Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit lacinou vědu ****************************************************************************************** * Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit lacinou vědu ****************************************************************************************** ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░ ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░Toto░je░reakce░na░článek░Petra░Rába░a░Ivany░Kadlecové░"Vývoj░vědecké ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░posledních░deseti░letech",░který░najdete░ZDE!░[░URL░"http://iforum.c Neodmyslitelnou součástí hodnocení univerzit je evaluace jejich vědeckého výkonu. To je té se dotkli  v minulém čísle Fora, věnovaném vědecké činnosti na UK. Poměrně podrobně tuto p rozebíral můj článek „Vědu a výzkum můžeme hodnotit z různých úhlů“. Zvláště ta část, kter výkon UK s Akademií věd ČR (AV ČR), vyvolala důkladnou polemiku ze strany představitelů AV I. Kadlecové, otištěnou v zářijovém čísle Akademického bulletinu [1] [ URL "https://webmai bin/sqwebmail?timestamp=1193156346&md5=a4jul6ufjoj%2f59wmdjf1la%3d%3d&redi %2fiforum.cuni.cz%2fiforum-4537.html%23_ftn1"] . Podívejme se na námitky, které tam zazněl Publikační aktivita UK i AV ČR trvale roste Podíl publikační aktivity UK na celkové „produkci“ ČR podle databáze Web of Science (WoS) Rába a Kadlecové 25 %, nikoliv třetinový, jak uvádím v článku ve Foru. Ve skutečnosti jde v časovém období, za které se publikace počítají. Zatímco Ráb a Kadlecová hovoří o celkové aktivitě za období let 2002-2006, já jsem naopak výslovně hovořil o roce 2007, resp. té je do odevzdání rukopisu uběhla. Tento rozdíl odráží právě tu mnou zdůrazněnou skutečnost, že publikační aktivitě ČR v posledních letech kontinuálně narůstá. Pochopitelně tedy, podívám předcházejících let, shledáme menší podíl, než při pohledu na poslední rok, resp. jeho čás i dnes, kdy už uběhla většina roku 2007, stále tvoří publikace z UK 31 % všech publikací z tomto roce. Na konto AV ČR připadá 34 % [2] [ URL "#_ftn2"] . Nezpochybnitelnou skutečnost ČR a UK jsou nejvýkonnějšími vědeckými institucemi v ČR, vždyť dohromady v posledních lete tvoří prakticky 60 % publikací registrovaných ve WoS za ČR. Rozdíl v období, za které se publikace hodnotí, je také příčinou další diskrepance mezi mý Foru a reakcí Rába a Kadlecové v Akademickém bulletinu ohledně publikacemi dokumentované s UK a AV ČR. I zde mají pravdu oba články. Můj, hodnotící stav v roce 2007 (resp. jeho část 20 % publikací společných (v tomto okamžiku jde o 21.6 % aktivity UK a 19.8 % aktivity AV Kadlecové, hodnotící souhrnně období 2002-2006, kdy jde skutečně o skoro 24 % článků UK a ČR. Každopádně tato čísla dobře dokumentují četné a plodné pracovní vztahy obou institucí. Ráb a Kadlecová správně upozorňují na zkreslení bibliometrických výsledků různým, resp. ne nedostatečně úplným způsobem zadávání názvů institucí. Uvádějí, že v případě AV ČR vede va názvu této instituce cca k 1.9 % zkreslení výsledků [3] [ URL "#_ftn3"] . To je obecný pro institucí. UK se s ním potýká také. Bohužel se stále ještě setkáváme s uváděním pouze názv uvedení názvu univerzity, nebo v případě lékařských fakult s uvedením pouze fakultní nemoc opět bez uvedení názvu participující univerzity. Např. pro období posledních pěti let vede vyhledávacího řetězce ve WoS z prostého „ Charles univ“ v názvu instituce (použitého v mém o „UK“ (za současné podmínky, že ČR musí být uvedena jako země původu) k 2.1% nárůstu počt publikací. Nelze než znovu důrazně připomenout narůstající význam (zejména v souvislosti s financováním vědecké činnosti podle doložitelných výstupů) důsledného, přesného a správnéh afiliace autorů vědeckých publikací. Vždyť co si myslet o instituci, ke které se ve svých nehlásí anebo hlásí zkomoleným způsobem? Záleží především na kvalitě Zcela se shodnu s autory z AV ČR, že důležitější, než prostá kvantita vědeckých výstupů, j kvalita, a že rozumným odhadem kvality je citovanost. A zatímco v prostém počtu impaktovan se Univerzitě Karlově v posledních letech daří blížit laťce, kterou v ČR stále nastavuje A citací máme co dohánět. I když většímu počtu publikací AV ČR v posledních letech pochopite větší počet citací, realitou zůstává, že i v relativním počtu citací na jednu publikací AV byť ne dramaticky. Nejrecentnější údaje naznačují, že možná i v tomto ukazateli UK poněkud vždyť např. průměrná citovanost publikace z roku 2006 je dnes 1.54 pro UK a 1.69 pro AV ČR univerzitu (MU) činí tento indikátor 1.27 (průměr ČR je 0.95). To nic nemění na neoddiskut skutečnosti, že všichni společně máme ještě hodně práce, abychom se přiblížili evropským a Vždyť třeba publikace z Oxfordské univerzity ze stejného roku jsou dnes citovány v průměru Zcela jiným, ale rovněž respektovaným odhadem kvality publikační aktivity velkých instituc publikací v nejprestižnějších odborných periodicích Nature a Science. V tomto ukazateli př posledních pěti letech (2003-2007) 57 % k celkovému výkonu ČR. Na AV ČR připadá 45 % a na "#_ftn4"] . Na UK představují publikace v Nature a Science v uvedeném období 0.34 % všech zatímco na AV ČR představují 0.19 % a na MU 0.24 %. Tyto rozdíly na českém dvorečku opět z srovnání se světovou špičkou, kde např. na University of Oxford je tento podíl 2.3 %.  