****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Studnička František Karel, se narodil 15. listopadu 1870 v Praze jako syn slavného profesora matematiky české univerz srpna 1955 také v Praze. Studoval na akademickém gymnáziu (maturita 15.7.1889) a na lékařs Praze, kde 23.7. 1895 promoval.  Již v létech před promocí napsal své práce o parietálních a 1895) a v období okolo promoce popsal  ontogenesi a fylogenesi předního mozku (1896). Ml popsal  nezávislý vznik parietálního orgánu mihule a v orgánu pineálním dokonce smyslové b podobně jako u parietálního oka ještěrů. Zahraniční autority (Edinger, Burckhardt) uznával striatum. Vzhledem k odlišnému názoru nemohl Studnička habilitovat. Také na české lékařské nepříznivé kritiky podobně jako prof. Janošík. Až v roce 1900 se habilitoval na  filosofic obor histologie a mikroskopické anatomie v ústavu prof. F. Vejdovského,  ale nebylo pro ně 1901 působil jako docent všeobecné zoologie a srovnávací anatomie c. k. Českého  vysokého v Brně. Tam také  pracoval jako knihovník, a dokonce přednášel zbožíznalství.  Po  první s vybudoval v Brně jako řádný profesor histologie a embryologie lékařské fakulty  Masarykovy histologický ústav (28.7.1919). Od 1.8.1919 do 30.9.1934 byl přednostou ústavu histologick LF MU a také suploval histologii a embryologii na VŠ zvěrolékařské v Brně (1919-21). V té histologicko-embryologickém nebyli žádní mladí asistenti, žádné sbírky, ani zařízení. Až o nadějného medika J. Floriana, později docenta a konečně profesora. Když v roce 1930 prof. zemřel, prof. Studnička odešel do Prahy jako řádný profesor histologie a embryologie (31.7 druhou světovou válkou byl náhle pensionován (28.2.1939).  Avšak  nadále se věnoval vědeck přes citelné zhoršování zraku.             Z širokého vědeckého záběru pak vytvořil čtyři skupiny prací: Prvé práce ze sr anatomie a embryologie obsahují popis parietálních orgánů mihule a  morfologie předního mo kůry. Po velkých  polemikách dal  Edinger v roce 1906 Studničkovi veřejně za pravdu. Druhá zabývala různými tkáněmi – vazivem, chrupavkou, kostí a zuby, jejich histologií i fylogene přetrvávající tkáně notochordu. Třetí oblast pojednávala o buněčné teorii a významu J.E. P nejrozsáhlejší skupina prací se týkala cytologie a plasmatologie. Základní otázkou se stal substance a fibril.  Je tato základní substance  neživá nebo se vytváří přeměnou buněčné p otázky byly řešeny v rámci  Möllendorfova velkého monografického sborníku „Handbuch der mi Anatomie des Menschen“ jako „Die Organisation der lebendigen Masse“ (1929).  Bylo bezpochy ctí, že tuto kapitolu v monografii napsal Čech. Do této skupiny patří  i jeho poslední prá plasmatologie“. Za své zásluhy o československou vědu  byl jmenován akademikem.                               Wolf Jan,  [ Obrázek] narodil se 13. května 1894 v Novém Bydžově a zemřel 10. v Praze.  Jeho otec byl profesor kreslení na gymnáziu.  Jan Wolf maturoval na gymnáziu v K ulici (12.7.1913).  Na Lékařskou fakultu Karlovy University  přišel v roce 1914.  V roce 1 demonstrátorem  ústavu histologicko-embryologického prof. Srdínka,  promoval 22.3. 1919 a asistentem téhož ústavu. Na  rok odešel na stipendium  do ústavu prof. A. Prenanta ve Fran ústavu prof. C. Hilla ve Velké Britanii. Habilitován byl 18.2.1924, mimořádným  profesorem 20.12.1927, a konečně řádným profesorem histologicko-embryologického ústavu Karlovy Univer stal 6.9.1946 (s účinnosti od 28.10.1938). Od 1928 byl zástupcem přednosty histologicko-em ústavu až do uzavření vysokých škol. Prof. Wolf měl velké kreslířské nadání  a při přednáš mnoho schémat a řezů  orgány.             