Rozhovor s profesorem Franzem Eiselem ****************************************************************************************** * Rozhovor s profesorem Franzem Eiselem ****************************************************************************************** Kolikrát jste navštívil Prahu? Dnes jsem tady počtvrté. Poprvé jsem navštívil Prahu v r. 1986, když jsem se stal mluvčím experimentu H1 na collideru HERA v Hamburku. Naposledy jsem byl v Praze v r. 1990. Jak vznikla vaše spolupráce se českými fyziky z UK a AV ČR? Spolupráce vznikla na základě práce na experimentu H1 v r. 1986 ale skutečná spojitost poc doby, kdy v laboratoři CERN probíhal experiment NA34 měřící mionové interakce. Práce na to se zúčastňovalo také několik českých fyziků,  spolupracovali tehdy ovšem prostřednictvím l Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně.  Podobně tomu bylo mimochodem i v případě labo z bývalé NDR. Na experimentu NA34 pracovali i fyzici z francouzské laboratoře v Saclay, kt jedním z účastníků připravovaného experimentu H1.  Díky těmto kontaktům jsem přijel poprvé roce 1986, kde jsme diskutovali společné zájmy týkající se fyzikálního programu experiment příspěvku pražských pracovišť ke konstrukci detektoru.  Tehdy jsem hovořil s představiteli ještě odcestoval do Košic, kde jsem také navázal kontakty s fyziky z Ústavu experimentálne Košicích.  Co považujete za největší úspěch ve vaši vědecké kariéře? Myslím si, že bylo několik takových okamžiků, které byly ale rozdílného charakteru. První když jsem pracoval na neutrinovém experimentu v CERNu jako mladý pracovník, který skončil stadium. Tento neutrinový experiment byl klíčový experiment, který potvrdil platnost stand elektroslabých interakcí. Byli jsme schopni poprvé určit směšovací úhel slabých interakcí, se zabýval kvantově chromodynamickou analýzou narušení t.zv. škálování strukturních funkcí gluonové rozdělení  Později jsem získal úplně jinou zkušenost na jiné úrovni, když jsem se experimentu  H1 a byl jsem zodpovědný za  konstrukci velkého detekčního zařízení a koordin mnoha laboratoří. To, že jsem byl schopen být manažerem takového velkého projektu, považuj úspěch. Třetí takový případ nastal, když jsem se stal profesorem na Univerzitě v Heidelber to, že jsem byl schopen uskutečnit některé reformy týkající se  výchovy studentů.  Podařil časový rozvrh studia a posléze  jsem byl zodpovědný za zavedení  změn kolem bakalářského a studia. Jaká je podle vašeho názoru role fyziky v dnešním Německu? Je samozřejmě pozitivní, jako fyzik se můžete stát kancléřem nebo vůdcem opozice, ale když odhlédnu, politicky fyzika nehraje ve společnosti žádnou významnou roli. Jednou z úloh fyz době je, vyjádřit se k podstatným záležitostem jakými jsou např. otázky spotřeby energie a v budoucích 20 letech. Je to důležité, protože fyzici mohou uvést objektivní důvody  a shr poznatky.  Význam, který to má, bych ale nechtěl přeceňovat. Myslím si,  že dopad fyziky n velmi malý. Jaký je zájem o stadium fyziky na německých vysokých školách a proč byste doporučil stadiu mladým lidem? Mám na to svůj názor - zaprvé fyzika není zaměstnání, fyzici pracují v mnoha oblastech fyz potěšení, takže hlavní motivací pro začátečníky by měla být fascinace ze studia fyziky.  N to můžete udělat, je předat žákům na školách pocit, že fyzika je velmi zajímavá, vzrušujíc mnoho otázek. V současnosti je jen jediná srovnatelně zajímavá oblast, která by mohla fyzi tou je molekulární biologie, která má podobný sexappeal. Proč jít studovat fyziku na němec je trochu špatná otázka, protože německé univerzity nejsou vůbec stejné. Je několik univer světově známé pro svou kvalitu studentů, zejména pokud se týče kvality diplomových prací a Některé univerzity jsou v určitých aspektech výborné, ale uchazeči o studium by si měli pe Jak přispívá k zlepšení obrazu fyziky ve společnosti Německá fyzikální společnost? DPG je velká společnost, má okolo 50 tisíc členů, ale přesto je její vliv poměrně malý. Je prezentaci studií o důležitých otázkách, které zajímají veřejnost. DPG by měla diskutovat v praxi to příliš úspěšně nefunguje. Byly doby, kdy debata s politiky měla klíčový význam, zejména po druhé světové válce prohlášením vědců z Goetingen a v propagaci odzbrojení. Pok snažíme se přivést pozornost na důležité aspekty, např. změny klimatu a také výchovu stude přijímána rozhodnutí, která jsou v protikladu s našimi zájmy, hlavně ve školách. Máme nedo   přírodních věd a inženýrství a změny, které se dějí, jdou vždy špatným směrem. Výuka těc školách  stále zmenšuje.  