Když už srovnáváme bibliometrické údaje UK a AV ČR (jakkoli jde o přátelské „zápolení“ - tom, že jde o dvě nejvýkonnější a spolupracující vědecké instituce v ČR, což ostatně čísel dokládají předchozí řádky i oba diskutované články), je na místě zmínit i větší zastoupení oborů na UK. WoS je konstruován tak, že humanitní obory do něj přispívají řádově méně, než přírodovědné a lékařské. Zatímco UK i AV ČR jsou srovnatelně velké instituce ve smyslu poč zabývajících se vědou (4008 vysokoškolsky vzdělaných vědců na plný úvazek v AV ČR a 4278 a pracovníků na UK), na UK se humanitními obory zabývá 35 % akademických pracovníků, zatímco % humanitních vědců. Mají se do ekonomické efektivity vědy na UK započítávat prostředky na výuku? Asi nejdůležitější pasáží článku Rába a Kadlecové  je diskuse poměru počtu publikací k fin bohužel naprosto nemohu souhlasit s tvrzením, že „univerzitám nejsou započteny všechny pro ke vzniku těchto publikací (například většina mezd), zatímco AV ČR jsou započteny prostřed Autoři tu zřetelně mají na mysli prostředky, které vysoké školy získávají na vzdělávací či tzv. specifického výzkumu). Každý, kdo zakusil náročnost systematické každodenní kompletní výuky na čas a energii musí souhlasit, že je zcela na místě, aby většina mezd těchto praco z prostředků na výuku. Je zcela jisté, že tyto prostředky nedotují vlastní vědeckou práci pracovníků univerzit. Spíše to bude mírně naopak, byť nepřímo – studenti ze své zkušenosti potvrdit, že zázemí pro výuku bývá kvalitnější na těch pracovištích, která jsou vědecky ús Zvláštní podkapitolkou této problematiky je otázka prostředků na tzv. „specifický výzkum“. tento zvláštní pojem vznikl před několika lety tím, že se ze státní dotace na vzdělávací č škol oddělila malá část s tím, že bude využita výhradně na ty aktivity v rámci uskutečňová studijních programů, které jsou výzkumné povahy. To je právě onen „specifický výzkum“. Je nejde o standardní financování etablovaných, výkonných vědců, nýbrž o financování vědecké tedy zejména v souvislosti s přípravou jejich bakalářských, diplomových a disertačních pra samozřejmě početní podíl těchto prací prudce klesá ve směru od bakalářských k disertačním) pořádku, že tyto práce běžně nedosahují úrovně výsledků zkušených vědců.  To, že se budou nově započítávat i prostředky na specifický výzkum, což Rab a Kadlecová vítají jako správn by mělo být více, tedy bude v praxi znamenat, že se bude srovnávat práce etablovaných výzk krůčky elévů. To pochopitelně vysoké školy jako příliš spravedlivý a racionální krok nevít tohoto kroku ve vládní Radě pro výzkum a vývoj souvisí s minoritním zastoupením veřejných které přitom dnes tvoří více než 60 % vědeckého výkonu ČR měřeného podle WoS [5] [ URL "#_ Nejlevnější věda nemusí být nejlepší Jakkoliv považuji za důležité tuto otázku vyjasnit, rozhodně nepatřím k těm, kdo by tvrdil AV ČR se zlevní věda a výzkum v ČR“. Detailní šetření Rady pro výzkum a vývoj ukázalo, že institucí, jejichž zrušením (resp. zastavením přísunu financí od státu) by se zlevnil a ze výzkum v ČR (neb nic vědeckého neprodukují). Pracoviště AV ČR a UK mezi nimi ovšem rozhodn společným zájmem všech omezovat financování pracovišť, která k vědecké produkci nepřispíva která mají početnou a kvalitní publikační aktivitu. Z tohoto důvodu nepovažuji vztahování vědeckých výstupů na vynaložené prostředky v podobě pro výzkum a vývoj za nejšťastnější, i když je samozřejmě důležité hlídat, aby se výzkum n zbytečně draze. Má to totiž dva háčky. Jednak jsou různé obory vědy různě „drahé“, a tedy mechanicky spočítané „efektivitě“ mezi institucemi mohou daleko spíše odrážet rozdíly v pě oborech a podoborech. A za druhé, nejlevnější věda vůbec nemusí znamenat nejlepší. Reálně financovat kvalitní výzkum, byť by byl i poměrně drahý, než financovat relativně levný výz moc nového nepřináší. Hodí se zde parafráze známého úsloví: nejsme tak bohatí, abychom si laciný výzkum. [1] [ URL "#_ftnref1"] Tento text je přístupný také na iForu UK na adrese http://iforum.cu IFORUM-4455.html [2] [ URL "#_ftnref2"] Údaje z Web of Science, nově citované v tomto článku, jsou k datu 1 [3] [ URL "#_ftnref3"] Údaje o AV ČR v tomto textu jsou založeny na výsledcích vyhledávání Sci”, “ASCR” a “AS CR” v názvu instituce za současné podmínky uvedení ČR jako (alespoň) je původu. [4] [ URL "#_ftnref4"] Na některých pracích se podílí více institucí, takže součet procent [5] [ URL "#_ftnref5"] Údaj pro dosud uplynulou část roku 2007.