Hluk se stal nenápadným zabijákem ****************************************************************************************** * Hluk se stal nenápadným zabijákem ****************************************************************************************** Nová studie: Tisíce lidí umírají předčasně, protože žijí v prostředí znečištěném hlukem Mučedník, který se obětoval pro ticho. Takový nápis by mohl zdobit hrob Franka Parduskeho Dvaaosmdesátiletého důchodce dovádělo k šílenství, že se mu kolem domu soustavně projížděl motorce. Měl pocit, že už rámus nevydrží a rozhodl se mu učinit přítrž. Postavil se proto cesty. Motocykl však Parduskeho srazil a odhodil deset metrů daleko. Důchodce 5. června če podlehl. Dramatickým příběhem uvádí článek o škodlivosti hluku jedno z posledních vydání populárně časopisu New Scientist. Rámus vystupuje v historce jako nepřímý, ale nepochybný zabiják. J rozsáhlé výzkumy, většinou si zvukové znečištění vybírá své oběti přímo, ve velkém, ale př Adrenalin ukrytý v rámusu Lékaři i vědci se dlouhá léta domnívali, že hluk vede „pouze“ k poškození sluchu. Jak se v ukazuje, má však i mnoho méně zřejmých negativních dopadů na lidské zdraví. Například v Evropě je dlouhodobý vliv dopravního hluku příčinou tří procent všech úmrtí na Rámus má tedy na svědomí zhruba 200 tisíc zemřelých z celkových sedmi milionů lidí, kteří onemocněním srdce. Vyplývá to z předběžných výsledků studie Světové zdravotnické organizac závažnosti zdravotních dopadů hluku svědčí i fakt, že se jim v rámci WHO od roku 2003 věnu skupina odborníků. Mezi další neblahé následky rámusu patří poruchy spánku či různé psychické problémy. Ty po postihují až 15 procent Evropanů. „U lidí vystavených hluku pozorujeme vyšší hladinu úzkos úroveň pozornosti a menší odolnost vůči frustraci,“ popisuje psychiatr Jiří Krombholz z 1. UK v Praze (Další výsledky viz grafika). Mimo zdravotních dopadů na dospělé si však odborn snížené schopnosti učení u dětí (Podrobněji viz text U letiště se děti hůře učí). K podobným závěrům jako WHO dospěli nyní i francouzští lékaři. V okolí Paříže studovali po dopady hluku asi na 4400 pacientů. Zjistili například, že muži mezi 40 a 69 lety, nad jeji přelétávají letadla ve výšce pod tisíc metrů, spotřebují 5,6krát více léků na vysoký tlak, Muži, kteří tráví denně přes dvě hodiny na motorce nebo skútru, zase trpí nespavostí dvaná než ostatní. Francouzští lékaři také zaznamenali, že ženy mezi 40 a 69 lety, jejichž byt je vystaven hl 65 decibelech, jsou hospitalizovány čtyřikrát častěji než ostatní. Těsná blízkost železnič vede k tomu, že spolykají desetkrát víc léků proti depresi a úzkosti ve srovnání s vrstevn Hluk je nebezpečnější než znečištění ovzduší, protože nemoci, které způsobuje, mají vážné podle ČTK vedoucí studie Jean-Marie Cohen listu Le Parisien. Zvlášť zmínil vysoký krevní t může podpořit vznik cukrovky, infarktu či mozkové mrtvice. Oborníci se rovněž snaží stanov překračování může ohrozit zdraví. Pro kardiovaskulární onemocnění je horním limitem hluku decibelů. Poruchy spánku vznikají při překročení asi 42 dB, náladu nepříznivě ovlivňuje po spánku. (Pro srovnání: Šepot dosahuje asi 30 B, zvonění mobilního telefonu i 60 dB.) Učení trvalý hluk ve výši 55 decibelů, což odpovídá obsazené restauraci. Rušné křižovatky evrops klidně zvládnou vyprodukovat 75 dB. Téměř neustále jsme obklopeni hlukem. Proč si ještě navíc pouštíme hudbu nebo zapínáme tel si ticha? „S pomocí hudebního rytmu se dostáváme do stavu, který se podobá hypnóze. Hluk z úroveň, stoupá hladina adrenalinu, což vyvolává příjemné pocity,“ vysvětluje psychiatr Jiř Podle něj má vysoká hlučnost společně s rytmem