Takový docela velký mezinárodní komerční podnik ****************************************************************************************** * Takový docela velký mezinárodní komerční podnik ****************************************************************************************** Euro Karel Hvížďala 12.11.2007 Mezinárodní asociace univerzit eviduje přes 17 000 vysokých škol. Univerzita Karlova se ja česká vysoká škola umístila v pětistovce nejkvalitnějších, kterou stanoví prestižní žebříč univerzity Jiao Tong. „Mezi prvními pěti sty vysokými školami se držíme již tři roky. Spolu s námi dosáhlo na takové pořadí jen čtrnáct univerzit z bývalého východního bloku, z Lomonosova univerzita v Moskvě je v první stovce. S Univerzitou Karlovou jsou ještě dvě další ,východní‘ školy ve třetí stovce, a to sice un a ve Wittenbergu,“ konstatuje potěšeně rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. * Pane rektore, obecně se soudí, že největší hodnotou pro malé země je vzdělání, a my beze země patříme. Když jsem tu seděl s vaším předchůdcem, rektorem Wilhelmem, hovořil o pěti c by chtěl dosáhnout. To bylo v roce 2003. Vy jste nyní v půlce svého funkčního období. Podí na to, co se vašemu předchůdci podařilo a kam jste tyto priority posunul. První cíl profes dosáhnout u studentů perfektní znalosti cizích jazyků. Podařilo se to? Znalost angličtiny se stala standardní záležitostí a dnes je většina našich programů již a v angličtině. To vyžaduje ze strany vyučujících větší znalost jazyka než pouhé dorozumění stav určitě není špatný. Co se týče jiných jazyků, to je již jiný příběh. Tady sázím hodně mladší generace, které díky možnostem cestování – a naši studenti hodně vyjíždějí do zahra přirozeně a samozřejmě více jazyků. * A na jaké úrovni je výuka jazyků? Řekl bych, že máme výuku jazyků docela bohatou, což souvisí s tím, že máme Filozofickou fa díky ní jsme jedna z mála univerzit – ne-li jediná –, v níž se učí všechny jazyky, kterými Evropské unii. I když přiznám, že udržet takovou výuku není vůbec jednoduché. Kromě anglič všech fakultách nabízí výuka řady dalších jazyků. Pokud to mohu posuzovat, tak situace ve je na Univerzitě Karlově rozhodně v českých poměrech nadstandardní. Osobně za dnešní situa prioritní angličtinu, a tak to asi ve světě ještě nějakou dobu bude. Bez tohoto jazyka nel vědecky zaměřené univerzitě pracovat. * Další prioritou vašeho předchůdce bylo zvýšit přístup studentů k informacím a naučit je Jak jste v tomto směru pokročili? To je úkol, který je svým způsobem věčný. Tento problém má dvě části a s jednou jsem spoko převzal ve velmi dobrém stavu. Jde o přístup k různým vědeckým databázím. To je dnes asi m než dobře vybavená klasická knihovna. V tom jsme ve většině oborů srovnatelní s předními u světě. V čem vidím stále dluh a na čem usilovně pracujeme – a není to vůbec jednoduché –, jednotného celouniverzitního informačního systému. Univerzita je tradičně jakousi federací si po roce 1989 vytvořily své vlastní informační systémy a my je musíme dnes přivést do st kompatibility: systémy si musejí mezi sebou povídat. V letošním roce bychom měli definitiv studijní agendu. Tuhle věc jsem podědil v začátcích a mojí prioritou nyní je tento náročný plně funkčního a pro všechny užitečného stavu. * Profesor Wilhelm chtěl rovněž posílit hodiny seminářů na úkor přednášek. Podařilo se to, memorování šlo při výuce o dialog? To se špatně měří. Nepřímo o tomto hovoří poměr učitelů ke studentům. Na semináři by měl b nejvýše na dvacet studentů. Mít nízký poměr počtu učitelů ku studentům je obecně chápáno j ukazatel. My máme poměr dvanáct studentů na jednoho akademického pracovníka, což je docela * Já jsem četl, že to