Nemůžeme tedy říci, že jsme úspěšní. Jak získáváte mladé lidi pro práci v DPG a co byste mohl poradit ČFS? Je pravda, že více než  polovina členů jsou mladí vědci. Myslím si, že mají největší zájem na konferencích DPG. Ty jsou velmi úspěšné, dávají mladým lidem poprvé možnost prezentovat výsledky. Během posledních tří let jsem byl zodpovědný za sekci částicové fyziky v DPG a v jsme měli konferenci v Heidelbergu, kde bylo přes 500 prezentací převážně mladých lidí. To potěšilo,  kromě toho i program byl velmi zajímavý.  DPG se snaží získat mladé členy velmi studenti, kteří jsou velmi dobří už na gymnaziích a ti nejlepší z nich získávají ceny – kn Co si myslíte o existenci bolognského procesu a jeho realizaci v Německu? Tento proces většina fyziků nepřivítala. Já osobně na to mám jiný názor, myslím si, že je postup, protože náš starý systém měl některé chyby. Studenti končili studium relativně sta tlačeni k tomu, aby zakončili studium včas. Také nebyla spojitá kontrola toho, jak pokraču To byla katastrofa pro většinu těch horších studentů, samozřejmě se netýkala těch několika Myslím si, že bolognský proces se dá rozumně využít. Pokoušeli jsme se získávat studenty z protože přicházeli ze zemí, které neměly stejný systém jako my, nemohli se jednoduše začle studia. Proto jsme v posledních deseti letech měli permanentní ztráty našich nejlepších st odešli do zahraničí a nikdy se nevrátili, protože byli schopni mnohem rychleji ukončit mag tam a nikdy to nebylo kompenzováno zahraničními studenty, kteří by přišli do Heidelbergu, začlenit do existujícího systému. Myslím, že nový systém, který bude zcela kompatibilní, n soutěžit s nejlepšími studenty kdekoliv ve světě..... takže náš systém bakalář- magistr, z zodpovědný a který nyní zavádíme, je podle mého názoru lepší  než ten stávající. Vidím bol pozitivně, protože nám dává šanci změnit naše staré zvyky, které bychom patrně jinak nezmě Jaké jsou vaše názory na financování vědy? Kladl byste větší důraz na grantovou podporu pr peníze rozdělované institucím? Potřebujeme obojí. Instituce by měly mít pevné základní financování, je to hrůza, když mus o financování každého malého  projektu  u grantové agentury, je to ztráta času. Kromě toho mít grantové agentury, které vám umožní financovat velké projekty. V případě  nových proje soutěžit s ostatními a o financování požádat.  Měla by to být kombinace obou systémů. Můžete srovnat roli, kterou hrají ve výzkumu ústavy (jako např. Max Planck Institute nebo univerzity? Má existence výzkumu mimo univerzit význam? Ano, myslím si, že potřebujeme obojí. Největšího úspěchu lze dosáhnout úzkou spoluprací ob např. na univerzitě v Heidelbergu tradičně výborné vztahy s výzkumným ústavem Maxe Plancka prospěch obě strany. Ústav od nás získává spoustu studentů, jak diplomandů tak i studentů studia, potřebují mladé lidi. Na druhé straně zase lidé z ústavů  hodně přispívají k výuce přispívají na financování. V dnešní době, když žádáte v Německu o zřízení výzkumného centra, hlavním cílem, který mus to, že jste schopni  spoluprácovat s ostatními ústavy. Znám ale i  případy v Německu, kdy nefunguje.......myslím si potřebujeme obojí, ale úzká spolupráce je nutná. Jak ovlivní zavření urychlovače HERA v laboratoři DESY financování subnukleární fyziky v N Tady je třeba rozlišovat, HERA nebo spíše DESY bylo financováno federální vládou a také mě Toto financování bude nyní omezeno nebo spíše orientováno ze značné části na fyziku pevnýc fyziku synchrotronového záření. Na druhé straně výzkum na univerzitách tím není ovlivněn, z jiných zdrojů. Nemyslím si tedy, že by financování našich aktivit v CERNu nějak utrpělo, letos  dostali více peněz. Co si myslíte o budoucím rozvoji subnukleární fyziky? Myslím si, že to bude stále velmi zajímavé téma. V současné době počet nezodpovězených otá nestává se menším. Co se ale změní, bude to, že obory, které byly nyní oddělené, se opět s nastane spojení fyziky nižších energií s kosmologií, fyzikou  temné hmoty a temné energie. na univerzitách není možné žít jen z jednoho velkého experimentu na collideru LHC, měly by různé stránky pohledu na věc. Např. v Německu jsme už z tohoto nového trendu vyvodili důsl společné přednášky a setkání fyziků pracujících ve  fyzice vysokých energií a fyziků studu a kosmologii. A také jiné velké vysokoenergetické laboratoře jako např. Fermiho národní la laboratoř Standfordského lineárního urychlovače mají nyní skupiny, které se zabývají kosmo týkajícími se temné energie a hmoty atd. Jakými cestami se domníváte, že by se měla ubírat energetická politika v EU? Byl bych velmi rád, kdyby existovala nějaká energetická politika EU. Podle toho, co vím, ž energetická politika EU neexistuje. Každá země zatím věří, že pro ni bude lepší když bude výhod proti ostatním. Bylo by dobře, kdyby nějaká spolupráce existovala. Prof. Eiseleho se ptala RNDr. Alice Valkárová, DrSc.