obdobné účinky jako adrenalinový sport, a p vyhledávají. „Nejvíce láká osoby, které mají zároveň sklon k dalším závislostem,“ dodává J Sluch slábne už i dětem Lidé jsou hlukem obklopeni ve stále větší míře, na ulici, v práci i doma. Nepřímo to ukazu která ve Velké Británii provedla Národní společnost pro ochranu ovzduší a životního prostř uvedlo 35 procent respondentů, že hluk má na jejich život zásadní dopad. V letošním roce m dokonce už 45 procent dotázaných. Ze statistiky britských místních samospráv vyplývá, že p hluk v okolí bydliště v posledních dvaceti letech vzrostl na pětinásobek. Podobná situace panuje i v dalších zemích. Ani Česko není výjimkou. Na problematiku znečiš upozornily například nedávné stížnosti majitelů bytů sousedících s pražskou magistrálou. P přesahoval povolené hygienické limity, soud požadavky dotčených lidí zamítl. „Měření britských vědců naznačují, že se práh slyšení posunul v průběhu posledního století pět decibelů,“ upozorňuje na možný dopad nárůstu znečištění hlukem Josef Syka z Ústavu exp medicíny Akademie věd ČR. S kolegy v poměrně rozsáhlé studii sledoval skupinu dětí a mladý až do pětadvaceti let. „Zjistili jsme, že už od 20. roku se začíná práh pro slyšení vysoký zhoršovat,“ popisuje profesor Syka. Zákeřná sekačka na trávu V hlučných průmyslových provozech se dnes většina lidí chrání třeba nošením sluchátek. „Ne je ale hluk pocházející z dopravy. Nemusí mít vysokou intenzitu, ale přitom vyvolává rozmr nepříjemné pocity,“ podotýká Josef Syka. Upozorňuje na zajímavou studii, podle níž vnímáme auta hůře než vlak. Za jeden z nejhorších zdrojů hluku jsou považována letadla, uvádí dále Pokračování na straně X Hluk se stal zabijákem Dokončení ze strany IX „Ale třeba i zvuk sekačky na trávu nebo fukaru na listí může, ač nedosahuje velké intenzit obtěžovat,“ podotýká Josef Syka. Podobně podle něj občas působí i hudba určená původně pro navození pohody. WHO chce přinutit evropské země k omezování hluku. Města s více než 250 tisíci obyvateli m mapy, které zachytí nejproblematičtější lokality. Sledovat se budou také frekventované žel nebo silnice. Společně s daty o zdravotním stavu obyvatel umožní přesněji zhodnotit dopady zvukem. Do konce letošního roku by mělo mapy předložit i Česko, které nezvládlo původní če Zatím je však odhadování vlivu hluku na lidské zdraví poměrně obtížné. Rušná dopravní tepn rámus, tak znečištění vzduchu. Experti WHOproto porovnávali v malém měřítku výskyt určitýc poruch v tichých a rušných domácnostech. Aby výsledky „přepočítali“ na celou populaci, zko daty z dostupných hlukových map. Déšť a lámání větví Dlouhodobý pobyt v hlučném prostředí je pro člověka nepřirozený. Naši prapředkové žili v p dnešními lidmi v „oáze ticha“. Klid lesa občas narušil rozhovor, bubnování deště nebo třeb Každý neobvyklý zvuk mohl znamenat blížící se nebezpečí a bylo třeba mu věnovat pozornost. které v minulosti zachraňovalo životy, podvědomě ctí také dnešní lidé. Těm ovšem může bděl zkrátit. Člověk zůstává ve střehu i během spánku. Lidské smysly a mozek reagují na případn ve své studii Wolfgang Babisch ze Spolkové agentury pro životní prostředí sídlící v Berlín stresové hormony jako kortizol, adrenalin a noradrenalin. Při častém a dlouhotrvajícím hlu od minulých dob kolují v těle téměř neustále, což způsobuje fyziologické změny, které ohro život. Výsledkem může být srdeční selhání, mrtvice, vysoký krevní tlak nebo porucha imunit „Obtíže přicházejí nepozorovaně,“ poznamenává Deepak Prasher, který se podílel na studii W University College v Londýně. A i když nocování v hlučnějším prostředí neskončí hned třeba infarktem, objeví se zpravidl spánku.