je 4300 učitelů na 48 000 studentů, to je dokonce o drobet méně… To je lepší než průměr v České republice, který je asi jedna ku osmnácti. Nejlepší zahrani mají poměr jedna ku šesti či k osmi. Ale připomeňme, že to je hlavně o penězích: čím je te tím je dražší ho udržovat. My nepatříme v mezinárodním srovnání k nejbohatším univerzitám. kompromis mezi tím, co by bylo ideální a co se dá rozumě ufinancovat. Mimochodem, tohle je důležitých ukazatelů v mezinárodních žebříčcích univerzit. * Jak jste pokročili v rozšíření programů habilitačních a doktorandských studií? Našich více než 7000 doktorandů studuje ve 119 studijních programech, akreditovaných jich 160, z toho 79 v angličtině. Naším důležitým cílem teď je tyto programy „zmezinárodnit“, t programů uskutečňovaných společně s prestižními zahraničními institucemi. Je totiž pro nás doktorandské vzdělání běžně odehrávalo v mezinárodním kontextu a dobře připravovalo absolv v mezinárodním prostředí. Některé velmi pěkné projekty tohoto druhu začaly fungovat za méh například program s Ústavem materiálových věd (NIMS) v Tsukubě v Japonsku. To je taková sv materiálového výzkumu. Každoročně bere (a financuje) pět našich doktorandů, kteří stráví r a pracují na nejšpičkovějších aparaturách v prostředí plném skvělých vědců. Je zajímavé, ž Karlova byla první institucí na světě, se kterou NIMS takovouto smlouvu podepsal. S našimi v Japonsku velmi spokojeni a tamní vědci se téměř „perou“ o to, kdo bude jejich školitelem s NIMS domluvili zvýšení počtu našich doktorandů, kteří tam mohou nastoupit. A teď máme př podobné unikátní smlouvy s americkou „Mekkou“ biomedicínských věd National Institutes of H u Washingtonu. * A jak je to opačně: jací doktorandi mají zájem pracovat v Česku, kterých oborů se to týk Máme takové tři hlavní skupiny zahraničních studentů. Jednu tvoří výměny v rámci evropskéh Socrates-Erasmus. To jsou výměny na jeden až dva semestry. V tomto programu zaujímáme mezi participujícími evropskými vysokými školami 22. místo v zájmu studentů o studium. To ukazu univerzity mezi evropskými studenty je velmi dobrá. A co se týká zájmu akademických pracov tohoto programu jsme dokonce na prvním místě v celé Evropě. * Jak si tento obrovský zájem vysvětlujete? Musím se přiznat, že tento povzbudivý údaj mě samotného až skoro překvapil, i když se skor s tím, jak výbornou reputaci má naše univerzita v zahraničí. Samozřejmě nám trošku pomáhá to je vskutku atraktivní město, ale první místo máme přece jen my, a ne jiné pražské unive směru jsou hodně aktivní naše humanitní fakulty. * A jak je to u nás s cizími doktorandy? Jsou tady také nějaké „Mekky“, o kterých jsme hov existují v zahraničí? My si v tom teď děláme sami inventuru. Je třeba říci, že dnes máme sedmnáct fakult a dokto sedm tisíc. Špičková pracoviště je obtížné vyjmenovávat, abych někoho nevynechal. Silná js na Matematickofyzikální fakultě, celkově silné jsou naše biomedicínské obory, ale třeba i historické a další společenské vědy. Ale abych se vrátil k zahraničním skupinám: v ekonomi máme celé programy, které jsou akreditované a uskutečňované v angličtině. Ty navštěvují ko za které nic neplatí stát, ale studium si platí oni sami. Tyto studenty jsme získali na me a máme jich dnes asi 1400. Dalo by se tedy říci, že jsme docela velký mezinárodní komerční „produkuje“ kvalitní absolventy. Třetí velkou skupinu našich zahraničních studentů tvoří s Slovenska. * Češi, kteří vyučovali hlavně ve Spojených státech na soukromých univerzitách, například Antonín Jirásek, si stěžovali, že úroveň těchto škol jde silně dolů, protože za peníze, kt zaplatili, se jim nesmějí dávat špatné známky. S tímhle problémy nemáte? Kupodivu ne. Je