartoval jako zpravodaj proslulých The Wall Street Journal a New York Times. Jako šéfpr Pictures se podílel na filmech Kmotr, Rosemary má děťátko či Harold a Maude. V roce 1977 p prezidenta společnosti Lorimar Films. Za jeho působení vznikl například snímek Byl jsem př vždy zvoní dvakrát v hlavní roli s Jackem Nicholsonem.V letech 1983-1985 byl viceprezident Goldwyn-Mayer. V současné době mimojiné s Peterem Guberem zpovídá filmové hvězdy v televiz Sunday Morning Shootout. Letošního karlovarského festivalu se Peter Bart zúčastní i jako m věnovaného retrospektivě Nový Hollywood i jako čestný host jubilejního desátého ročníku se Critics’ Choice. Další osobností poroty je producent a distributor Karl Baumgartner. Začínal v Římě jako fi a asistent režie. Společně s Reinhardem Brundigem založil ve Frankfurtu, kam se v roce 197 významné kino Harmonie. Ve stejném složení založili o deset let později společnost Pandora si vybudovala pozici distributora filmů světového formátu. Produkční společnost Pallas Fil roku 2003 a sídlící v Halle, je také dílem jeho a producenta Thanassise Karanthose. Karl B je například producentem filmu Samsara s buddhistickou tematikou, snímku Černá kočka, bílý Kusturici či koproducentem Štěstí. Jako člen německé a evropské filmové akademie byl oceně v zahraničí, na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu mu byla v roce 2004 udělena cena Rezzonica. Po boku Karla Baumgartnera usedne švýcarský a francouzský herec Jean-Luc Bideau. Na začátk vystudoval Národní konzervatoř dramatických umění v Paříži. Od 70. let se objevuje na mezi filmové scéně. Zahrál si tak ve snímcích švýcarských režisérů Alaina Tannera (La Salamandr Michela Souttera (Zeměměřiči, 1972) či Clauda Goretty (Svatební den, 1970). V této době ta Československo, kde poznal svou budoucí manželku Marcelu Salivarovou, a přihlásil se na Fi televizní fakultu AMU v Praze, aby studoval režii. Své příznivce si získal především komed Jeden z jeho posledních filmů Můj bratr se žení (2006), za který obdržel Švýcarskou filmov objeví i na letošním 42. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Jean-Luc Bide filmové tvorby věnuje i divadelní scéně. Se svou ženou založil v roce 1980 divadelní spole vystupoval na švýcarských a francouzských scénách. V letech 1988 až 1998 působil ve slavné divadle Comédie Francaise v Paříži. Mimo jiné spolupracoval s Asociací Olgy Havlové ve Švý na akci Výboru dobré vůle, propagující české autory. Indická herečka Nandita Das je další významnou osobností, jež bude posuzovat snímky vybran soutěže celovečerních hraných filmů.  Popularitu si získala především díky rolím ve snímcí a Země (1998), režírované Deepou Mehtou, a Písečná bouře (2000), který natočil Jagmohan Mu si ve více než 25 celovečerních filmech. Absolvovala magisterské studium v oboru sociální se věnovat podpoře lidských práv, zejména žen a dětí. Zpočátku působila v pouliční divadel spolupracovala s řadou nevládních organizací v Dillí. Nandita Das je toho názoru, že jelik tak masový ohlas, mohou být využity jako účinný prostředek pro sociální změny. Natočila čt oceňované krátké filmy pro několik občanskoprávních institucí. Produkci snímků zajistila s Leapfrog, kterou Nandita založila spolu se svým bývalým manželem. Podílela se na mnoha aud děti, namluvila i autobiografii Gándhího. V roce 2005 zasedala v porotě na mezinárodním fi v Cannes. Další člen poroty, italský režisér a scénárista, Daniele Gaglianone vystudoval moderní lit historii a kritiku na univerzitě v Turíně. Svou režisérskou dráhu započal krátkými dokumen se jako asistent režie a spoluscénárista podílel na vzniku snímku Cosí ridevano (1998), re Amelia, který vyhrál Zlatého lva na MFF v Benátkách. O dva roky později natočil podle vlas černobílý středometrážní dokument I nostri anni (Naše roky, 2000). Za svůj první film získ festivalu v Turíně. Dokument se mimo jiné objevil i na MFF v Cannes.  Jeho doposud nejúspě se stalo drama Nemmeno il destino (Ani osud, 2004). V roce 2005 zvítězil na MFF v Rotterda byl uveden na MFF Karlovy Vary. Také Arsinée Khanjian – kanadská herečka původem z Libanonu – zasedá v hlavní porotě MFF v Varech. Na univerzitě v Montrealu vystudovala španělštinu a francouzštinu. Během magisters politologie, které úspěšně absolvovala, potkala svého budoucího manžela - režiséra Atoma E později obsadil do svého prvního filmu Next of Kin (Nejbližší příbuzenstvo, 1984). Ve film tak ztvárnila řadu rolí, např. Odhadce, Exotica, Světlé zítřky, Felicina cesta či Ararat, cenu Genie za hlavní ženskou roli. Zahrála si i v řadě filmů, jež byly uvedeny na MFF v Ka (Irma Vep, Konec srpna, začátek září, Kód neznámý a Sabah. Arsinée Khanjian se stala ústře dokumentu Dotek doby kamenné režisérky Gariné Torossianové, jež je jedním ze soutěžních sn MFF KV. Kromě filmové, televizní a divadelní tvorby působí i jako poradkyně v řadě uměleck Jejími nejnovějším filmem je La masseria delle allodole (2007) bratrů Tavianiových. Posledním členem poroty je producent a režisér David Ondříček. V letech 1987 až 1992 vystu FAMU, katedru dokumentární tvorby. Po několika krátkých dokumentech, mimo jiné i o výtvarn Theodoru Pištěkovi (1991), natočil první celovečerní hraný film Šeptej (1996), který se st nejnavštěvovanějším českým filmem roku 1996 a získal řadu ocenění. Roku 1999 založil David produkční společnost Lucky Man Films, v jejíž produkci natočil další tři velice úspěšné ce Hořká komedie Samotáři (2000) získala z deseti nominací na Českého lva ocenění v kategorii herecký výkon ve vedlejší roli (Jiří Macháček). Film se promítal na festivalech v mnoha ze diváků na MFF Varšava a MFF Soluň, Cena FIPRESCI na MFF Mannheim), velkého úspěchu se dočk Polsku. V roce 2003 režíroval svůj třetí celovečerní film Jedna ruka netleská, z Českého l dvě sošky. Uznání si získal i v zahraničí, na mezinárodním soutěžním festivalu WorldFest s druhém místě v kategorii hraných filmů. Zatím posledním Ondříčkovým filmem je Grandhotel, Panorama na letošním Berlinale.