Stanovisko rektora UK - podklad pro jednání ČKR ****************************************************************************************** * Stanovisko rektora UK - podklad pro jednání ČKR ****************************************************************************************** Vyjádření k Výchozím tezím pro přípravu Bílé knihy terciárního vzdělávání (podklad pro stanovisko ČKR) Předložený materiál chce být základní osnovou či východiskem koncepce změn terciárního vzd charakterizován snahou co nejdříve takovou koncepci připravit.  Právě v této rychlosti, až spatřujeme jádro problému. Harmonogram prací uvedený na s. 15 Tezí v podstatě znemožňuje důkladnou veřejnou diskusi v aktérů na poli terciárního vzdělávání a navíc předložený materiál kvalifikuje jako „vybran Vzniká tak otázka, na kterých dalších hlavních tezích nepředložených k připomínkám, bude B stavět. Není respektována procedura řádného a důkladného projednání, které by vyústilo v p východiscích. 1.) V úvodu textu zcela chybí zhodnocení stavu reformy vysokých škol, která probíhá od kon (internacionalizace, otevírání vnějšímu světu, nastartování procesů inovačního transferu a zvyšující podíl financování z vlastních nebo soukromých zdrojů apod.). Nejsou pak ani zmín kterými by jednotliví aktéři měli přispět k dynamizaci těch procesů, které se nedaří dosta rozvíjet. Není jasná souvislost Bílé knihy s dosavadní reformou (navazuje, prohlubuje, neb zastavuje a reformuje jinak?). 2.) Úvod (s.1-2) sice předkládá několik důvodů pro důkladnou reformu terciárního vzděláván zdůvodňující nutnost reformy však nejsou příliš přesvědčivé: – není jasné, jak validní jsou kritické ohlasy zaměstnavatelů na fungování systému, když s s kvalitou absolventů univerzit v průzkumech opakovaně vykazuje vysokou úroveň a také neza absolventů je zanedbatelně nízká. Je zjevné, že je nutné diferencovat a zdůraznit, že tyto vysokou validitu při hodnocení kratšího profesního vysokoškolského vzdělávání spíše než te magisterských či doktorských; – kritické připomínky a doporučení expertů OECD: ČKR před nedávnem vydala své stanovisko k týmu expertů, které chápe jako nabídku k dialogu; dosud však čeká na reakci na něj. Protož neproběhla široká kritická diskuse k této zprávě, nelze jednu interpretaci této zprávy pov argument pro odstartování reformy; – zkušenosti s vývojem moderních vzdělávacích systémů ve vyspělých zemích: zejména pokud j samy Teze konstatují, že většina zemí EU je na tom, pokud jde o navrhovanou reformu, stejn příklady ze zemí jako je Čína nebo USA, je pro kulturní odlišnosti značně problematická; – není také konkretizována „významná část reprezentace vysokých škol“ volající po změně (a 3.) I přes výše uvedené skutečnosti, které podle nás dokládají, že ani procedura, ani vých kroky neodpovídají principům tvorby koncepčního materiálu, lze komentovat několik základní Výchozí teze obsahují: - již první tvrzení o potřebě další expanze systému a proměně jeho struktury je sporné; je skutečností, že další kvantitativní nárůst počtu studentů v terciárním sektoru nepředstavu problém. Tím je kvalita ve vazbě na diferencovaný systém. To Teze postihují, avšak neodůvo „expanzi systému“ (argumentaci nízkým podílem dospělé populace s VŠ vzděláním je nutno dif jde o podíl absolventů magisterského vzdělání v produktivním věku, rozdíl oproti zemím EU problém je v malém počtu absolventů ostatních studijních programů v terciárním vzdělávání) - kladně lze hodnotit snahu zdůraznit potřebu diferenciace struktury systému. Kromě  profe škol typu colleges a výzkumných univerzit je ovšem vhodné  uvažovat o kategorii teaching u – při zachování osvědčeného principu, že se hodnotí kvalita jednotlivých studijních progra univerzity jako instituce. Obecné tvrzení o potřebě diferenciace by bylo vhodné doplnit po adekvátní diferenciaci kritérií kvality, způsobů financování, role vnějších aktérů na říze významu graduací atd.; - zpráva obsahuje některé vnitřní rozpornosti. Jednou z nich jsou pejorativní zmínky o „el univerzit, které jsou v rozporu se zdůrazňovanou změnou struktury, potřebnou diferenciací podmínek pro vznik špičkových výzkumných univerzit. Jinou obtížně pochopitelnou skutečnost tvrzení, že nelze očekávat nárůst financování z veřejných zdrojů v situaci, kdy se opakova ČR ve srovnání se zeměmi OECD zaostává nejen v celkovém procentu HDP, které je věnováno na   v podílu financování z privátních zdrojů, ale také v podílu financování z veřejných zdro veřejného financování) se posílením podílu dalších aktérů a zdrojů nemůže zmenšovat; - na s. 11jsou obsažena tvrzení (zejména v části Základní principy reformy) neoprávněně in současného stavu, na která ČKR nepociťuje za nutné reagovat. Jde např.o výroky jako: „fina držet principu, že veřejné prostředky jsou určeny především na vzdělávání občanů (nikoli n uspokojování partikulárních existenčních potřeb vzdělávacích institucí“, „bude výrazně ome určování cen, objemu a rozsahu vzdělání“; „školy ale převezmou mnohem větší díl odpovědnos strategická a finanční rozhodnutí. Budou posíleny revizní a dohledové role příslušného min 4.) ČKR vyjadřuje nedůvěru tvrzení, že reforma má jedinečnou příležitost, protože se k jej nabízejí prostředky SF EU (s.3). Nevěrohodnost pramení jednak z výše uvedené absence analý reformy, jednak z velmi znepokojivého stavu příprav ČR na čerpání prostředků z SF. V Praze dne 4. 7. 2007 Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. rektor UK (text byl podkladem pro přípravu stanoviska ČRK) Připomínky a komentáře ČKR k materiálu MŠMT „Výchozí teze pro přípravu Bílé knihy terciárn vzdělávání“ [ URL "IFORUM-4213-version1-PripominkyCKR.doc"] Výchozí teze pro přípravu Bílé knihy terciárního vzdělávání [ URL "IFORUM-4213-version1-Vy