Prof. Dr. Herbert EHRINGER ****************************************************************************************** * Prof. Dr. Herbert EHRINGER ******************************************************************************************          Prof. Ehringer se narodil v roce 1932 v rakouském Bergenz am Bodensee, kde absolv vzdělání a gymnaziální studia. Studium medicíny absolvoval v letech 1951-1957 na univerzit a Innsbrucku a na posledně jmenované univerzitě získal v roce 1957 titul doktora medicíny. koncem studia již zahájil svoji vědeckou činnost jako spolupracovník prof. Hermanna Chiari patologie ve Vídni a z této spolupráce vzešly jeho první vědecké práce.          Na přelomu 50. a šedesátých let pracuje pod vedením Franze v. Brücke na Institutu Univerzity ve Vídni a vzniká řada publikací, mezi nimi i práce EHRINGER H, HORNYKIEWICZ O. of noradrenaline and dopamine (3-hydroxytyramine) in the human brain and their behavior in extrapyramidal system, která byly dosud citována více než 1200x.          V letech 1962-1964 pracuje doktor Ehringer na Institutu farmakologie Univerzity v po boku prof. H. Konzetta. Tato spolupráce dává základ jeho další činnosti v angiologii, n Ehringer konstruuje žilní okluzivní pletysmograf a studuje vliv katecholaminů, zejména adr hladké svalové buňky cévní stěny. Výsledky pak publikuje v již té době renomovaném časopis jeho práce EHRINGER H, KONZETT H. Analysis of the vasodilator effect of adrenaline on the vessels of man. Patří mezi prioritní na práce na poli angiologie.          Od roku 1964 se zaměření prof. Ehringera obrací směrem ke klinické medicíně, kdy na Angiologické klinice Maxe Ratschowa v Darmstadtu, avšak již v září 1964 přestupuje na P univerzitní kliniku ve Vídni, kde dostává od přednosty kliniky prof. Erwina Deutsche za úk program angiologie. Zde publikuje sborník o objektivních metodách měření v angiologii.          Profesorem vnitřního lékařství na Univerzitě ve Vídni je jmenován v roce 1975. V   publikuje řada průkopnických prací v oboru angiologie. Za pozornost stojí jeho přínos v trombolytické léčby akutních tepenných uzávěrů dolních končetin. Tato jeho činnost je doce současné době, kdy je lokálně aplikovaná trombolýza základním pilířem moderní léčby nemocn okluzemi arteriálního i žilního řečiště.          Prof Ehringer významnou měrou přispěl k vytvoření nového angiologického oddělení které vedl až do roku 1998. Struktura oddělení, a zejména vznik jednotky intenzivní angiol stalo vzorem pro vytvoření podobné jednotky na 1.lékařské fakultě UK.          Pod vedením prof. Ehringer vzniká de facto nová vídeňská angiologická škola, kdy jsou zaměřeny do oblasti studia mikrocirkulace,  moderních vyšetřovacích metod v angiologi radioaktivně značených markerů, antigkoagukační a trombolytické léčby a v neposlední řadě intervenčních výkonů na periferním řečišti.          Profesor Ehringer publikoval více než 150 původních prácí, z nichž řada zásadním k rozvoji angiologie jako svébytného oboru. Klíčové jsou práce o pooperační antikoagulační antiagregační léčbě po implantacích stentů. Je zakladatelem a průkopníkem v aplikaci lokál jako jeden z prvních realizuje i stenting karotických tepen a zabývá se brachyradioterapií restenózy.          Po odchodu prof. Ehringer na zasloužený odpočinek v roce 1998 jeho aktivita ani z kromě pomoci mladším kolegům klinice přebírá od roku 2004 zodpovědnost za výměnný program ohne Grenzen“. V jeho rámci se od té doby každým rokem podílí na přípravě a zajištění stáž studentů mimo jiné i z českých lékařských fakult v mnoha rakouských nemocnicích. Jeho spol je v tomto směru velmi intenzivní a naši studenti se významnou měrou podílejí na této výmě          Prof. Ehringer v mnohém inspiroval rozvoj angiologie nejen na 1. lékařské fakultě působení doc. Puchmayera, ale jeho vztahy se promítají  do spolupráce s Českou angiologick jejímž je čestným členem. Je nepochybné, že prof. Ehringer významnou měrou ovlivnil rozvoj naší zemi. Vědecká rada 1. LF UK při předložení návrhu udělení čestné vědecké hodnosti doktora lékařs oceňuje významný přínos a celoživotní zásluhy profesora Herberta Ehringera v oblasti angio vzdělávání studentů medicíny, jakož i jeho celkový postoj ke spolupráci s českými lékaři, na zlepšování bilaterálních vztahů s Rakouskem.   Quod bonum felix, fastum fortunatumque eveniat.