Když za německé okupace (viz prof. Frankenberger) byly zavřeny všechny  vysoké prof. Wolf do Státního ústavu pro zubní lékařství v Praze-Vinohradech.             V roce 1945 bylo otevřeno  oddělení histologie v ústavu histologicko-embryolog 1948 se Wolf stává jeho přednostou. Od 20.8.1952 je pověřen externím vedením Laboratoře pr mikroskopii  ČSAV.  Dne 12.11.1952 je jmenován akademikem ČSAV a získává titul DrSc. Je no cen a medailí českých i zahraničích.  Vedoucím katedry histologie a embryologie FVL UK byl (1.9.1964). Od té doby je řádným vedoucím Laboratoře pro elektronovou mikroskopii a experi morfologii ČSAV, přejmenované 1.7.1970 na Laboratoř pro výzkum ultrastruktury buněk a tkán 1975 vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu experimentální medicíny ČSAV.             Prof. Wolf napsal zhruba 200 odborných článků: V mládí studoval stavbu Langerh a exokrinní tkáně pankreatu. Další oblastí jeho zájmu byla chrupavka, její mezibuněčná hmo A konečně hlavním tématem se později stala „Plastická histologie“, publikovaná jako  „Stra epidermis člověka“ a „Povrchový reliéf kůže člověka“ (1937). Pomocí této nové metody pořizuje a popisuje přesné otisky tkání (reliéfy -1939). Publikuje zubech, ale také o suchých objektech (kostech apod.).  Prof. Wolf „téměř suché objekty“ (s natíral roztokem celloidinu  (později Palapontem – sloučenina kyseliny methakrylové)  a ry Vzniklou povrchovou blanku lehce odstranil lepicí páskou a obdržel tak negativní otisk tká osvětlení v optickém, nebo po šikmém pokovení chromem ve vakuu v elektronovém mikroskopu ( další) vznikaly nové pohledy, které odpovídaly obrazům pořizovaným později řádkovací (rast (po letech 60. až 70.letech).             Krásným výsledkem byl důkaz klasické koncepce úplnosti epiteliální výstelky al definitivně popřel teorii o nahém mesenchymálním povrchu (Jeker, L., 1933; Bargmann W., 19 M., 1936.).  Wolf v článku „ Příspěvek k řešení otázky výstelky plicních alveolů mikroreli optickým i elektronovým“ (Čsl. Morfologie, 1953, 1: 55-69) popisuje, že alveolární povrch homogenní souvislou plasmatickou blanou extrémně tenkých výběžků  epitelových buněk, kryjí Bezjaderné destičky pravděpodobně neexistují. Tyto obrazy se velmi podobají  ultratenkým ř Lowem (1952).  Největším  dílem prof. Wolfa byla „Plastická elektronová histologie vlhkých             Po druhé světové válce (asi 1947) darovala UNRRA do ČSR dva elektronové mikros věnován histologickému ústavu v Praze – prof. Janu Wolfovi, druhý ústavu biologickému v Br Herčíkovi. Svou mikroreliefovou metodu prof. Wolf modifikoval pro transmisní elektronový m Prof. Jan Wolf v roce 1940 poprvé napsal Mikroskopickou techniku. Mikroskopická technika b v roce 1944 (Nakladatelství a vydavatelství „Vesmír“ nakl. s.r.o v Praze, 1944, str. 545); techniku optickou i elektronovou pro biologické účely v roce 1954; (SZdN., 1954, str. 651) 1936 s prof. Studničkou sepsali Histologii – prof. Studnička napsal cytologii a nauku o tk "mikroskopickou anatomii“.  Tato první kniha vyšla v roce 1935 a byla hned rozebrána (Hist mikroskopická anatomie. Díl I. Histologie. Melantrich, Praha) a 1936 (Histologie a mikrosk Díl II. Mikroskopická anatomie. Melantrich, Praha).  Po válce byla  vytištěna   jako skrip novinovém papíru  (1946, Melantrich, Praha) a znovu ještě v roce 1951 a 1953 (SPN, Praha). „Histologie“ byla napsána prof. Wolfem, kde  kapitolu o „Tkanivu nervovém“ připsal prof. I   Praha 1966, str. 897.) Tato učebnice, proti mnoha jiným, obsahovala nejen mikroreliéfy, elektron-mikroskopických obrazů našich, ale i cizích autorů.  Učebnice byla vysázena  různ písma. Větší místo bylo určeno pro studenty, malé pro fyziologické souvislosti nebo doplňu