to asi také dáno tím, že drtivá většina našich platících studentů jsou med ničeho moc slevit nedá. * Poslední úkol předešlého rektora zněl: Decentralizace univerzitních funkcí. Jak jste dal V tom jsme pokročili, ale je třeba říci, že už způsob fungování, a někdy dokonce i uvažová oborech a exaktních vědách je do té míry jiný, že to snad ani centralizovat nejde, protože nedala smysluplně řídit. Dnešní autonomie fakult v rozhodování je poměrně hodně veliká. My o opačnou cestu. Nedublovat věci a co má smysl dělat dohromady, integrovat. * Jaké priority jste si navíc zvolil vy jako nový rektor? Především posílit univerzitu jako vědeckou instituci. S tím jsem kandidoval. Tady se totiž modelu za totality odsunula věda z vysokých škol, v našem případě směrem do Akademie věd, se měly měnit a měnily na lepší gymnázia. Moji předchůdci toho už udělali pro nápravu opra ale přesto to vidím jako velké a důležité téma, protože poškození za těch čtyřicet let byl a hluboké. Druhý bod mého snažení se týkal integrace fakult, tedy boje s roztříštěností. T prostorovém umístění. Rádi bychom vše, co půjde, „stáhli k sobě“ a vytvořili několik unive kterým pracovně říkáme minicampusy. * A jak se díváte na počet studentů? Teď – jak jsme říkali – jich máte 48 000… Je to optim se chcete zvětšovat? S učiteli je nás kolem 55 tisíc, a to je dostatečný počet. Nemyslím si, že by se Univerzit výrazně zvětšit. My jsme dnes již v mezinárodním srovnání jednou z hodně velkých univerzit budeme rozrůstat spíše jen pomalu. Období dramatického extenzivního růstu máme za sebou. * Velikostně jste na tom v porovnání s jinými univerzitami jak? Hodně známé univerzity mívají méně studentů než my. Oxford navštěvuje kolem 25 tisíc stude a více má ve světě jen málo univerzit. Extrémem jsou některé turecké univerzity, na kterýc až půl milionu lidí. To už jsou však spíše kuriozity a upřímně řečeno, neumím si představi kolosu efektivně dohlížet na kvalitu. * Když už jsme u těch porovnání: Podle šanghajské stupnice je Univerzita Karlova v první t univerzit. Co je dobré udělat, aby se dostala na lepší místo, a má vůbec takové snažení ně Taková hodnocení jsou dvě, podobné dělá Times Higher Education Supplement. V obou jsme na tedy někde kolem 250. místa. Kritéria těchto hodnocení se dají samozřejmě různě kritizovat těchto žebříčků je veliká a přes všechny výhrady jsou brané velmi vážně. Vidím-li ale univ jako místo, kde se ze studenta stane osobnost, která si umí sama najít argumenty, porovnat si z nich nějaký názor a ten kvalifikovaně obhájit, tak tenhle druh schopností se samozřej měřit. Ale přesto si myslím, že je dobře univerzity porovnávat na základě smysluplných kri „sápat se“ nahoru není jednoduché, protože všechny univerzity se pochopitelně snaží o toté zlepšení univerzity tedy k postupu v žebříčcích nepovede. A setrvání ve statu quo téměř ji poklesu v žebříčku. Pokud se ptáte, jak si pozici vylepšit, odpovím jednoznačně: klást ješ kvalitní a produktivní vědeckou práci a dbát na publikování v důležitých odborných časopis dosáhli velkého pokroku. Dle respektované databáze Web of Science jsme dnes na pětinásobku A vzestup této křivky stále pokračuje. Z Univerzity Karlovy vychází asi třetina odborného republiky. * Jeden zásadní nedostatek našich vysokých škol včetně Univerzity Karlovy vidím v neschopn s veřejností. Mně se zdá, že vaši profesoři – v porovnání se starými zeměmi Evropské unie zasahují do diskusí v médiích, a tím se snižuje kvalita diskurzu… Vcelku s vámi souhlasím. Ne že by se naši lidé veřejné diskuse neúčastnili, ale mohlo by t dáno tím, že způsob uvažování, který je potřebný pro úspěch v akademické sféře, je jiný ne mediální sféře… * …jenže žijeme v mediální civilizaci… …jistě, ale trochu je to dáno i tím, že řada lidí vystupuje jen za sebe a jméno univerzity vidět. Ale určitě se to musíme učit. V tom máte jistě pravdu, to je úkol, na kterém musíme na veřejné debaty by měla mít univerzita rozhodně větší. * A uvažujete i o nějakých programech na exaktních fakultách, kde by se studenti učili kom veřejností? Něco takového již běží druhý rok v programu pro doktorandy v biomedicínských oborech. Získ prostředky z evropských strukturálních fondů. Zájem o tento kurz je obrovský a účastníci j spokojeni. Brzy bychom toto rádi rozšířili i na další obory. Mimochodem, když o tom mluvím jsme řešili zavedení Ceny rektora za popularizaci vědy na naší univerzitě. * Americko-polský ekonom Leszek Balcerowicz vyčítá středoevropskému vysokému školství malo vyzývá k tomu, abychom sem vpustili prestižní univerzity, které by si otevřely pobočky. Ja tuto možnost? Myslím si, že to je důležitá věc, ale nejprve na to musí být připraveni naši středoškolští umět bezvadně cizí jazyky. My jsme teď ve fázi, kdy jsme učinili přípravné kroky. Teprve k středoškoláků bude umět dostatečně dobře anglicky, má smysl sem ve větší míře lákat cizí u profesory. * Pan Balcerowicz nám ještě vyčítá malou dynamičnost v řízení, která je způsobená tím, že vysoké školy jako normální podniky. Co říkáte této kritice? Tohle téma je určitě mnohem složitější, ale něco na tom samozřejmě je. Akademické prostřed přirozený sklon k určitému konzervatismu, ale už bych trochu dával otazník k tomu, zda je na škodu. V dobré společnosti mají existovat i stabilní instituce, které se nemění ďábelsk a univerzity mezi ně – podle mě – mohou patřit. Na druhé straně svět pádí rychle kupředu a dynamičtější prvky řízení by byly dobré. * Někteří cizinci nám radí: nereformujte staré zapšklé školy, založte si na zelené louce n toho, že k tomu časem dojde a že vám tyto školy odsají kantory? Jistá míra obav je zdravá a stimuluje nás k větší aktivitě. Zakládat ale nové vysoké školy záležitost, takže to se děje hlavně v lukrativních oborech, jako jsou například ekonomika tento odliv již skutečně pozorujeme. Takových škol skutečně přibývá, ale nemyslím si, že b Univerzita Karlova nějak strašně bát. Konkurenci v tomto směru nevnímám jako zásadní ohrož vidím jako stimulační faktor. * Až vám skončí funkční období, jak by Univerzita Karlova měla vypadat? Hlavně bych chtěl etablovat univerzitu jako číslo jedna ve vědě. O ostatním jsme již hovoř * A co byste chtěl dělat po tomto funkčním období? Pokud budete zvolen podruhé, budete mít velký odstup… To teď moc neřeším, protože je to zatím daleko. Musím ale říci, že jako fyziologovi mně by doufám, že nebudu mít problém v tom pokračovat. Jen se musím snažit, aby mně ta věda moc n *** Univerzitní produktivita V hodnocení vědeckých institucí Radou vlády pro vědu a výzkum za rok 2006 se sedm ze sedmn Univerzity Karlovy umístilo mezi padesáti nejproduktivnějšími pracovišti České republiky. Matematicko-fyzikální fakulta byla na prvním místě a Přírodovědecká fakulta na třetím míst většina pracovišť UK byla hodnocena jako nadprůměrná a žádná se neumístila v takzvané „čer neproduktivních pracovišť. Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. (45) Pražský rodák ukončil v roce 1985 ukončil studium obecné biologie na Přírodovědecké fakult Karlovy (UK). Až do roku 1989 pracoval v Ústavu patologické fyziologie Fakulty dětského lé letech 1991 až 1996 se podílel na výzkumu plicních cév na lékařské fakultě univerzity v Mi roku 1996 působí v Ústavu fyziologie na 2. lékařské fakultě UK. Zaměřuje se především na r a placentárních cév. Od února 2006 je rektorem Univerzity Karlovy v Praze. Je ženatý, má t